Pokud potřebujete aby všechny počítače byly připojeny k internetu a ještě aby mezi sebou sdílely data - vytvořit si domácí síť však není nic složitého.
Dnes je velice časté, že v domácnosti je více počítačů. Problém nastává tehdy, když uživatelé chtějí, aby všechny počítače byly připojeny k internetu a ještě aby mezi sebou sdílely data. Vytvořit si domácí síť však není nic složitého.
Schematické znázornění možného sestavení domácí sítě (v praxi může být i jednodušší): 1 - internetová (nebo telefonní) přípojka, 2 - modem, popř. jiné síťové zařízení (např. router), 3 - WiFi AP (nebo WiFi router za modemem), přístroje 2 a 3 se dají spojit v jeden, 4 - počítač připojený kabelem, 5 - počítač připojený přes WiFi.
Text si rozdělíme na tři části:
Poznámka: Uživatelé, kteří se připojují nebo se chystají připojit přes ADSL či kabelovou televizi, mají na výběr řadu modemů, ve kterých se snoubí jak funkce routování, tak i WiFi. Vlastníte-li některé ze zařízení kombinující modem a WiFi router, přeskočte na druhou a třetí část.
Princip sestavení: Dva počítače propojíme kříženým ethernetovým kabelem a upravíme nastavení síťových karet v počítačích.
Modelová situace vypadá následovně. Máte doma dva počítače (řekněme jeden stolní, druhý přenosný). K internetu je pomocí modemu nebo jakékoli jiné přípojky připojen jen stolní počítač. Vy se ale tu a tam chcete připojit i pomocí notebooku. Co dělat?
K propojení počítačů a sdílení dat a internetu potřebujete dvě věci: dvě síťové karty ve stolním počítači a příslušný ethernetový kabel -- křížený, nikoli přímý (v jakékoliv prodejně s počítači by jej měli mít).
Dvě síťové karty jsou nutné z tohoto důvodu: váš stolní počítač jednu používá k připojení k internetu, je už tedy obsazena jedním kabelem. Abyste "z počítače vytáhli signál" a vedli jej do notebooku, potřebujete další kartu. Cena ethernetové karty se pohybuje i kolem jedné stokoruny, takže o velkou investici nejde. Druhou kartu s notebookem propojíte pomocí kříženého kabelu (v ceně desítek korun v závislosti na jeho délce).
Počítače je potřeba připravit k propojení a správnému sdílení souborů: bude dobré, aby oba počítače byly ve stejné pracovní skupině. Stejnou skupinu nastavíte tak, že na ploše kliknete pravým tlačítkem na ikonu Tento počítač → Vlastnosti → Název počítače → Změnit a napíšete libovolný název (Doma, Byt, ...). Totéž musíte provést na druhém počítači. (Pokud nemáte zástupce Tento počítač na ploše, do vlastností systému se dostanete přes Start → Ovládací panely → Systém.)
Nyní přistoupíme k nastavení síťových karet. Kartu, pomocí které je připojen stolní počítač k internetu, budeme ignorovat. Klikněte na Start → Ovládací panely → Síťová připojení a vyberte přídavnou kartu, jíž použijete k propojení s notebookem. Otevřete vlastnosti karty a na záložce Obecné dvakrát poklepejte na Protokol sítě Internet (TCP/IP). Zvolte možnost Použít následující IP adresu a vložte například 192.168.0.1. Maska podsítě by se měla automaticky vyplnit sama. Pokud ne, nastavte 255.255.255.0.
Totéž proveďte i na kartě v notebooku. POZOR: nastavte ale jinou IP adresu, třeba 192.168.0.2. Dále vyplňte výchozí bránu -- stejnou IP adresu, jakou jste nastavili na stolním počítači, tj. v našem případě 192.168.0.1, a tutéž adresu zadejte do prvního pole Použít následující adresy DNS serverů.
Nastavení uložte a vraťte se k hlavnímu počítači. Opět otevřete síťová připojení (Start → Ovládací panely → Síťová připojení), klikněte pravým tlačítkem myši na síťový adaptér s aktivním internetovým připojením (např. Připojení k místní síti) a zvolte Vlastnosti. Na kartě Upřesnit poté nastavte sdílení připojení. Potvrďte tlačítkem OK. Pokud nebude propojení obou počítačů fungovat, zkuste restartovat oba počítače.
Pokud si to přejete, můžete nastavit v rámci této sítě i sdílení souborů (nebo i tiskáren). (Pozn. tento postup platí i v případě, kdy domácí síť vytváříte pomocí nějakého síťového prvku a nejen přes přímé propojení počítačů.)
