Téma digitalizace jsme si naťukli minulý týden. I dnes budeme pokračovat v podobném duchu a vysvětlíme si základní pojmy, které s touto technologickou změnou souvisejí.
V minulém článku si čtenář mohl udělat přehled v různých typech digitálního vysílání a vysvětlili jsme si i pár lidových omylů zapříčiněných hlavně reklamními tahy prodejců a operátorů. I dnes se podobným „často kladeným otázkám“ budeme nadále věnovat. Kdo minulý článek nečetl a chce mít základní přehled o často používaných zkratkách, jako je DVB-T, DBT-S apod. a zároveň neví, jak bude po vypnutí analogu digitální vysílání přijímat, pro pořádek uvádíme ještě odkaz: Digitalizace ― co až vám vypnou klasickou televizi?
Digitalizace jak u nás, tak i ve světě, je prostě nevyhnutelnou technologickou změnou televizního vysílání. Současná masově používaná technologie je už více než tři čtvrtě století stará, což je na jednu použitou technologii velice dlouhá doba. Stačí se podívat na rychlé střídání trendů v hudebním a filmovém průmyslu ― analogový televizní signál pak vypadá opravdu jako technologický dědeček. Přechod na digitál má ovšem i své velké výhody, nejde jen o „styl“.
Při digitálním vysílání se posílají jen ty informace, které jsou pro sestavení obrazu opravdu nezbytné. Zatímco analogový signál „nese vše“ a k tomu i to, co se vůbec nevyužije, digitál v podobě číselných kombinací přenáší jen ty nejnutnější informace o tom, jak obraz má na obrazovce vypadat ― a co víc, toto (binární) číslo je obohaceno jakýmsi opravným kódem, které zaručuje, že i při ztrátě některých informací se potřebné údaje samy dopočítají.
Digitální televize má řadu výhod oproti svému analogovému protějšku. Diváka jistě potěší, že za málo peněz dostane více muziky. V případě digitálu je totiž lépe využíváno frekvenční pásmo, což umožňuje spustit daleko více celoplošných kanálů; vlastně si tím můžeme rovnou odpovědět na často kladené otázky související s Českou televizí: „Platím poplatky, ale ČT24 ani ČT4 Sport nepřijímám! Proč to Česká televize nepustí všem?“ Jednoduchá odpověď. Z technologického hlediska je „ve vzduchu“ přecpáno. Čtyři celoplošné kanály jsou limitem současné technologie. V digitálním světě tohle neplatí, v jednom 8Mhz či 7MHz kanále se totiž přenese více programů. Celkově pak bude divák moci přijímat mnohem více televizních stanic.
S tím ale ještě souvisí jedna věc. Velkou svízelí bylo, jak efektivně přenášet tolik dat (když hovoříme o digitálním signálu). Podmínka číslo jedna zní: neztratit kvalitu obrazu a zvuku. Proto vznikají jisté kompresní standardy ― v současnosti jde o MPEG-2 a moderněji o MPEG-4. Právě díky nim je možné do jednoho multiplexu ― onoho frekvenčního balíčku o šířce 8 Mhz u DVB-T ― nasoukat více televizních programů a zachovat původní kvalitu. Díky těmto kompresím se prostě ze signálu odstraní všechny nepodstatné a opravdu zbytečné informace, které na výsledný obraz nemají žádný dopad.
Digitální vysílání má další výhodu oproti analogu: obraz není tak zatížen chybami způsobenými terénem. Jinými slovy už nikdy neuvidíme na televizní obrazovce žádné „duchy“. A obecně je tak zaručena lepší kvalita zvuku i obrazu, vše působí věrněji: barvy jsou barevnější a obraz obrazovitější. Heslovitě bychom si ještě mohli říct, že z pohledu diváka má digitalizace další následující výhody: umožňuje sledovat televizi i při pohybu (v autě, vlaku...), umožňuje doplňkové interaktivní služby, příjem do mobilních zařízení, ale hlavně její předností je, že umožňuje v budoucnosti přechod na masové televizní vysílání v HD kvalitě (vysokém rozlišení). Neexistuje totiž způsob, jak HDTV (High-Definition Television) přenést pomocí klasického vysílání. U nás je HDTV sice ještě v plenkách, přesto ale existují první vlaštovky, které HD obraz jsou schopny divákovi poskytnout. V srpnu letošního roku začalo první komerční vysílání filmového kanálu Nonstop Kino, které je dostupné přes optickou síť společnost Mattes AD (o tom více zde). Tato společnost rovněž přenáší HD vysílání televize Nova (více zde), které je ve zkušebním provozu dostupné i na satelitech společnosti SES Astra (CS Link).
Když jsme zmínili dva kompresní kodeky MPEG-2 a MPEG-4, měli bychom si říct o jedné nevýhodě, která původně měla být výhodou. Ač je tato věta asi trochu zmatená, hned vysvětlíme její význam. Komprese v MPEG-4 je „výkonnější“ než MPEG-2, takže je vhodná například i pro HDTV vysílání. Ovšem zároveň existují snahy tyto kompresní standardy nevyužít ke zkvalitnění služeb, co se obrazu týče, nebo ke snížení nároků na vysílání, nýbrž k marketingovému nacpání co nejvíce programových nabídek do jednoho multiplexu. Jinými slovy, aby určitý operátor zatraktivnil svou programovou nabídku, jednotlivé vysílané kanály zkomprimuje na takovou míru, aby se jich do jednoho multiplexu vlezlo co nejvíce. U některých pořadů to sice vadit nemusí, ale může se stát, že při sledování sportovního klání na obrazovce místo vstřelené branky uvidíte rozsypané kostičky. Tato tzv. pixelizace je u digitálního vysílání prostě problém ― ale mohou za ní hlavně ti, kdo se snaží narvat slona do krabičky od sirek.
31. 10. 2007
Autor: Oldřich Klimánek
Boxerský zápas mezi Jakem Paulem a Mikem Tysonem sledovalo na Netflixu 60 milionů domácností. Podle platformy šlo o...
YouTube zveřejnil své plány na přidání dalších tarifů v rámci předplatného Premium. Spekuluje se o levnější úrovni...
Fotbalisté Sparty se dnes chystají na odvetu proti irským Shamrock Rovers. Zápas můžete sledovat od 19:00 na stanici...
Ruský soud uložil společnosti Google pokutu dva a půl sextilionů rublů – dvojka následovaná 36 nulami – za omezování...
T-Mobile si letos pro své zákazníky přichystal celou řadu vánočních dárků. Od tradičních telefonů a sluchátek za 1...
Skupina Nova se rozhodla, že omezí spolupráci s operátory Vodafone a T-Mobile. Platforma Voyo už od února nebude...