Jak na mobilní připojení k internetu (1): Typy sítí a připojení notebooku

U mobilního operátora si klient zřídí příslušný datový tarif. Pro danou mobilní technologii musí mít podporovaný přístroj: buď mobilní telefon s podporou takové sítě, nebo speciální modem, který se většinou připojuje přes konektor USB.

Notebook, netbook, tablet i chytrý telefon můžeme připojit k datovým sítím mobilních operátorů. Ti nabízejí rozličné tarify založené na objemu přenesených dat (standardně měsíčně), nikoli již na poskytované rychlosti. Klient pro svůj přístroj standardně dostane modem (notebook/netbook) nebo novou SIM kartu (tablet).

V této části se budeme věnovat jednotlivým typům připojení (druhům sítí) a zejména pak připojení počítače (notebooku) k mobilní síti; o připojení mobilu či tabletu k datové sítí pojednává část Jak na mobilní připojení k internetu (2): Mobil a tablet, kde najdete i přehled nejtypičtějších tarifů.

Obsah

• Jaké jsou možnosti mobilního připojení (typy připojení)
• Jak si vybrat technologii připojení k mobilní síti?
• Modemy aneb Co potřebujeme?

Jaké jsou možnosti mobilního připojení

Můžeme se setkat s následujícími zkratkami, které označují použité technologie.

• GRPS/EGDE
• CDMA
• UMTS/HSDPA/HSPA+...
• LTE

GPRS/EDGE

Průměrná rychlost stahování 100-140 kbit/s
Pokrytí: 99 % populace

První skupina GPRS/EDGE (EDGE je nadstavba GPRS) se svými parametry neřadí mezi vysokorychlostní připojení k internetu (jde stále o 2G technologie) -- GRPS dosahuje maximální rychlosti do 80 kbit/s a EDGE zhruba 200 kbit/s. Průměrné rychlosti, které klienti naměřili na našem serveru DSL.cz, jsou následující: GPRS/EDGE v síti O2 dosahuje v průměru rychlosti kolem 140 kbit/s a v síti T-Mobile a Vodafone kolem 100-120 kbit/s.

Internetové připojení o této rychlosti dnes již nestačí na pohodlnou práci s webovými aplikacemi. Hodí se spíše "do mobilu", pro vybírání emailů, textovou komunikaci (jako ICQ) a nenáročné, zejména "textové" prohlížení webu.

GPRS/EDGE nabízejí všichni tři tradiční mobilní operátoři a pokrytí GPRS je všude tam, kde je signál GSM.

CDMA – závan 3G sítí

Průměrná rychlost stahování: 0,5-1 Mbit/s
Operátoři: Telefónica/O2, U:fon
Pokrytí: kolem 90 % populace

Rychlejší u nás používanou mobilní sítí je CDMA, která se řadí již k 3G. Přes ni nabízí datové služby Telefónica O2 a nejmladší operátor U:fon. Naše CDMA umožňuje teoreticky rychlosti až 3,1 Mbit/s pro příjem dat a 1,8 Mbit/s pro odesílání dat. Reálné hodnoty se v průměru pohybují mezi 400 kbit/s a 600 kbit/s pro stahování a 200-400 kbit/s pro odesílání v závislosti na vytížení sítě, zarušení a dalších faktorech.

Zatímco U:fon pro svou 3G síť používá technologii CDMA EVDO Rev.A, Telefónica používá stále i starší a pomalejší CDMA EVDO Rev.0. Disponuje sice oběma technologiemi, ale pokrytí starší verzí je stále výrazně vyšší (dostupná je většině obyvatel ČR).

UMTS/HSPA – rychlejší 3G

Průměrné rychlosti: 6-8 Mbit/s (závisí na operátorovi)
Pokrytí: 75%-85 % populace
Geografické pokrytí: nižší

Další mobilní sítě třetí generace (3G) jsou založeny na UMTS. U nás tuto technologii nabízejí všichni tři GSM operátoři. T-Mobile sice svůj mobilní internet původně prodával pod marketingovým označením 4G, ale se sítí 4. generace (viz níže) neměl nic společného. (Tarify 4G, služby na bázi UMTS TDD, byly zrušeny k 1. březnu 2012.)

Podstatné je, že UMTS s nadstavbami HSPA umožňují citelně vyšší rychlosti než GPRS/EDGE. Při použití nadstaveb a dalších technologií (jako je HSDPA či HSPA+) je možné dosáhnout rychlostí až 14,4 Mbit/s, 21 Mbit/s, resp. 42 Mbit/s (jedná se však o teoretické hodnoty).