Je nutné, aby služba sdílení byla aktivní. Zkontrolujte následující: otevřete síťová připojení (viz výše) a zvolte vlastnosti síťové karty, přes níž sdílíte připojení. V seznamu, kde je např. Protokol sítě Internet (TCP/IP), musí být i položka Sdílení souborů a tiskáren v sítích Microsoft. Pokud tam není, doinstalujte ji kliknutím na tlačítko Doinstalovat.
Poté vyberte libovolnou složku, jíž si s druhým počítačem přejete sdílet, klikněte na ni pravým tlačítkem → Vlastnosti → karta Sdílení a nastavte podle potřeby příslušná políčka. Stejný postup udělejte i na notebooku (druhém počítači), pokud chcete, aby sdílel složky a ty byly z hlavního počítače vidět.
Abyste druhý počítač "viděli", otevřete Místa v síti (zástupce bývá na ploše, popřípadě je otevřete z nabídky, kterou vidíte na pravé straně v Průzkumníku Windows (například když máte otevřenou složku Síťová připojení).
Upozornění: Může se stát, že se vzájemně počítače "neuvidí". Zkuste otevřít Start → Spustit a napište ip-druhého-počítače (například. 192.168.0.2). Nyní by se složka s nasdíleným obsahem druhého počítače měla otevřít. Pokud ne, zkuste spustit průvodce vytvořením místě (opět na nabídce na pravé straně). Na vině může rovněž být špatně nastavený firewall třetí strany, v tom případě prozkoumejte jeho nastavení a zkuste místní síť v pravidlech firewallu nějak povolit.
Princip sestavení: Do zařízení zvaného router zapojíme veškerou kabeláž: "hlavní" ethernetový kabel z internetové přípojky a další kabely počítačů v domácnosti.
Předchozí část povídání o vytvoření domácí sítě byla věnována situaci, kdy uživatel nemá doma router -- "krabičku", do které může připojit větší počet zařízení najednou. Řešit sdílení připojení k internetu přes přímé propojení počítačů kříženým ethernetovým kabelem je sice funkční, ale má několik zásadních nevýhod.
První nevýhodou je samozřejmě nutnost mít v hlavním počítači dvě síťové karty (pro potřeby pouhého občasného sdílení souborů, zálohování apod., postačí karta jedna -- druhá je nutná pouze v tom případě, když chceme druhému počítači poskytnout připojení k internetu).
Druhou nevýhodou je, že druhý počítač je závislý na prvním: k internetu se nepřipojí, jestliže hlavní počítač neběží. Dalo by se to sice řešit tak, že uživatel pouze použije ethernetový kabel prvního počítače, kterým se připojuje k internetu, a připojí ho k druhému počítači, ale tohle jde pouze tehdy, nevyžaduje-li váš poskytovatel internetového připojení unikátní MAC adresu síťové karty. (Přístup k síti a přidělení IP adresy do sítě internet bývá na MAC adresu adaptéru vázán docela často. Druhý počítač s vlastním síťovým adaptérem se buď k celosvětové síti nepřipojí vůbec, nebo zákazník musí počkat na automatickou registraci nové síťové karty.)
Řešení pomocí routeru je daleko jednodušší a účinnější.
Router je síťový prvek, který vám umožní k internetu připojit několik počítačů naráz, přitom připojení není závislé ani na jednom z nich. Ceny routerů jsou různé, pohybují se od několika set korun až po několik tisíc (v závislosti na výbavě, funkcích, kvalitě apod.)
V praxi situace vypadá tak, že hlavní kabel, kterým se připojujete k internetu, zapojíte k routeru a dále k němu připojíte ostatní kabely dalších počítačů. Toť vlastně vše.
Každý router má na zadní straně několik zdířek. Jsou označeny jako WAN (jedna oddělená) a LAN (několik, v domácích podmínkách se používají nejčastěji čtyři).
Zadní strana routeru, jeden port WAN a 4 porty LAN, které slouží pro připojení počítačů a dalších zařízení v síti.
WAN slouží k připojení hlavního kabelu, který vede z internetové přípojky (tj. zajišťuje připojení k internetu). Jak si jistě domyslíte, zdířky LAN slouží k připojení klientských zařízení v domácí sítí. Nemusí jít jen o počítače, ale třeba VoIP telefon, síťovou tiskárnu apod.
Než začnete s připojováním počítačů k routeru, měli byste zkontrolovat, zda nejsou špatně nastaveny síťové karty v počítačích. Důležité je, aby v nastavení TCP/IP byla zadána volba Získat adresu IP ze server DHCP automaticky. To provede tak, že bude klikat podle následujícího schématu: Start → Ovládací panely → Síťová připojení → [klepněte pravým tlačítkem používanou síťovou kartu] → Vlastnosti → [Záložka Obecné] → Protokol sítě Internet (TCP/IP) → Vlastnosti.
