Panevropské služby: chiméra nebo realita?

Co jsou „panevropské služby“, o které tolik usiluje EU? Mohou jimi být i naše VOIP služby s čísly 910? ČTÚ snad již změnil svůj dřívější postoj, který zakazoval použití těchto čísel v zahraničí.

Minulý týden se v Praze konal již osmý ročník konference Teleinformatika. Ten letošní byl zajímavý už jen tím, že se ho zúčastnil vysoký úředník z Bruselu, konkrétně generální ředitel generálního ředitelství pro informační společnost a média, pan Fabio Colasanti. No a když si k tomu připočítáme ještě skutečnost, že jen pár dnů před zahájením letošní Teleinformatiky Evropská komise zveřejnila svůj návrh revize stávajícího regulačního rámce elektronických komunikací, bylo jasné, o čem se na konferenci budou lidé hlavně bavit: právě o této revizi a jejích základních principech.

V rámci diskusního panelu s ředitelem Colasantim pak došla řeč i na jednu oblast, kterou se revize snaží aktivně podpořit, a to na tzv. panevropské služby. Přitom se ale ukázalo, že samotná definice a vymezení takovýchto služeb je problémem. Asi nejlapidárněji to shrnul jeden z účastníků diskuse, který panevropské služby přirovnal k Yettimu: všichni o nich mluví, ale nikdo je zatím neviděl.

V další diskusi se pár příkladů panevropských služeb přece jen našlo. Například tísňová volání na jednotná čísla po celé Evropě (112), či služby na tel. čísle 116 apod.  Pan Colasanti sám zmínil například VOIP služby. Co naopak zmíněno nebylo, jsou třeba satelitní komunikační služby, které asi také mají šanci na přívlastek „panevropské“. Či různé informační a transakční služby, které jsou dostupné (po internetu) všem občanům EU.

Sám jsem se uvedeného panelu také zúčastnil - coby jeden z panelistů. A byl jsem moderátorem dotázán, zda mohou uživatelé z panevropských služeb reálně profitovat. V odpovědi jsem nadhodil stejný příklad, jaký použil pan Colasanti, tedy hlasové služby na bázi VOIP. Ty jsou podle mne asi nejzajímavějším kandidátem na telekomunikační službu, která by se dala používat stejným způsobem (i za stejných podmínek) kdekoli v Evropě, a díky tomu si zasloužit přívlastek „panevropská“-

Jenže právě „naše“ VOIP má v tomto ohledu jedno nepříjemné specifikum, které dosažení „panevropskosti“ efektivně brání. Jde o to, že pro nomádní VOIP služby je u nás vyhrazena číselná řada s prefixem 910 a pro možnost telefonování přes VOIP i ze zahraničí připadají v úvahu právě a pouze tato čísla. A s jsou nimi dva problémy.

První je ten, že čísla s prefixem 910 nejsou všeobecně dostupná, pokud na ně chcete volat z jiných čísel. Jde o směrování příslušných hovorů (mezi různými sítěmi), které někteří operátoři ještě nepodporují. Přesný současný stav neznám, ale dovolím si konstatovat, že se lepší a že je pouze otázkou času, kdy tento problém zmizí úplně.

Druhým problémem, který se zdá být ještě závažnější překážkou, je interpretování čísel s prefixem 910 jen jako „domácích“. Zde mám konkrétně na mysli to, že někteří operátoři, kteří čísla s prefixem 910 přidělují, současně omezují jejich použití jen na tuzemsko a svým zákazníkům přímo zakazují jejich používání i v zahraničí. Pochopitelně přitom nejde o jejich vlastní libovůli, ale o důsledek následujícího omezení, které jim regulátor (ČTÚ) vkládal do individuálního oprávnění, skrze které jim čísla s prefixem 910 přidělil:

„Případná nomadicita účastníka, tj. poskytování služeb na koncovém bodu sítě držitele oprávnění s účastnickým číslem podle tohoto oprávnění, je omezena na území ČR.“

Toto omezení je zřejmě důsledkem toho, jak byla čísla s prefixem 910 původně vymezena, od svého uvolnění  v září 2005:

Čísla s hodnotami 910 jsou určena pro účastnická čísla veřejně dostupných služeb elektronických komunikací založených na přenosu hlasu s IP protokolem (VoIP)

Tedy jako účastnická čísla pro služby, a nikoli pro přístup k sítí. A proto asi ono „konzervativní“ chápání těchto čísel ve smyslu omezení jejich použitelnosti (včetně nomadicity) jen na území ČR - viz výše citovaná pasáž z individuálních oprávnění.

