Internetové prohlížeče: evoluce nebo revoluce?

S blížící se finální verzí Firefoxu se tyto otázky objevují stále častěji. Tento od Mozilly odvozený prohlížeč si získal srdce svých uživatelů především vyšší rychlostí a bezpečností. V neposlední řadě však hrají stále větší roli možnosti personalizace prostředí, snadná přenositelnost, instalace doplňků a také emoční stránka věci – pokud se podíváme na téměř libovolnou diskuzi, nalezneme zde nemalé množství lidí, kteří nemají Microsoft prostě rádi, a dají přednost při stejné funkcionalitě právě nástroji od jiného vývojářského týmu.

Firefox útočí

A právě to vyneslo Firefox na třetinový a stále rostoucí podíl na trhu, neboť nabízí to, co je dnes tolik populární - svobodný a otevřený koncept programu, který je možno si nastavit podle svých představ (srovnejme s reklamou na nejmenovaný finanční ústav a konta podle přání zákazníka), který je moderní a rychlý. Pokud mohu soudit podle statistik, které lze najít na internetu, uživatelé Firefoxu, na rozdíl od těch, co užívají IE, mají zpravidla nainstalovanou nejnovější verzi. To samozřejmě podstatným způsobem zvyšuje bezpečnost.

Bez zajímavosti nebude také ani skutečnost, že se na trhu začínají objevovat prohlížeče určené pro jednu konkrétní skupinu uživatelů (jedním příkladem za všechny budiž známý projekt Flock), například pro blogery, uživatele komunitných serverů a dalších. Pro jednostranně orientovaného uživatele mají tu výhodu, že mu usnadňují a urychlují tu kterou činnost, kterou právě on dělá nejčastěji. Pro zbytek však působí možná trochu nemotorným a nepraktickým dojmem. A zde vyvstává otázka, jestli se poměrně brzy nedočkáme doby, kdy bude prim na trhu hrát deset či patnáct prohlížečů oproti dnešním dvěma či třem – jeden pro blogery, další pro Wikipedisty, jiný pro uživatele on-line kancelářských nástrojů, uživatelů social utility, novináře, … Ono možná prvním krokem byl již vznik poštovních klientů, tedy programů, které neumějí téměř nic jiného, než číst a posílat poštu. To, co dělají, však umí nesrovnatelně lépe než ty „běžné“ prohlížeče.

V tomto směru již jistou cestou vyrazily rozšiřující balíčky či doplňky Firefoxu. Do univerzálního prohlížeče lze snadno zakomponovat nástroje pro snazší práci na konkrétním serveru, nebo alespoň skupině webů. Například nástroje pro kontrolu pravopisu v prohlížeči, tvorbu skriptů, které automatizují určité úkony, nástroje na tvorbu tutoriálů, práci s obrázky či spouštění on line web 2.0 aplikací je činností již dnes poměrně běžnou. Tato rozšíření se budou vyvíjet tam, kam je trh zavane a navíc se každému uživateli otevírá možnost výroby vlastního prohlížeče, který má právě takový vzhled a vlastnosti, jaké vyžaduje, popřípadě jaké se mu líbí. Tunnig dorazil nejen k automobilům, ale již i k prohlížečům.

Pokud se podíváme na libovolný server, který nabízí stahování programů (např. www.slunečnice.cz či www.stahuj.cz ), nalezneme zde celou řadu prohlížečů, ale těch opravdu požívaných a stahovaných je opravdu minimum. Zatím.

Již od prvních testovacích verzí Firefox 3.0 zaznívají hlasy, že novinek, které přinese, bude málo. Jelikož však jednou z hlavních novinek jsou podpůrné a vylepšené nástroje na zprávu rozšíření, pak možná nemusí jít zas až o takovou nevýhodu. Již verze s pořadovým číslem 2.0 byla velice solidní, a tak si myslím, že nemusí být zas až tak od věci zastavit rychlý a překotný vývoj a věnovat se právě konsolidaci a vyladění toho dobrého a užitečného, co je již k dispozici.

IE s hendikepem?

Projekt společnosti Microsoft byl dlouhá léta téměř jediným prohlížečem, který využívala většina lidí a právě pro něj tak byly optimalizovány (téměř) všechny stránky. Co se nezobrazilo korektně v IE bylo na kočku. Dodržování standardů W3C se tak dostalo na druhou kolej nejen pro webmastery a programátory různých webů, ale také pro samotné vývojáře tohoto prohlížeče. Jeho výhodou, kterou mohl plně využívat v prostředí bez konkurence, byly uzavřené algoritmy výpočtů a veřejnosti naprosto neznámé způsoby vykreslování stránek. Microsoft vytvářel vlastní uzavřené standardy a v podstatě tak vedl válku s W3C, která propagovala koncept validního a otevřeně standardizovaného webu, který vedl k tomu, že IE je jen velmi špatně rozšiřitelný produkt třetích stran.

Navíc s klesajícím podílem IE mezi uživateli (zvláště poslední 7. verze) dochází k tomu, že se pro webmastery stává nejen výhodnějším, ale především snazším a pro další vývoj webů praktičtějším, vytvářet validní stránky podle zjevných a přesných standardů, které lze snadno na validnost zkontrolovat, což u IE nejde.

S tímto hendikepem tak zůstává produkt, který stále drží nějakých šedesát procent ve vývoji a progresivitě poněkud zpátky. Naopak jeho výhodou jest to, že na všech počítačích s operačním systémem Windows je přítomen a jeho odinstalování nejen omezí funkčnost celého systému, ale také poruší licenční ujednání.

Situace tedy není ani pro MS bezvýchodná, je však potřeba nový prohlížeč přizpůsobit nejen „tajným“ vnitřním normám, ale také otevřít k rozšiřitelnosti od výrobců a vývojářů třetích stran, což se IE i přes proklamovanou snahu příliš nepovedlo.

Jaký bude tedy trend?

Lze očekávat, že i v nejbližších měsících bude hrát prim jádro Gecko, pod kterým pracuje Firefox. Ale i on má své problémy (a to nejen bezpečnostní), a tak Microsoft s IE ani Opera (která je zatím někde mezi oběma rivaly a nijak příliš zatím nenadchla) jistě dostanou šanci. Jak s ní naloží, je ovšem ve hvězdách. Každopádně i v letošním roce se můžeme na poli prohlížečů na mnohé těšit.