Z rozhodnutí soudu jde strach aneb Evropský diktát

Asi vás tato informace neminula. V minulých dnech jsme byli zaplaveni jak z novin, časopisů a internetových médií, tak i z rozhlasu a televizních obrazovek zprávami o prohře Microsoftu u soudu v Lucemburku. Bez ohledu na to, že jde o gigantický Microsoft, rozhodnutí soudu a postoj Evropské komise začíná na poli softwaru šířit strach.

Ať už Microsoft máte, nebo nemáte rádi, nebo ať je vám třeba ukradený, s velkou pravděpodobností jste jeho zákazníkem. Podle Evropské komise (EK) Microsoftu patří v Evropě 95% podíl na trhu operačních systémů (různé statistiky podávají různá, i vyšší čísla). A to se Evropské komisi vůbec nezamlouvá. K tomu se ještě dostaneme, ale shrňme si základní fakta o případu.

Přehrávače, přehrávače…

Evropský soud první instance zamítl odvolání Microsoftu proti rekordní pokutě 497 milionů eur (necelých 14 miliard korun), kterou mu roku 2004 vyměřila Evropské komise za porušování hospodářské soutěže. Microsoft měl svého monopolního postavení na trhu zneužít tím, že do operačního systému Windows integroval Windows Media Player, přehrávač multimédií. Tím měl poškodit konkurenční komerční produkty.

Celá kauza byla vyvolána stížností společnosti RealNetworks, výrobcem přehrávače Real Player. RealNetworks se cítil krokem Microsoftu poškozen, protože integrace Windows Media Playeru do Windows prý přišla v době, kdy obchod RealNetworks začal vzkvétat. Přehrávač od Microsoftu pak tedy měl RealNetworks poškodit, protože Windows Media Player byl zdarma a málokdo jej chtěl vyměnit za placený Real Player.

Předem rozhodnuto?

Druhým bodem sporu pak byla problematika komunikačních protokolů. Microsoft konkurenci neposkytl řádnou dokumentaci, která by dopodrobna vysvětlovala komunikaci produktů rodiny Windows s konkurenčními servery. Tyto dvě kauzy se sice kdysi táhly společně, ale poté se rozdělily; EK v souvislosti s komunikačními protokoly už v roce 2006 dala Microsoftu pokutu 280,5 milionů eur, a to za neplnění nařízení EK. Již tehdy se komisařka pro hospodářskou soutěž netajila nekompromisním postojem vůči společnosti Microsoft, kdy měla v plánu pokutu z prodlení navyšovat každý den o 3 miliony eur (původní denní pokuta činila 1,5 milionu eur). Mimo jiné prohlásila, že „žádná společnost není víc než zákon“ a že každý, kdo chce na evropském trhu působit, se musí podřídit evropským pravidlům.

U postoje paní komisařky Kroesové musíme chvíli zůstat. Abych byl upřímný, to, co vypustila z úst po posledním rozhodnutí soudu v Lucemburku, ve mně vyvolalo více než jen „negativní“ pocity. Proč?

Posuďte sami. Ač Evropská komise Microsoft (MS) drtivě porazila, prý šlo o sladké vítězství s hořkou příchutí. Evropská komise se totiž nespokojí jen s tímto verdiktem ohledně přehrávačů. Jejím cílem je  snížit podíl Microsoftu na evropském trhu, třebaže nemá jasno jak moc. „Nejde prostě říct, že třeba padesát procent je ta správná hranice. Ale chtěli bychom vidět, jak podíl (Microsoftu) na trhu výrazně klesá.“

EK nyní bedlivě zkoumá Windows Vista a hledá v něm něco, co by neodpovídalo evropským pravidlům. Windows Vista přitom už byly dělány tak, aby požadavky EK splňovaly. Již od prvního verdiktu z roku 2004 MS vyvíjí odlehčené verze Windows (XP i Vista), které prodává bez Windows Media Playeru (WMP). Samozřejmě, že cena těchto Windows je naprosto stejná jako cena plných Windows; WMP je totiž zdarma a každý si jej ze stránek MS může stáhnout. Windows Vista/XP N, jak se označují systémy bez WMP, ovšem nikdo nekupuje. Není proto divu, že je už v běžných obchodech potkáte málokdy. Jejich podíl k objemu prodaných plných Windows je prostě zanedbatelný.

