Linux nikdo nepoužívá ― Vista jej s přehledem drtí také

Když jsem v jednom z pondělních souhrnů psal o zastoupení jednotlivých operačních systémů, vycházel jsem z dat přes měsíc starých. Jak se od té doby změnila procenta? Zajímavě. Linux se krčí v rohu, třebaže z diskusních příspěvků množících se po českém internetu tak nevypadá. Zato Windows Vista začínají stoupat.

Vista ― propadák?

Když byla na světě nějakou dobu zkušební verze operačního systému Windows Vista (je jedno jaká), v diskusních fórech se to hemžilo na jedné straně nadšením, na druhé straně neustálým stěžováním, že tento systém bude propadák stejně jako Windows Millenium. Pravda, Windows Millenium ze světa zmizely vcelku brzy, třebaže ― a to někteří asi nevědí ― se jeho multimediální prvky ve spojení s Windows 2000 odrazily ve vzniku dodnes nejpoužívanějšího systému Windows XP.

Windows Vista jistě nejsou žádným medem pro slabší počítače. Třebaže „běží“ na strojích s 512 MB RAM ― a někteří prodejci laptopy i desktopy s touto pamětí prodávají ―, je to vcelku o nervy. Potom se není co divit, že si na pomalost tohoto systému stěžují ti uživatelé, kteří si počítač s takto slabou, dnes podprůměrnou pamětí v kombinaci s Windows Vista koupí.

Efekt je pak samozřejmě opačný. Na místo toho, aby se Windows Vista lépe prodávaly, lidé se ptají stále po Windows XP. I když popravdě řečeno nevím, co brání prodejcům do počítače přidat alespoň dalších (levných) 512 MB RAM. Přesto však je prodej Vist úspěšný (o tom níže). V žádném případě nejde o propadák, jak se někteří lidé snaží namluvit. Problém Windows Vista je v podstatě tentýž, jako byl problém Windows XP. Jde o nový systém s vyššími nároky na hardware. V době předvedení Windows XP nebyl každý počítač osazen 256 MB RAM. Lidé říkali ― a že toho byla plná internetová fóra ―, že XP jsou nenažrané a že není důvod Windows 98 (SE) opouštět (tohle se nevyhnulo ani Milleniím). A Windows 2000 přece jen nebyl mezi domácími uživateli příliš rozšířen. Jak to ale s Windows XP potom dopadlo, všichni víme. Více než 87 procent počítačů (s připojením na internet) je dnes tímto systémem osazeno. A statistikám kraluje už poměrně dlouho.

Vista útočí

V souhrnu novinek Bezplatný bezdrátový internet v Praze dostal zelenou byl příspěvek ohledně procentuálního zastoupení jednotlivých operačních systémů na počítačích za duben tohoto roku. Čísla hovořila jasně. Windows celkově jasně vévodily s 98 procenty, unixové systémy (do kterých patří distribuce Linuxu) měly 1 procento a operační systém Applu MacOS cca 0,7 procenta.

Windows Vista vstoupily na trh počátkem března a do dubnového měření si získaly zastoupení asi 0,9 %. Na první pohled to vypadá jako „nic moc“, na druhou stranu je to stejná hodnota jako u Linuxu, který je na internetu ke stažení zdarma už pěknou řádku let. Od dubna se však ledy pohnuly ještě víc.

Podíváte-li se na globální statistiky uvedené například na toplist.cz a budete-li je nějakou dobu sledovat, dojde k zajímavým číslům. Zatímco Linux se pohybuje kolem průměrné hodnoty zhruba 0,8 – 0,9 %, Windows Vista poskočily na 1,6 – 1,7 %. Jinými slovy, zastoupení Windows Vista, které podle aktivních linuxových nepřátel komerčního softwaru jsou propadákové a hrůzostrašné, se zdvojnásobilo. Windows Vista jsou teď nainstalované na dvojnásobném počtu počítačů s připojením k internetu než v dubnu.

„Linux ― největší konkurent Windows“

Diskusně aktivní propagátoři Linuxu na internetu neustále halekají, že Microsoft sahá k nekalým praktikám, aby svého největšího konkurenta Linux v růstu na trhu zastavil. Pravda je taková, že člověk nepříliš statistických čísel znalý těmto prohlášením uvěří. Pokud však vidíte ustálený stav 0,8 – 0,9 % (nebo řádově prostě 1 %) Linuxu (nebo spíše unixových systémů, kde krom Linuxu je třeba Solaris, BSD a mnohé další) ku 98 % Windows, připadá vám to jako konkurence? Neměli by se někteří nadšení propagátoři Linuxu spíše soustředit na boj s ― rovněž čistě komerčním ― systémem Mac OS od Applu? Jeho podíl v zastoupení OS na počítačích se pohybuje kolem 0,7 %, je tedy řádově stejný jako u Linuxu.