Dnes se jedná o de facto nejpropagovanější sítě, jež slouží i pro připojení chytrých telefonů a tabletů.

LTE – nástup 4G sítí

Třebaže v Česku ještě ani plně nevykvetly 3G sítě, ve světě se už masově používá tzv. LTE, mezičlánek přechodu na sítě 4. generace. Zkratka LTE pochází z anglického sousloví Long Term Evolution (Dlouhodobý vývoj) a technologie, jež se pod touto zkratkou skrývá, nabízí mnohonásobně vyšší rychlosti než 3G, teoreticky i 100 Mbit/s a více směrem k uživateli.

I když mnozí zahraniční operátoři nabízejí komerční služby na bázi LTE s poměrně velkým pokrytím (pokrytím populace; tj. v hustě osídlených oblastech), u nás jsou služby na bázi LTE dostupné na stále malém geografickém území. Jako první začala tuto technologii testovat a nabízet Telefónica (léto 2012) v Jesenici (okr. Praha-západ) a také v obchodním centru Chodov (Praha). Testování poté spustil i T-Mobile v Mladé Boleslavi. Větší "zahušťování" sítí nastává v roce 2014 a operátoři rozjeli i komerční nabídku. Více v textu LTE - přes 100 Mbit/s v mobilní síti. 

Jak si vybrat technologii připojení?

Operátoři v nabízených technologiích připojení až na výjimky nedělají příliš rozdíl: pokud si například objednáte službu od Telefónicy O2 s názvem Mobilní Internet, bude vám k dispozici většina sítí (různě technologicky provedených).

Řekněme, že nejprve jste v dosahu sítě CDMA, její rychlejší verze (EVDO Rev.A). Poté se s notebookem vydáte na cestu a budete jen v dosahu CDMA EVDO Rev.0. Modem se automaticky přepne na tuto verzi. Když zase změníte svou polohu a vydáte se do jiného města, v němž to s pokrytím takovou sítí není slavné, modem nebo telefon se napojí na síť s EDGE, případně GRPS. Samozřejmě že váš přístroj musí všechny tyto sítě umět, což dnes už není takový problém. A když se z oblasti pokryté jen signálem GPRS dostanete do oblasti s UMTS/HSDPA, rázem máte zase to nejrychlejší mobilní internetové spojení.

V každém případě mějte na mysli, že mobilní připojení je hodně zatížené datovými limity. Musíte si nejen hlídat to, co a jak často stahujete, ale vlastně i dobu trvání připojení, jak dlouho brouzdáte a co na internetu děláte (nehodí se na celodenní "online režim"). Když budete poslouchat například často online rádio, datový limit se vám rychle vyčerpá a rychlost připojení klesne na nesnesitelně nepoužitelné minimum.

Datové stropy se většinou pohybují od desítek či stovek MB do 10 GB/měsíc. Telefónica nabízela i datově neomezené připojení, ale za vyšší cenu (neomezený datový tarif byl v únoru 2013 zrušen, stávajícím zákazníkům byl však zachován). I ostatní operátoři z nabídky odstranili vyšší datové limity (např. 30 GB). 

Modemy aneb Co potřebujeme?

Pokud chcete používat mobilní internet ve svém notebooku nebo jiném počítači, k příjmu signálu potřebujete odpovídající zařízení. V případě GPRS vám postačí i mobilní telefon (nemusí být nutně “chytrý”), jejž lze k počítači připojit pomocí datového kabelu, infračerveného portu nebo Bluetooth.

Ostatní modemy vám ke službě vždy dodá přímo operátor. Ceny modemů se pohybují od jedné koruny po několik tisíc korun. Závisejí na tom, zda se operátorovi upíšete na nějakou dobu, standardně na rok, nebo zda zvolíte smlouvu na neurčito. V prvním případě je cena modemu dotována -- přístroj je levnější --, v druhém musíte za přístroj uhradit celou částku.

Poskytovatelé nabízejí různé modemy, od přenosných, vhodných k cestování, které připomínají USB klíčenku, ale i větší stolní, rovněž připojitelné přes USB kabel, nebo PCMCIA karty (nověji ExpressCard/CardBus).

USB modem AnyDATA ADU-520L nabízený U:fonem

Budete-li chtít u svého operátora využívat více sítí (podle toho, která z nich je dostupná), zeptejte se, zda nabízený modem kromě "hlavní" sítě zvládne i další (příkladem je combo modem ANYDATA ADU-890WH, který si poradí s CDMA, UMTS/HSDPA i GPRS).

Combo modem od O2: ANYDATA ADU-890WH v sobě kombinuje podporu CDMA sítě, ale i UMTS a také GRPS/EDGE