Co paní komisařka vlastně chce?

Ale abychom se vrátili k tomu, co Neelie Kroesová prohlásila. Pokud chce uměle snížit tržní podíl Microsoftu, jak toho chce dosáhnout? Nabízí se další související otázka: Čím chce vyplnit trh?

Snížení podílu MS na poli osobních počítačů (nepleťme sem servery, tam je situace mnohem vyrovnanější, pokud to ovšem v Evropské komisi vědí) se může dostavit pouze přirozenou cestou; dojde k němu tehdy, pokud konkurenční firmy nabídnou plnohodnotné alternativy, jež budou bezproblémově fungovat na veškerém dostupném hardwaru, tj. na „železe“, kteréžto si v obchodě zakoupíte. Těžko říct, zdali se Neelie Kroesová domnívá, že je to tak jednoduché. Nebo je na pořadu dne dělat obří dohody s konkurenční společností Apple? To asi těžko, i na Apple má totiž Evropská komise spadeno. Nehledě na to, že umělé masové nasazení strojů Apple s operačním systémem MacOS X není možné už taky proto, že zcela chybí jeho jazykové lokalizace (nevím, jak by děti na českých základních školách pracovaly v anglickém operačním systému). A vůbec, operační systém Apple je mnohem „nesvobodnější“ než Windows od Microsoftu (nemyslím tím licenci, ale politiku Applu, která se odráží i v naprosté nekompatibilitě jeho dalších produktů s běžně dostupnými formáty a aplikacemi i na mobilních telefonech či hudebních a video souborech).

Jestliže by Evropská komise chtěla lobovat za nasazení linuxových systémů, jakou linuxovou distribuci/společnost si vybere? Zvolí společnost Novell? Red Hat? Nebo se obrátí na společnost Linspire či Canonical? Nebo naopak využije neorganizovanou komunitu vývojářů? Vydáme se opět na cestu lidového budovatelství? Jak tedy chce Evropská komise uměle pozvednout jeden produkt nad ostatní? Možná, že Evropská komise v čele s paní komisařkou vyvíjí vlastní operační systém, podle oněch silných slov to tak vypadá. A nebo je zde prostě ta možnost, že neví, o čem hovoří.

Všem stejně

Tato problematika, rozumějte Microsoft versus zbytek světa, má však daleko hlubší kořeny. Třebaže se to leckomu z vás nebude líbit, Microsoft nepovažuji za monopol. Proč? Důvod je jednoduchý. Monopol by Microsoft držel tehdy, pokud by byl jediným hráčem na trhu a pokud by ovládal rovněž počítačový průmysl a na jeho zakázku vyrobené počítače by nebyly schopné přijmout jiný operační systém. Dokladem o svobodné volbě budiž i ta skutečnost, že tento článek nevzniká v aplikaci Word z balíku Microsoft Office, ale je psán v konkurenčním bezplatném programu Writer z balíku OpenOffice. A světe, div se, tento OpenOffice je k tomu nainstalován pod Linuxem ― to není Windows; měl jsem možnost si vybrat, tak jakýpak monopol Microsoftu? I vy se můžete rozhodnout, zda chcete Windows, či nikoliv. Můžete se vydat do obchodu a koupit si třeba počítač Apple s MacOS X, můžete si zdarma stáhnout nebo objednat CD/DVD s některou linuxovou distribucí (Ubuntu/Kubuntu/Edubuntu/Xubuntu, OpenSuse, Debian, Mandriva, Fedora, Slackware, Arch Linux,  Gentoo,...), nebo se můžete rozhodnout pro Solaris, FreeBSD, OS/2... Jestliže ale daná společnost není schopna svůj produkt dobře prodat, udělat mezi uživateli osvětu/reklamu (nebo snad nechce kvůli problémům s běžným desktopovým hardwarem a nepřívětivostí operačního systému pro obyčejné uživatele), proč vyčítat Microsoftu, že to na rozdíl od nich dokázal? Jestliže v minulosti některé společnosti ujel vlak a nyní se snaží bezúspěšně náskok Microsoftu dohnat, proč tak nečiní formou kvality a dramatického vývoje? Proč má Microsoft platit za neúspěch jiných?

