Nákup na internetu - důvod ke štěstí?

Konečně jsem si pořídil kartu, se kterou budu moci nakupovat přes internet. Je to super, mám ze sebe radost, i když to zdaleka není takový počin. Přesto jsem rád, že už nebudu muset otravovat kamarády, když si budu chtít odněkud něco poslat.

Nakupování přes internet u nás zažívá obrovský boom. To všichni vědí. Všichni také vědí, že jsme zase v něčem sto let za opicemi, ale to je ve střední Evropě už od doby římské, takže to také nikoho nepřekvapuje. 

Hlavou mi běžely všechny ty myšlenky na to, jak je nakupování z tepla domova daleko příjemnější a jak je to všechno bezvadné, kolik se ušetří času a běhání a tak dál a tak vůbec… Přitom jsem už ale přes internet nakupoval v minulosti a úplně přesně jsem věděl, že jsou to pěkné blbiny.

Proč? Protože žijeme v době, kdy nám už nevládne trh, ale spíše průzkum trhu. Každý chce na každého vyzrát. Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem ochoten strávit celé hodiny brouzdáním a klikáním, abych ušetřil dvacet korun. Lžu. Vím, jak jste na tom vy. Jste stejní. Dělají to tak všichni, se kterými jsem se kdy o nakupování přes internet bavil. Pro dvacku bychom si nechali vrtat koleno a máme potřebu dokázat, že jsme chytřejší než nejchytřejší obchodníci.

Pochopitelně že nejsme a pokud na nás někdo vyzrát chce, stejně na nás vyzraje. Za zcela příkladný se dá označit nákup zájezdů odkudkoli a kamkoli. Vzpomínám si na historku před dvěma lety, kdy jsem sice ještě ani zdaleka neměl kartu, ale chtěl jsem letět do Egypta. Pamatuji si, jaké tehdy bylo vedro, jak jsem se chtěl koupat v moři a namísto toho jsem se koupal ve vlastním potu. 

Dva dny jsem věnoval klikání na internetu a porovnával a záložkoval a prohlížel a hodnotil. Pak jsem se konečně rozhodl pro naprosto nejvýhodnější zájezd, kliknul na něj a za pár minut už balil věci. Neodjel jsem na Letiště, odjel jsem autem na sever Polska, protože když jsem zjistil, kolik příplatků je potřeba zaplatit, dostal jsem chuť plotit zlotem, ale ne Arabům. Přitom stačilo dojít do kanceláře za rohem, kde by mi názorně ukázali během pěti minut, že tolik se mi za zájezd dát nechce. Tolik k té časové úspoře, příplatky jsou stejné všude.

Přesto mají zájezdy jasnou výhodu. Neplatíte za ně poštovné. To je totiž velké téma, které vás bude zajímat zejména objednáváte-li ze zahraničí. Pokud bych vyfotil svou rozjásanou tvář pokaždé, když najdu nepřekonatelnou nabídku a hned potom, co zjistím, kolik chtějí za poštovné, byl by z toho hodinový sestřih, za který by se nemusel stydět ani Švankmajer. Ceny za poštovné se liší firmu od firmy a rozdíly jsou dost často markantní. To má ovšem za následek kvantum zábavných příhod.

Poslední veselá historka byla s botami z Ameriky. Zjistil jsem totiž, že když chci britské boty doktora Martena, je ze všeho nejlepší nechat si je poslat z Ameriky. Nejosvědčenější se ukázal princip nechat je poslat k někomu, kdo pojede do Čech a bude ochoten přibalit si je (nebo cokoli jiného) do batohu. 

Tentokrát to ovšem proběhlo trochu jinak, měl jsem je dostat jako dárek a neměl jsem na ně čekat takovou dobu. Já varoval, že poštovné přes oceán bude drahé. Nakonec jsme boty přes internet vybrali (velikost mám vyzkoušenou, tak to musí sedět, že jo) a byly mi poslány. Detaily jsem neviděl.

Výsledek byl zábavný. Byly mi poslány přímo z prodejny, takže do nich vlezli na celnici, lotři odporní. Boty stály 59,90 dolaru. Poštovné 40 dolarů a pánové celníci si nechali zaplatit 450 korun, což je při dnešním kurzu dolaru 40 % jejich ceny, což mi přijde jako výtečná taškařice, nad kterou jsem se smál asi hodinu. úsměv mi ztuhnul, když jsem zjistil, že boty nesedí zas až tak dobře a že než je rozchodím, užiju si pár velmi roztomilých puchýřků.

Ale i tak se těším. Mám embosovanou kartu připravenou na poličce a těším se, až se vyskytne chvilka volna. Už vím, že na Vánoce přijedou domů dva kamarádi a přivezou mi to, po čem nejvíc toužím. A co to je? To vlastně nevím. Vím jen to, že na to, abych to zjistil, bude potřeba moc a moc klikání. A to je moc dobře, protože už kdysi jsem četl nějaký výzkum, který dokazoval, že když lidé nakupují, jsou šťastní. Dá se to tedy určitě převést i na to, že čím víc lidé klikají za účelem nakupování, tím šťastnější nakonec jsou.

P. S.: Pokud si myslíte, že je lepší dojít si to koupit do kamenného obchodu a nerozčilovat se… Taky jsem to zkusil. Když jsem se pak chlubil kamarádovi, co jsem koupil a za kolik, ukázalo se, že je to jen krysa převlečená za kamaráda - poslal mi link na ten samý kousek v internetovém obchodě, jen o 1500 Kč levnější. Rozčilení se nevyhnete.

10. 11. 2007

Autor: Richard Klíčník