Levné počítače a operační systém „od Googlu“

V poslední době se na trhu s počítači objevil zcela nový prvek: vyrábět malé, energeticky nenáročné a hlavně levné počítače osazené bezplatným softwarem. Jak se zdá, tato strategie je úspěšná.

Zatímco obyčejně počítačoví nadšenci co chvíli čekají na nové výkonnější počítačové komponenty, jako jsou procesory, grafické karty, paměťové moduly či čím dál větší a rychlejší pevné disky, po světě se začíná rozmáhat i opačný trend: koupit si počítač za co nejmenší cenu, který bude mít už operační systém, předinstalované programy pro každodenní práci i zábavu a zvládne běžné úkony.

Takový tah je i logický: co kdysi byl, co se parametrů týče, předražený špičkový hardware, je dnes levný kus železa ― přitom výkon je pořád dostačující k tomu, aby se člověk mohl pohybovat na webu, podíval se na film, poslechl si muziku a napsal dokumenty v textovém procesoru či si připravil tabulky, prezentaci a upravil fotky.

Plány pro rozvojové země změnily trh

Většina čtenářů v souvislosti s levnými počítači slyšela o neziskových projektech, jako je OLPC nebo Classmate PC, které si za cíl kladou dostat počítače do chudších oblastí světa, kde k počítačům děti normálně nemají přístup. Tím to vlastně všechno začalo. Levné laptopy inspirovaly různé firmy k produkci cenově lehce dostupných počítačů pro nenáročnou práci.

Prvním velkým žhavým tělískem v ohni byla firma Asus, která ― vlastně nedávno ― na trh notebooků přišla s ultrapřenosným počítačem jménem Eee. Okamžitý úspěch tohoto subnotebooku inspiroval i další společnosti a dá se říct, že v tomto směru probíhá doslova subnotebooková horečka: na počátku letošního roku totiž společnost MSI oznámila, že do poloviny roku chce na trh přivést svůj subnotebook s procesorem Celeron (vyráběný 45nm technologií ― v Eee je 90nm procesor, ale v novém chystaném modelu bude 45nm technologie) a jedná se i s AMD. Pár dní poté přišel s oznámením i Acer, výrobce u nás nejprodávanějších notebooků. I on chystá malinký přenosný počítač s osmi- až devítipalcovým displejem. Takřka vzápětí se stejným oznámením vyrukovala i další společnost Gigabyte, která by kromě subnotebooků měla vyrábět i levné desktopy.

Subnotebook Eee s operačním systémem Xandros.

Nízká cena subnotebooku Eee není dána jenom použitými komponentami, ale i softwarem ― jako operační systém byl zvolen Xandros (speciálně upravený), což je linuxová distribuce. Microsoft má snahy osadit tato mrňata svými Windows XP, ale moc se mu to nedaří (jde o spory v případě počítačů projektu OLPC, kde se objevily tahanice se společností Mandriva, výrobcem stejnojmenné linuxové distribuce). Nicméně Eee je s Windows XP kompatibilní a uživatel si je může nainstalovat sám.

Kromě subnotebooků se na trhu začínají objevovat i levné desktopy, jakým je gPC od Everexu. Počítač v ceně necelých 200 USD si ve Státech okamžitě získal své fanoušky i pozornost tisku a z obchodů řetězce Wal-Mart zmizelo za 14 dní všech prvních 10 000 kusů.

Strýček Google

Za úspěchem tohoto počítače stojí i ta skutečnost, že se na něm podílela firma Google. Už samotné označení „gPC“ napovídá, že Google v něm má prsty. A co si budeme nalhávat, když se Google do něčeho pustí, jeho služba si záhy získá u lidí velkou oblibu.

Everex gPC je levný ze stejného důvodu jako subnotebooky zmíněné výše: není na něm nainstalován operační systém Windows, ale systém zvaný gOS (správně gOS Rocket). Když už se hovoří o počítači, do něhož je zapleten Google, mnoho lidí včetně novinářů si gOS dalo do stejné souvislosti: Operační systém od Googlu na levném PC. Tato dedukce je ještě podpořena vzhledem samotného operačního systému ― na ploše na nás hledí vyhledávač Googlu a na docku (panelu s aplikacemi) odkazy na webové služby Googlu: namátkou Gmail, Google Talk, Google News, Google Calendar, Google Maps, Google Docs...

Systém gOS Rocket (spuštěno ve VirutalBoxu pod Windows), větší obrázek zde.

Pravda je však jiná. Google se na vývoji operačního systému gOS nepodílel a nepodílí. Jde o upravenou linuxovou distribuci Ubuntu, kterou vyvíjí Good OS LLC (Google interně používá různé, po svém upravené linuxové systémy). Pokud by vás zajímaly detaily, na samotných stránkách gOS toho moc nenajdete. K bezplatnému stažení je ještě zkušební (beta) verze gOS.

Na rozdíl od jiných populárních linuxových operačních systémů, gOS nepoužívá jako desktopové grafické prostředí KDE ani GNOME, nýbrž Enlightenment (které se ovšem dá použít i ve spojení v GNOME či KDE). To zaručuje, že prostředí systému si nebude ukusovat přespříliš prostředků.

Softwarové vybavení je sice chabé, ale nenáročnému uživateli to vadit nebude. Kromě výše zmíněných služeb Googlu zde najdeme webový prohlížeč Firefox, kancelářskou sadu OpenOffice, grafický editor Gimp, přehrávač videa Xine, přehrávač hudby Rhythmbox, pro rychlou komunikaci Skype a Pidgin (s podporou sítí MSN, ICQ, Jabber a jiných), software pro vypalování CD/DVD (GnomeBaker), Thunderbird pro práci s poštou a nějaké ty hry.

Úspěch desktopu způsobil, že Everex se teď chystá vydat (25.1.) i vlastní subnotebook. A v porovnání s Eee to bude trošku lepší kousek. Zatímco Eee nemá pevný disk (jen flash 2-8 GB), tak subnotebook od Everexu zvaný CloudBook má pevný disk s kapacitou 30 GB.

Everex CloudBook s linuxovým operačním systémem gOS.

Levný desktop (po všelijakých slevách s cenou pod 200 dolarů) s předinstalovaným a operačním systémem teď začala prodávat také společnost Mirus Innovations. Počítač střízlivých parametrů je osazen linuxovým systémem Freepsire od firmy Linspire.

Čeká nás revoluce?

Je jisté, že levné počítače s malou spotřebou budou teď v kursu. Nemůžeme je sice považovat za plnohodnotnou alternativu klasických výkonnějších strojů, avšak na své si určitě přijdou jak začátečníci, kteří PC primárně nepotřebují k hraní her, tak i zkušení uživatelé, jež upotřebí malinké přenosné subnotebooky, které se vlezou skoro všude. Zajímavé bude jistě sledovat i to, jak se tím ovlivní pohled uživatelů na Linux, protože jeho rozličné distribuce (openSUSE, Ubuntu, Mandriva, Linpus, gOS, Freespire,…) se začínají objevovat i na výkonných desktopech či noteboocích. A pokud linuxové softwarové společnosti chtějí oslovit i obyčejné uživatele, cesta levných počítačů by pro ně mohla být tou správnou.

23. 1. 2008

Autor: Oldřich Klimánek