Při diskusích o rychlém přístupu k Internetu se většinou zaměřujeme na domácí uživatele a sledujeme vývoj možností technologií a služeb pro domácnosti. I když i domácí uživatel ve skutečnosti může být profesionál pracující samostatně nebo zaměstnanec pracující z domova (teleworker), přesto jsou jeho požadavky na přístup k Internetu poněkud odlišné od požadavků podniku o více zaměstnancích, kteří potřebují rychlý přístup.
Mezi technologiemi, které dnes mohou zejména malým podnikům dobře vyhovět požadavkům na kapacitu přípojky k Internetu, patří vedle bezdrátových nebo optických přípojek především DSL. Méně se na tomto trhu prosazují kabelové přípojky, protože kabelové sítě tradičně vedou do domácností. DSL takové problémy samozřejmě nemá, protože telefonní síť vede všude bez rozdílu, a jediné omezení dostupnosti služby xDSL – pro domácnosti jako pro podniky - vyplývá z délky měděné smyčky mezi zákazníkem a nejbližší ústřednou s DSLAM.
I když provozovatelé pevných sítí stále lpí na úžasném zdroji příjmů, který jim přinášejí drahé pronajaté okruhy, tlaku na nasazování DSL do podnikové sféry se už nemohou dost dobře nevyhnout. Ale tzv. kanibalizaci svého trhu se přesto vyhýbají co nejdůsledněji, a proto trh s podnikovými DSL roste mnohem pomaleji, než se očekávalo. Přesto však se jedná o jeden z nejbujněji rostoucích trhů na světě!
Na trhu s čipovými sadami pro podnikové DSL se dosáhlo v letošním roce růstu o celých 30%, což není tolik, jako v případě trhu s DSL pro domácnosti, ale přesto více než v jiných tržních segmentech, zejména s ohledem na trvalost tohoto růstového trendu.
Podle právě zveřejněných statistik společnosti Point Topic , která se dlouhodobě věnuje sledování trhu DSL i dalších širokopásmových technologií ve světě, bylo celosvětově v polovině letošního roku instalováno asi 11,4 miliónů přípojek DSL do podniků (z toho 4,5 milióny v evropském regionu), což představuje nárůst o celou čtvrtinu oproti konci loňského roku.
V rámci Evropy je DSL populární u podniků ve skandinávských zemích, včetně Islandu nebo Estonska, které sice nejsou v žebříčku mezi prvními zeměmi na světě, ale penetrace podnikových DSL je tam vysoká. Podíl DSL na rychlém připojení k Internetu v USA a Kanadě je malý, což není způsobeno ani tak tím, že DSL nastupuje na americkém kontinentě pomalu a se zpožděním. Důvodem jsou relativně nízké ceny pronajatých okruhů a také možnost zvolit rovnou optickou přístupovou síť místo DSL po místní měděné smyčce.
Přes na první pohled vyšší nároky podniků na rychlé připojení pomocí DSL se nejčastěji používá běžné ADSL, stejné jako u domácností. Zastoupení symetrických variant rodiny xDSL (viz též článek Rodina xDSL ve zkratce ) , SDSL nebo SHDSL, je menší než 10%. Rychlé (a)symetrické přípojky typu ADSL2+ (ADSL2, Annex M, podporuje až 3 Mbit/s ve směru k uživateli) a VDSL (podporuje až 52 Mbit/s ve směru k uživateli v asymetrické variantě a až 36 Mbit/s symetricky) jsou hodně medializovány, ale zatím není jejich nasazení v praxi příliš významné.
Počet symetrických přípojek xDSL má do konce roku podle předpokladů Point Topic dosáhnout ve světě pouze 1,2 miliónu; viz obrázek naznačující největší podíl v Americe:
Zdroj: Point Topic
DSL pro podniky prošlo již prudkým a příznivým cenovým vývojem: ceny za DSL se v některých evropských zemích snížily oproti předchozímu roku o 70% a dostaly se tak pod úroveň cen v jinak levnější Americe.
Odlišnosti podnikového trhu s DSL jsou dány především větším důrazem na bezpečnost komunikace. Podniky preferují zejména VPN a DSL je dobrou technologií pro jejich implementaci: polovina podnikových VPN se realizuje po přístupové technologii DSL. V Americe se používá symetrické DSL z 80% pro VPN na druhé vrstvě, což nahrazuje klasické propojení např. pomocí Frame Relay. A 50% používá symetrické DSL pro VPN na třetí vrstvě, tedy IP VPN, pro propojení poboček i pracovníků doma.
Při pohledu na vývoj trhu je zřejmý postupný posun směrem ke zjednodušeným (konvergovaným) přenosovým sítím založeným na IP/Ethernet, které přirozeně nabízejí služby jako IP VPN. Nicméně provozovatelé stále využívají své ATM sítě pro službu pronajatých okruhů.
1. 12. 2004
Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA
Britský deník Guardian oznámil, že již nebude přispívat na platformu X. Stejně jako mnohým dalším britským...
Australská vláda oznámila, že plánuje zakázat používání sociálních sítí uživatelům mladším 16 let. Chce omezit...
Francouzské vydavatelské domy podaly žalobu na platformu X. Viní ji z neoprávněného využívání jejich obsahu bez...
Ruský soud uložil společnosti Google pokutu dva a půl sextilionů rublů – dvojka následovaná 36 nulami – za omezování...
T-Mobile si letos pro své zákazníky přichystal celou řadu vánočních dárků. Od tradičních telefonů a sluchátek za 1...
Skupina Nova se rozhodla, že omezí spolupráci s operátory Vodafone a T-Mobile. Platforma Voyo už od února nebude...