Zastoupení OS na počítačích ― Vista dva měsíce v prodeji

Je právě s podivem, že zastánci Macu od Applu, kteří jej spokojeně roky používají, na internetu mlčí. Myslím to v tom smyslu, že na rozdíl od některých zfanatizovaných linuxářů nevpadají do článků o Windows, aby každému sdělili, že oni používají Mac. Zato uživatelé Linuxu to čtenářům musí sdělit pokaždé. Kde je chyba? V Linuxu samotném bych ji neviděl.

Ano, Linux je vynikající operační systém pro servery (ať už webové, databázové či jiné) a je to skvělé prostředí pro vědecké a technické výpočty (avšak i tak by někteří mohli být překvapeni skutečností, že na některých specializovaných pracovištích pro výzkum, robotiku nebo průmysl se stále udržel DOS). Jeho sílu dokazuje i jeho drtivý podíl na superpočítačích (jasně vede se skoro 80 procenty). Nicméně u serverů se statistiky shánějí podstatně hůře. Jedno je však jasné. „Boj“ Linuxu (a ostatních unixových systémů) s Windows Servery od Microsoftu je zde podstatně vyrovnanější. Podle výzkumu společnosti IDC se růst a vývoj podílu na serverovém trhu do roku 2008 ustálí v poměru 60 % pro Windows Servery a 29 % pro Linux, se ziskem 22,7 miliard amerických dolarů, resp. 9,7 miliard amerických dolarů.

Je nutné si ještě uvědomit, že výše zmíněné statistiky (pro desktopy) platí pro počítače s připojením na internet. Existuje mnoho domácností i mnoho firem s počítači bez internetu. Starší zařízení v menších firmách fungují ještě na Windows 95 nebo 98 i třeba v režimu DOS. V podstatě se dá říct, že počet uživatelů s počítačem osazeným Linuxem bez připojení k celosvětové síti je prakticky nulový. Linux jako takový se musí stáhnout ze sítě, ale i pokud je přibalen v nějakém časopise, noví i pokročilejší uživatelé se bez internetu neobejdou. Stahování aplikací a neustále toulání se po diskusních fórech z důvodu nefunkčnosti určitého hardwaru, stahování rozličných ovladačů apod. je prostě u Linuxu na desktopu nutností (osobně ani já neznám nikoho, kdo by z jednoho instalačního CD rozjel vše, co potřeboval).

Linux by klidně mohl být i rozšířenější. Dávno to není jen příkazová řádka. Uživatelsky příjemné grafické prostředí KDE (byť zastánci „jednoduššího“ GNOME poukazují na jeho nestabilitu) se na první pohled určitě zalíbí každému. Problém je však udělat ten instalační krok. Nikdo nechce formátovat pevný disk se zaběhlými Windows, natož s OEM licencí, ke které se někdy nedávaly ani instalační CD ani recovery disky (některé počítače vás při prvním spuštění vyzvou k vytvoření CD nebo DVD zálohy). A pro velkou část lidí je pojem oddílu disku neznámý pojem. A práce s nimi, vytváření nových či jejich správa je nad síly většiny obyčejných uživatelů. Nemluvě o systému souborů (pochybuji, že normální uživatel tuší, co je FAT32 či NTFS ve Windows ― ext2, ext3, JFS a podobně už nezvládne vůbec, stejně asi jako většina pokročilých uživatelů).

Grafické prostředí KDE v Linuxu

Technická stránka věci se neobejde bez pomoci zkušenějších uživatelů (třebaže dokumentace je dneska na vysoké úrovni). Ovšem tady je jádro pudla. Lidé jsou znechuceni přístupem některých linuxářů ― viz diskusní fóra, kde tito flameři  (a i trollové) vyvolávají hádky a vnucují svůj názor i přesto, že nijak s daným tématem nesouvisí.

Možná je to námět na hlubší diskusi. Jste také uživatelé Linuxu (třeba souběžně s Windows)? Napište nám do diskuse, zda vy podporujete „ohnivé války“ v diskusích ke článkům. A pokud ano, proč? Nebo jste spokojený uživatel Linuxu a přesto nikomu své nevnucujete? Proč podle vás to některé linuxáře táhne do diskusí o Windows, aby tam útočili na uživatele Windows a Windows samotné? Nebo patříte mezi ty, kdo o Linuxu uvažovali, ale ještě se k tomu nerozhoupali? Můžete nám sdělit důvody, proč váháte? Odradil vás někdy přístup zfanatizovaných uživatelů Linuxu?

Linux je zdarma a v případě, že někdo nechce používat cracknutou, nelegální verzi Windows, je to ideální řešení (třebaže namáhavé a ne plně funkční ― problémy s TV kartami a jiným hardwarem prostě přetrvávají). Tak proč jej lidé skoro vůbec nechtějí? A proč se Vista označují za propadák, který je drcen Linuxem, když je to zcela naopak? Diskutujte…

15. 6. 2007

Autor: Oldřich Klimánek