Chraňte své soukromí. Nenechte se špiclovat

Počítač připojený k internetu je vždy vystaven možné hrozbě útoků. V první řadě jde sice o to, aby vám nějaký vir nepoškodil systém, ale záhy si uvědomíme, že jde o víc ― o ochranu našich důležitých dat a hlavně: o soukromí.

Internet se za poslední roky dostal do rukou i počítačově nepříliš zdatným lidem, kteří si neustále myslí, že celosvětová síť je „tam venku“ a že oni za klávesnicí jsou dobře ukrytí, že prostě ten internet je jaksi anonymní. Bohužel, možná ale v mnoha ohledech, bohudík, nejsou. Dobře zabezpečený počítač a hlavně rozumné chování na vlnách internetu je základním krokem, který by měl učinit každý, kdo se k němu připojí.

Zabezpečení domácí sítě a počítačů se nedá shrnout do jednoho článku, aniž by nezůstalo něco opomenuto. Ale už jsme si i na našem serveru několik takový tipů ukázali. Přeskočme, alespoň pro dnešek, ony základy a řekněme si spíše, jak zabránit, aby vás či vaše konání na internetu sledovaly různé státní i soukromé agentury a jiní pofiderní exoti. A to nejen v souvislosti s fenoménem p2p sítí.

Nemluv s nimi, počítači

Oblíbenost tzv. p2p sítí, ve kterých si uživatelé vyměňují data, stále vzrůstá. Nejenže v různých programech určených pro tyto výměnné sítě na vás mohou čekat nepříjemná překvapení v podobě virů, trojanů, adwaru či spammerů, ale v merku vás mají i agentury jako CIA, FBI, různé protipirátské organizace, detektivní kanceláře soustřeďující se na problematiku softwarového pirátství či různé státní úřady. Zatímco proti některým z výše uvedených jevů se můžete spolehlivě chránit antivirovým softwarem a nedomyslitelně také kvalitním firewallem, proti poslední sortě nežádoucích faktorů obyčejně ochrana není.

Obrázek 1: Seznam nežádoucích IP adres, za nimiž se schovávají i špehové. Větší obrázek zde.

Vaše IP adresa i to, co v rámci p2p sítě děláte, je sledováno. A to i v případě, že nic nelegálního neděláte. Co si budeme namlouvat, sice drtivá většina uživatelů p2p sítí hledá software, filmy a videa chráněná autorským právem, ale najdou se i tací, kteří p2p sítě využívají coby zdroje objemných souborů s otevřeným kódem a licencí GNU a jinými svobodnými licencemi. Když například vyjde nějaká nová linuxová distribuce (celý operační systém), webové i ftp servery bývají neúprosně zatížené po dobu několika dní. Kdežto p2p síť pořád dobře funguje a i obrazy instalačních DVD se ve výsledku stahují mnohem rychleji než z přetížených serverů. Očividně je to ale jedno všem slídilům ― na jejich mušce jste stále (viz obrázek).

Jak se proti tomu bránit? Jeden způsob je.

PeerGuardian ― strážce vašeho soukromí

Zatímco obyčejný firewall si zjednodušeně můžeme představit jako seznam povoleného a povolených, existuje aplikace, která naopak provoz v sítí třídí podle černé listiny, seznamu závadného. Řeč je o programu PeerGuardian, který je skvělým doplňkem firewallu (obecně by si oba typy softwaru neměly překážet). Ten obsahuje databázi IP adres, které z různých důvodů nejsou vítány: jakmile taková IP adresa je na vašem seznamu (mimochodem neustále aktualizovaném), váš počítač se vzdáleným počítačem nebude komunikovat, což vaše soukromí účinně ochrání.

PeerGuadian sice původně vznikl jako nástroj proti špiclování ze strany protipirátských agentur, ale později jeho databáze byla upravena, aby podchytila i spyware (špiclprogramy obecně), adware, spam, ale i ostatní „internetový odpad“. Stal se z něj tedy skvělý doplněk do každého počítače.

Malý návod

PeerGuardian je sice primárně určen pro operační systémy Windows (98/ME/2000/XP/2003), ale existuje už i jeho obdoba pro Linuxy: aplikace zvaná Moblock (v současnosti se jedná o převedení vývoje Moblocku pod křídla tvůrce PeerGuardianu, firmy Phoenix Labs). Nicméně věnujme se samotnému PeerGuardianu. Po stažení proběhne jednoduchá instalace s průvodcem. Ten je v tuto chvíli pro nás důležitý.

V prvním kroku si totiž vyberete, co všechno chcete blokovat (P2P, reklamy, Spyware, vlády, univerzity), a to včetně nabídky pro HTTP (web). Pokud chcete mít důkladně „odstřižený“ počítač, HTTP můžete blokovat s tím, že si povolíte jen své často navštěvované servery.

Obrázek 2: Průvodce při instalaci

V dalším kroku si zvolíte, jak často chcete, aby program byl aktualizován (a zda i program, či jen jeho databáze). Toť vše. Při spuštění bude PeerGuardian vypadat pro někoho možná dost složitě, ale vězte, že na jeho používání nic složitého není. Na první kartě vidíte provoz, můžete PeerGuardian vypnout (Disable), blokovat HTTP (Block HTTP), nastavit seznam (List Manager), podívat se na historii, kde najdete i seznam zablokovaných akcí (View History), provést ruční aktualizaci (Check Updates) a vyčistit záznam (Clear Log). Na další kartě je pak pokročilejší nastavení.

Obrázek 3: Druhý krok při instalaci.

Obrázek 4: Hlavní okno programu.

V praxi to vypadá tak, že PeerGuardian se usadí na pozadí a vy uvidíte jen jeho ikonku v oblasti u hodin. Ačkoliv první verzi bylo vyčítáno, že nepřiměřeně zatěžovala počítač, pravdou je, že nová verze je velice nenáročná (procesor zůstává po valnou část provozu na 0 % a využití paměti se pohybuje kolem 2 až 3 MB, což je naprosto zanedbatelná hodnota.

Obrázek 5: Nároky PeerGuardianu jsou opravdu malinké.

Pokud se nechcete spoléhat jen na automaticky aktualizované seznamy, můžete si vytvořit i vlastní položky a zakázat komunikaci s počítači některých společností, kterým nedůvěřujete. Pro leckoho ale může být velkým minus absence české lokalizace programu. Je sice pravda, že program má triviální ovládání, kde by angličtina neměla příliš vadit, ovšem pokud i přesto budete po češtině toužit, zkuste použít balíček s češtinou ze stránek Češtiny.cz

11. 1. 2008

Autor: Oldřich Klimánek