Jenže k 1.7.2007 nabyla účinnosti nová vyhláška, č. 117/2007 Sb. (o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), která čísla s prefixem 910 „překvalifikovala“ z čísel pro služby na přístupové kódy k síti. Nyní tedy jsou tato čísla vymezena jako:

„přístupové kódy pro přístup k veřejné komunikační síti určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu“.

Tím se čísla s prefixem 910 dostala do stejné „škatulky“ jako například všechna mobilní čísla (přístupové kódy k mobilním sítím), která jsou v zahraničí běžně použitelná v rámci roamingu. Jenže regulátor, který se už jednou (podle původní kvalifikace čísel 910) vyslovil pro omezené využití  čísel 910 jen na území ČR, zřejmě až dosud neučinil žádné prohlášení či jiný akt, ze kterého by šlo usuzovat na změnu jeho postoje. Svědčí o tom ostatně i různé příspěvky z diskusí na odborných serverech, jako například toto vlákno na serveru telefonujeme.cz. Či následující reakce na článek, která kritizuje regulátora za vstřícnost spíše k zájmům dominantních operátorů než spotřebitelů, a jako konkrétní příklad uvádí zákaz použití čísel 910 v zahraničí:

Dalším příkladem je třeba postoj regulátora k použitelnosti negeografických českých "VoIP" čísel (s prefixem 910) v zahraničí. Zatímco ECC-CEPT i ERG ve svých dokumentech říkají, že není důvod k omezování přechodného využití takových národních čísel mimo území domovského státu (např. při dovolené - obdobně jako u mobilních čísel v roamingu), a nabádají členské země k uvolnění restrikcí v této oblasti, postoj ČTÚ je zcela opačný. VoIP operátorům takové používání dokonce v rozhodnutí o přidělení čísel výslovně zakazuje.

Právě tento ohlas mne přiměl k tomu, abych se (ještě před konferencí Teleinformatika) dotázal přímo u zdroje, tedy na ČTÚ: jak to tedy je? Zakazuje použití čísel s prefixem 910 v zahraničí? Nebo nezakazuje? Odpověď, kterou jsem na svůj novinářský dotaz dostal, je následující:

Český telekomunikační úřad vydává oprávnění k využívání telefonních čísel pro přístup k účastníkům veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu s přístupovým kódem k síti 910 podle vyhlášky č. 117/2007 Sb. o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací.Tato telefonní čísla jsou v oprávnění uváděna v národním formátu podle § 3 vyhlášky a využívání vlastností veřejné komunikační sítě, jako je nomadicita těchto čísel v národním formátu, je omezena na území ČR. Využívání těchto telefonních čísel pro přístup k účastníkům veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu v rámci mezinárodního čísla (+420 910 xxx xxx) podle § 5 vyhlášky není omezeno.

Tomu  rozumím tak, že ČTÚ již přece jen změnil názor, a podle nové právní úpravy (vyhlášky 117/2007) již nebrání tomu, aby čísla s prefixem 910 byla používána i v zahraničí (v příslušném mezinárodním tvaru). Takže české hlasové služby na bázi VOIP (s těmito čísly) by už konečně mohly fungovat skutečně jako panevropské. Teď jen aby to ČTÚ oficiálně potvrdil ještě i jednotlivým poskytovatelům, a ti podle toho mohli co nejdříve aktualizovat své smluvní podmínky pro poskytování služeb.

4. 12. 2007

Autor: Jiří Peterka