Osobně jsem měl jako každý jiný uživatel právo volby, používám Windows, ale zároveň i Linux. Mám sice pod Windows internetový prohlížeč od Microsoftu, ale používám hlavně Operu a pro specifické účely i Firefox. Microsoft mi sice nabídl ve Windows svůj přehrávač médií, leč používám a používat můžu i jiné přehrávače. Daleko horší by bylo, kdyby nic jiného používat nešlo. Na druhou stranu, jaksi mi chybí možnost, aby mi elektřinu do domu dodávala jiná společnost než stávající. Jestliže někdy někde vzniká opravdový monopol, pak se tak děje z vůle/(ne)schopnosti státu. Ostatní případy zániku, neprosperity společností z různých odvětví, se většinou dějí v důsledku jejich vlastní neschopnosti. Ale to je už velice politické téma.

A po pravdě řečeno, nikdy jsem neuvažoval, že bych si po zkušenostech s ním onen Real Player kdy koupil, a to ani tehdy, když ve Windows WMP nebyl. Asi i řada z vás používá už dlouho jiné přehrávače, které jsou zcela zdarma a jež zmíněný Real Player v lecčems předčí. Ruku na srdce, ať už Microsoft chtěl/nechtěl poškodit RealNetworks, pořád pracoval v rámci svého operačního systému, svého vlastního vynálezu. RealNetworks jako ostatní softwarové firmy vznikly právě v reakci na úspěch Microsoftu a jeho Windows. Stejně tak si tyto společnosti mohly vybrat jakýkoliv jiný operační systém, pro který mohly vyvíjet software. Že si vybrali Windows, byla jejich volba. Pokud si ještě stěžují, že jsou neúspěšné, zůstává nad tím rozum stát. Jde pak o čistý parazitismus, to ať se na mě nikdo nezlobí.

Evropský diktát

Ve světle všech těchto událostí (a mnohých dalších) musím říct, že jde na mě hrůza z toho, co si Evropská komise může dovolit. Jestliže v tom někdo vidí Jánošikovo „bohatým brát, chudým dávat“ (ty miliardy si členské státy rozdělí, ale kam přesně půjdou, nevím), tak prosím, ale pak se otřásá v základech vůbec svoboda podnikání. Microsoft nabídl pouze v rámci svého operačního systému větší funkčnost a použitelnost. Jediný, kdo těmito regulačními kroky bude ztrácet, je pak sám uživatel. Ze stejného důvodu totiž ve Windows (což mu mnozí vyčítají) neexistuje integrovaná antivirová ochrana nebo i proto MS Office neumí ukládat do PDF (což OpenOffice ano). Už opravdu směšným soudním udáním byla snaha Googlu o žalobu Microsotu proto, že Internet Explorer 7 má jako  výchozí vyhledávač nastaven vlastní Live.com. Googlu se tohle nelíbilo, protože, jak řekl, sám vydává nemalé prostředky, aby webové prohlížeče měly jeho vyhledávač Google.com. Žalobu americký soud logicky zamítl.

Do budoucna

Microsoft se sice může proti poslednímu rozhodnutí Evropského soudu odvolat, ale jedno je jisté. Evropská komise dává jasně najevo, že v případě potřeby bude v oblasti softwaru (a teď se chystá ale i na hardware, viz připravovanou kauzu Intel) tvrdá a neúprosná. Nikdo nemůže zaručit, že se podobné neodehraje na poli jiných operačních systémů a pro ně určeného softwaru, pokud se masověji rozšíří. Jasně se tím ovlivní budoucí vývoj aplikací a i celý trh. Dost možná se spustí v Bruselu lavina dalších žalob, kdy přijdou stávající ale i nově vzniklé společnosti se stížností na nástroje ve Windows, jakými jsou defragmentace disku, čištění disku, malování, kalkulačka, poznámkový blok... a ještě by scházela žaloba ze strany výrobců papírových hracích karet.

26. 9. 2007

Autor: Oldřich Klimánek