Někdy plně postačuje připojit router do elektrické sítě, přivést k němu síťové kabely a vše funguje. Zda to takto snadno půjde u vás, závisí i na vašem poskytovateli. Pokud jste nedostali instrukce, jak se k internetu připojit, už při zřízení přípojky, pravděpodobně nic zásadního nebudete řešit ani teď.
Často se ale musí router patřičně nastavit. A to v několika krocích. Některé z nich nejsou nutné, jiné ano, ale musíme zopakovat, že to závisí na vašem konkrétním připojení.
Ještě předtím, než si některé body nastavení zmíníme, je potřeba říct, jak se vůbec router nastavuje. Jeho konfigurace probíhá přes webové rozhraní, tj. jako byste se pohybovali na webových stránkách. (Router musí být s počítačem propojený přímým síťovým kabelem přes zdířku LAN.)
Do webového prohlížeče (Internet Explorer, Firefox, Opera, Chrome, ...) zadáte IP adresu routeru (viz manuál zařízení, kde je IP adresa uvedena), bývá ve tvaru 192.168.xxx.xxx (xxx jsou specifická čísla) a zobrazí se vám přihlašovací stránka. Jméno a heslo získáte opět z manuálu (tovární nastavení obvykle obsahuje jméno a heslo ve tvaru admin/admin, root/root apod., viz manuál). Po správném zadání údajů se vám zobrazí konfigurační rozhraní. To se od značky ke značce routeru liší.
Administrátorské rozhraní routeru značky SMC. Jiné značky mají jiná rozhraní pro nastavení.
Nyní k obecným bodům nastavení routeru. Po zapojení hlavního ethernetového kabelu do zásuvky WAN budete řešit hlavně následující dva body.
Je-li vaše připojení aktivováno na jednu MAC adresu (unikátní řetězec znaků) vaší síťové karty, budete muset MAC adresu karty naklonovat na router. Router ji tedy bude hlásit serveru poskytovatele internetového připojení a bude se jí maskovat. Vyhnete se tak povinnosti registrace nové MAC adresy. To, kde se funkce klonování nachází, závisí na typu routeru. Většinou je součásti průvodce nastavení.
Klonování MAC adresy v nastavení routeru
Neumí-li si router přečíst MAC adresu a jen vám ukáže prázdná políčka, do kterých ji můžete zapsat, je potřeba ji nejprve zjistit. V systému Windows vyvolejte příkazovou řádku (Start → Spustit → [napište:] cmd
) a do ní zadejte příkaz ipconfig /all
. V zobrazeném výpise byste MAC adresu měli snadno zjistit ("Fyzická adresa").
Některé routery obsahují průvodce (Wizard), jenž vás nastavením provede. V prvních krocích bývá nutné vybrat typ vaší internetové přípojky. Pokud průvodce neexistuje, nastavení WAN provedete ručně. Výběr typu připojení je potřeba i z hlediska přidělení IP adresy routeru ze strany poskytovatele.
Jestliže vám poskytovatel nedal instrukce, jak nastavit síťovou kartu v počítači, pravděpodobně dostáváte IP adresu od serveru automaticky, což řeknete i routeru (většinou výběrem volby Dynamic IP). A dále toho už moc řešit nemusíte.
Máte-li však statickou IP adresu, kterou jste kdysi museli nastavit na síťové kartě, zadejte ji v nastavení WAN routeru (WAN Settings). To se týká i dalších údajů, jako je DNS server, podmaska sítě a výchozí brána. Co bylo nastaveno na síťové kartě, musí být nastaveno i na WAN routeru.
V tomto bodě základní nastavení končí. Jakmile router dostane IP adresu od poskytovatele, máte prakticky vyhráno. Stačí připojit do zdířek LAN další kabely pro vaše domácí zařízení a můžete začít surfovat.
Nastavení sdílení dokumentů probíhá pak stejně, jak je popsáno v první části. Je tedy nutné na všech počítačích v síti nastavit stejnou pracovní skupinu a zvolit složky, které budete sdílet.
Důležité: Z bezpečnostních důvodů co nejdříve změňte továrně nastavené heslo pro přístup k nastavení routeru. Nastavte vlastní, pokud možno silnější, nikoli primitivní.
Princip sestavení: Pořídíme si rovnou router vybavený WiFi technologií nebo do našeho stávající routeru zapojíme další zařízení -- tzv. Access Point (AP).
Stále větší popularita notebooků a jiných přenosných zařízení umožňujících přístup na internet přímo volá po tom, abychom si domácnost pokryli signálem WiFi a mohli s internetem pracovat kdekoli, nejen na jednom fixním místě za stolem.
WiFi router a Access Point
K vytvoření WiFi sítě se používají buď WiFi routery nebo zařízení zvaná (multifunkční) Access Point (AP). Jejich připojení k síti a zprovoznění je stejné jako v případě obyčejného routeru: stačí je připojit jedním ethernetovým kabelem přímo k internetové přípojce nebo ke stávajícímu routeru.
