Satelitní širokopásmový přístup

Problematikou nasazení obousměrné satelitní komunikace jsme se zabývali v článku DVB a satelitní přístup. Připomeňme, že i když již delší dobu existuje norma ETSI pro DVB-RCS, její implementace do praxe je pomalá, protože v praxi existuje mnoho firemních řešení zpětného kanálu.

Někteří poskytovatelé navíc tvrdí, že DVB-RCS není dostatečně komplexní a že specifikuje pouze základní přenosovou metodu, bez prvků vylepšení výkonnosti přenosu. A samozřejmě vzniká otázka vzájemné spolupráce mezi terminály a rozbočovači  (hub). Mezi těmito odpůrci je i Hughes, kterému se v roce 2003 podařilo prosadit specifikaci vlastního řešení IPoS (IP over Satellite) v rámci průmyslového sdružení TIA. Jiní poskytovatelé ale DVB-RCS věří a implementují jej třeba vedle svých firemních řešení (např. Gilat).

Připomeňme také další novou normu specificky určenou pro satelitní přenosy: DVB-S2, která má vylepšit možnosti širokopásmové komunikace i přenosu videa. Díky vhodné kombinaci technik adaptivního kódování a modulace, přístupových webových technologií a segmentování pásma Ka bude možné zvýšit širokopásmovou satelitní kapacitu o 150-450% a snížit náklady na zavedení služby na úroveň, dostupnou i pro domácnosti nebo malé podniky. Kódovací algoritmy budou schopné regionální adaptace v souvislosti s momentální povětrnostní situací (pro řešení útlumů způsobených deštěm), což omezí negativní ovlivnění výkonnosti celé sítě (pouze terminály v dané oblasti zhoršeného počasí budou mít sníženou rychlost komunikace).

Obousměrná komunikace: zpoždění a bezpečnost

Kromě otázky norem je tu ještě nevyhnutelné zpoždění, které může vadit zejména aplikacím, kde uživatel požaduje rychlou odezvu (hry, prohlížení webových stránek). Někteří poskytovatelé nasazují produkty, které prostřednictvím spoofing a turbokódů omezují běžné čtvrtsekundové zpoždění při navazování spojení. Další oblastí, s níž se musí poskytovatelé vyrovnat, je požadavek na vysokou bezpečnost. Nicméně v případě přísnějších bezpečnostním požadavků jako firewall a šifrování pro realizaci VPN je mnohdy potřeba tyto urychlovače práce s webem vypnout. Pak je potřeba tyto prvky použít znovu za firewall.

Jedním z řešení na trhu jsou urychlovací brány od společnosti UDCast, které se umisťují mezi satelitní modem a LAN a používají urychlení datového přenosu. Používají se pro vyhrazené VPN nebo i běžný IP provoz, vyžadující zabezpečení, neboť kromě akcelerátorů obsahují také zabudované zabezpečení prostřednictvím IPSec. Díky těmto samostatným zařízením lze prostřednictvím satelitního připojení realizovat LAN-LAN VPN se stejnou mírou zabezpečení a téměř stejnou výkonností jako po pozemních sítích.

Kapacitní možnosti na vzestupu

Tento posun v technikách zabezpečení i akcelerace otevírají další možnosti satelitní komunikace pro širokopásmový přístup. Ostatně vývoj jde dál i v samotných přenosových možnostech satelitních spojů, protože moderní družice (např. IPStar provozovatele Shin Satellite) již nabízejí slibné 40 Gbit/s spoje místo konvenčních 1-2 Gbit/s.

Přitom cenově půjdou služby dolů až na úroveň pozemních širokopásmových služeb. Vlastní přenosové rychlosti satelitního širokopásmového připojení pak mohou být 8 Mbit/s směrem k uživateli a 4 Mbit/s v opačném směru (ještě vyšší kapacita než u DVB-RCS: 4/2 Mbit/s).

Intelsat zase díky platformě Surfbeam založené na kabelové specifikaci DOCSIS plánuje zvýšit výkonnost zpětného kanálu a tím zvýšit významně počet koncových terminálů na transpondér (z původních 5000 na 15.000).

Satelitní služby a struktura zákazníků

Zákazníky satelitní komunikace nejsou už jen velké společnosti, ale také malé a střední podniky (SME). Např. HNS (Hughes Network Systems) má v Evropě kolem 5000 zákazníků z řad SME. Je to samozřejmě poměrně malé číslo, ale s rozvojem zájmu o rychlé přípojky k Internetu jejich počet rozhodně poroste. Podle HNS je v Evropě kolem 28 miliónů SME a domácích kanceláří, z nichž zhruba 80% je on-line. Přitom kolem 10% podniků není v dosahu pozemního připojení k Internetu. Ne všichni si samozřejmě mohou dovolit satelitní přístup, ale pokud by jen každý desátý využil satelitního připojení, znamenalo by to trh se čtvrt miliónem zákazníků – SME. Přitom celkově je dnes v Evropě připojeno prostřednictvím satelitu jen 10-15 tisíc zákazníků. 

S rozvojem širokopásmového přístupu roste také zájem o práci z domova, čemuž z druhé strany také napomáhá vývoj směrem k lepšímu zabezpečení vzdáleného přístupu do podnikové sítě, typicky prostřednictvím IP VPN (Internet Protocol Virtual Private Network). Podle zprávy „IP VPN via satellite: the next generation of eneterprise communications“ společnosti Northern Sky Research poroste trh s IP VPN prostřednictvím satelitů v příštím roce o 100%, podobně jako v roce následujícím, a podíl SOHO ve srovnání s SME a velkými společnostmi poroste.

VSAT zažívá stále docela slušný růst: o 30% každoročně v průběhu posledních pěti let. Přesto satelitní provozovatelé nesmějí usnout na vavřínech, ale musí se zaměřit na poskytování služeb s přidanou hodnotou, aby růst obratu mohl v silné konkurenci jiných technologií a nových poskytovatelů služeb pokračovat.

Trh s SME je celkem jistý, ale i jiný typ zákazníků se pro satelitní provozovatele jeví jako slibný: veřejný sektor. S požadavky na růst digitalizace a elektronické státní správy rostou požadavky na infrastrukturu. Veřejný sektor nemá často čas uvažovat o budování infrastruktury, takže sáhne po řešení, které se nabízí okamžitě. To se týká jak západní, tak východní Evropy.

Eutelsat má od května nový satelit W3A pokrývající EMEA (oblast Evropy, Středního Východu a severní Afriky), který má desítky transpondérů v pásmu Ku i Ka. Mezi specializované satelitní provozovatele se ale propracovávají také telekomunikační společnosti, např. Belgacom. Ten využívá právě družici Eutelsat a poskytuje od února službu multimediálních přenosů přes satelit a prodává ji prostřednictvím místních ISP. Ne všichni poskytovatelé satelitních služeb jdou cestou přeprodeje služeb. Společnost Aramiska, pan-evropský poskytovatel satelitních služeb, vsadila na opačný trend: spravuje koncová spojení sama, provádí instalaci, zúčtování i helpdesk.

10. 1. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA