Jak se připojit k internetu "přes optiku"

Připojení přes optická vlákna je jedno z vůbec nejspolehlivějších a nejrychlejších způsobů připojení k internetu.

Rychlosti až 100 Mbit/s na domácí lince

V České republice poskytovatelé přes optiku, často v kombinaci s ethernetem (viz níže), nabízejí rychlosti na úrovni desítek megabitů za sekundu, ale i kolem 100 Mbit/s v obou směrech spojení (stahování i odesílání dat). V zahraničí se můžeme setkat i v domácnostech s přípojkami umožňujícími rychlosti v hladině 1 Gbit/s.

Vzhledem k poměru cena/rychlost optika patří vůbec k těm nejvýhodnějším připojením. Podobně jako u internetu přes kabelovou televizi zde v její neprospěch hraje malé pokrytí (pokryty bývají jen určité městské části, méně než u kabelového připojení).

Optická vlákna vlastně tvoří kostru celého internetu (podmořské kabely, páteřní sítě aj.), ovšem jako řešení poslední míle (přímo k účastníkovi) se používají stále málo. V posledních letech je trend tímto směrem však zcela jasný a v mnoha případech již nutný (vysoké nároky uživatelů na práci s internetem, multimédii atd.).

Cena optických přípojek se pohybuje od několika stokorun měsíčně ke zhruba tisíci korunám. Pro potřeby firem nebo náročných zákazníků využívajících další balíčky služeb jsou ceny samozřejmě vyšší.

Díky svým vlastnostem slouží optické přípojky (podobně jako moderní CATV) i uživatelům nejen pro připojení k internetu, ale také pro internetovou telefonii (VoIP) a přenos televizního vysílání (IPTV) ve vysoké kvalitě (HD). Balíček těchto tří služeb se nazývá Triple Play a nabízí ho už poměrně velký počet větších, středních i menších poskytovatelů.

Co budeme pro takovou přípojku potřebovat?

Způsoby realizace optických sítí se liší podle toho, kam až je optické vlákno dotaženo. Výsledné provedení se pak značí jako FTTx, kde místo x figuruje určité písmenko odpovídající zvolenému způsobu.

Poměrně oblíbeným řešením byla a je kombinace optického vlákna a metalických ethernetových rozvodů, tj. klasických kabelů používaných pro připojení počítače do datové sítě.

V takovém případě bývá optické vlákno zavedeno do budovy (FTTB, Fiber To The Building) a do jednotlivých bytových jednotek nebo kanceláří jsou poté přivedeny ethernetové kabely. Toto řešení FTTB/ETTH je ve světě optiky docela populární, ale poslední dobou bývá nahrazováno čistým FTTH, Fiber To The Home, kdy je vlákno zakončeno přípojkou v bytě či jiné místnosti klienta.

V případě ethernetové koncovky technik přivede do bytu ethernetový kabel, udělá přípojku ve zdi a do přípojky klient zapojí další kabel, jímž připojí počítač nebo další síťové zařízení (např. router, který je odrazovým můstkem pro stavbu domácí sítě -- viz text Jak si vytvořit domácí síť).

Pokud operátor nabízí i televizi přes optické/ethernetové rozvody (IPTV), přípojka obsahuje dva vstupy.

Nejjednodušší zapojení: ve zdi je (ethernetová) přípojka. Počítač k ní připojíme běžným ethernetovým kabelem (RJ-45).

Je-li optické vlákno dovedeno až domů, operátor zpravidla klientovi poskytne tzv. fiber gateway, optickou bránu, s ethernetovými porty (UTP), které slouží k připojení příslušných zařízení, popř. i portem pro připojení klasického telefonu.

Do přípojky zapojíme operátorem dodanou optickou bránu (1). Do brány kabely připojíme počítače (2), dále třeba IPTV set-top box (3) nebo telefon (4).