Anonym (26.4.2012 00:00:00)
Vždycky jsem záviděl tatínkovi, ten zvládl sen i při jízdě v tramvaji, když byl zavěšen jako netopýr. A každé ráno si své noční snění pamatoval. To já ani náhodou, něco se mi zdá tak jednou za půl roku a vím o tom jen v případě, že se v noci probudím hrůzou.