Jestli se ale teprve router chystáte koupit a zároveň plánujete zřídit si bezdrátovou síť, je zbytečné, abyste kupovali router a access point zvlášť. Rovnou si kupte WiFi router.
Samozřejmostí je, že k připojení k WiFi síti potřebujete i příslušný síťový adaptér, viz návod Jak připojit PC k internetu.
Zapojení WiFi routeru je zcela stejné jako routeru (viz část 2). To znamená, že WiFi router připojíme k internetové přípojce pomocí ethernetového kabelu (do zdířky WAN) a dalším kabelem připojíme počítač (do zdířky LAN). A pustíme se do jeho nastavování.
(Znovu připomeňme, že každý router má své specifické administrátorské rozhraní pro nastavení. Nyní se nebudeme zabývat žádným konkrétním případem, zmíníme si obecné postupy.)
Následující kroky se kryjí s těmi zmíněnými v části 2, kterou jsme věnovali nastavování routeru. Takže jen krátce:
Na rozdíl od obyčejného routeru se ale dále musíme vypořádat s nastavením bezdrátové sítě (Wireless). Na WiFi routerech ji někdy musíte nejdříve ručně aktivovat: v konfiguračním rozhraní routeru v nastavení Wireless najděte možnost Enable (povolit) a uložte.
Nastavování WiFi se skládá z několik kroků:
Zabezpečení bychom neměli vůbec přehlížet. Pokud si WiFi nezašifrujete (neochráníte heslem) nebo jinak nezabezpečíte, každý v dosahu vašeho signálu bude s to se k vám připojit. Nejenže vám může brát rychlost připojení, ale pod vaší IP adresou si může na internetu dělat, co chce. Další nebezpečí spočívá v tom, že takový narušitel bude mít snadný přístup k souborům sdíleným v rámci vaší domácí sítě.
Zvolte si proto jednu z možností šifrování a zadejte co nejlepší heslo (o síle hesel, typu šifrování, jejich síle a o dalších postupech k zabezpečení sítě pojednáváme podrobněji v samostatném textu Jak zabezpečit WiFi).
Důležité: najít na sídlišti nezabezpečenou bezdrátovou síť je opravdu snadné -- navíc takové sítě často mívají i nezměněné, tj. továrně nastavené jméno (SSID), z čehož lze usoudit, že majitel WiFi routeru příliš ostražitý není a dost možná nezměnil ani heslo pro konfiguraci routeru. Z výchozího SSID sítě lze toto heslo okamžitě zjistit, protože jednotliví výrobci pro své routery a AP zpravidla používají stejná továrně nastavená hesla. Nezvaný host vám pak může router libovolně přenastavit a může vás z internetu i odpojit.
Máte-li doma obyčejný router a chcete-li k němu připojit Access Point, kterým vytvoříte domácí bezdrátovou síť, vezměte ethernetový kabel a AP pomocí něj připojte do zdířky LAN (stejně jako ostatní počítače).
Nyní musíte AP nastavit podobně jako router či WiFi router. Opět vezměte manuál, IP zařízení opište do adresního řádku webového prohlížeče a zadejte heslo.
Může však nastat problém, že vás AP k sobě jen tak nepustí. Aby počítač s Access Pointem komunikoval, je potřeba je k tomu přinutit ručním nastavením síťové karty v počítači.
Otevřete síťová připojení (Start → Ovládací panely → Síťová připojení), vyberte síťovou kartu, klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte Vlastnosti. Na kartě Obecné dvakrát klikněte na Protokol sítě Internet (TCP/IP) a zadejte vlastní IP adresu. Má-li Access Point IP adresu například 192.168.1.1, napište třeba 192.168.1.2. Adresu AP opište i do políčka Výchozí brána. Spojení by mělo být navázáno.
Protože AP obyčejně nabízejí více funkcí, možná vás v jeho nastavení bude mást výběr různých režimů (AP, Client, Bridge, ...). Pro vaše účely ale vyberte režim AP. Další nastavení je stejné jako u WiFi routeru (viz výše). Opět nezapomínejte na zabezpečení!
Nejprve zkontrolujte, zda máte povolenou bezdrátovou síťovou kartu (Start → Ovládací panely → Síťová zařízení).
Správce bezdrátové sítě by vám poté měl ukázat dostupné sítě (pokud se neozve sám, ve Windows v oznamovací oblasti -- u hodin -- klepněte dvakrát na ikonku karty pro bezdrátové připojení). V seznamu uvidíte všechny viditelné sítě v okolí a mezi nimi i tu svou (pod zvoleným SSID). Připojte se k ni, budete vyzváni k zadání hesla a po úspěšném ověření můžete začít surfovat.