Něco málo paragrafů

Americká vláda opět přemýšlí, jestli a jak zdanit internet, zatímco jistý Sam Peterson byl potrestán za to, že kradl signál sedíc v zaparkovaném autě u kavárny s hotspotem zdarma.

Daň z internetu

Američtí zákonodárci se zase rozhodují o tom, jestli by se ve Spojených státech měl zdanit internet, od přístupu až po obchodování nebo dokonce i e-mail. Čas mají do konce října, potom dosavadní zákon přestane platit.

Současný zákon, pocházející původně z roku 1998 a od té doby několikrát obnovený, zakazuje danit přístup k internetu. Řada politiků se vyslovuje o tom, že by se tento zákon měl nejen prodloužit, ale dokonce uzákonit jako trvalý. Podle těchto hlasů je internet něčím mezi obchodním střediskem a knihovnou, a přístup k nim daněný také není. Celkem nepřekvapí, že internetoví poskytovatelé lobují o stejný zákon.

Podobné snahy zde již několikrát byly, ale jednotlivé státy urputně bojují proti trvalému zákonu, neboť se snaží získat přístup k dalším daním a tak k možnostem naplnit notoricky prázdné státní kasy. Navíc tvrdí, že podobný zákon měl význam v době, kdy internet a jeho obchodování bylo v počátcích a finanční podporu potřebovalo, což již dnes není pravda. Zastánci nových daní navrhli hned tři verze zákona, podle jedné by vznikla nová rovná daň na všechno koupené on-line, podle druhé by se navíc danil rychlý přístup k internetu, nová daň by byla určena podle rychlosti připojení.

Vedle tohoto boje probíhá i boj o zdanění internetového prodeje. Každá prodaná věc je v současné době ve Spojených státech daněná prodejní daní, která je v každém státě jiná. Věci prodané prostřednictvím internetu jsou ale daněné jen v těch státech, kde je firma fyzicky přítomná, ať už se jedná o kanceláře, sklady nebo distribuční střediska.

Americká veřejnost pochopitelně není z představy nových daní nijak nadšená a bombarduje Kongres i Senát záplavou dopisů a e-mailů. Řada lidí navíc připomíná, že velkou součástí rozvoje a úspěchu internetu bylo to, že do něj vláda nestrkala prsty.

Krást signál se nemá 

Nedávno se o tom přesvědčil Sam Peterson z Michiganu. Pravidelně přijel autem před kavárnu Re-Union Street Cafe, zaparkoval a na počítači si přečetl e-maily. Využíval k tomu známé skutečnosti, že v kavárně je hotspot.

Po čase si toho všiml policejní šéf Anderw Milanowski a přišel si s Petersonem k autu popovídat. Viděl, že se připojuje k Wi-Fi, pokutu mu nedal, ale šel zpátky do kanceláře a začal prohledávat zákony. Prý měl pocit, že nějaký zákon je porušen, ale nemohl přijít na to který. Po několika dnech na to přišel – našel málo používaný zákon z roku 1979 o nepovoleném použití počítače.

Tento zákon byl původně připraven pro trestání hackerů, v roce 2000 byl doplněn o ochranu Wi-Fi. Soudce souhlasil a na Petersona byl vydán zatykač, podle kterého mu hrozilo až 5 let vězení a pokuta 10 000 dolarů. Samotný Milanowski přitom nemá pocit, že by Peterson porušil zákon.

Tento pocit nemá ani Nonna Mayová, které kavárna patří, navíc neměla ani ponětí o tom, že by něco podobného bylo nelegální. Diví se i státní žalobce, který podobný případ nikdy neviděl a má pocit, že něco podobného ještě neproběhlo v celém státě. Žaloba připravena není a podle jeho slov jeho kancelář doufala, že k podobnému procesu nikdy nedojde.

Žalobce v okrese Westchester County na to jde zcela opačně. Prohlásil, že si soukromí majitelé připojení mají toto připojení chránit sami, firemním hotspotům pak přikázal, ať se o zabránění nepovoleného připojení postarají sami nebo dostanou pokutu.

Po delším uvažování rozhodl žalobce, že Peterson má bezúhonnou minulost, takže nebude souzen za zločin, ale dostane jen 400 dolarovou pokutu a bude si muset odpracovat 40 hodin veřejně prospěšných prací. Pokud ale prý policie v městě chytí někoho dalšího, trest už bude přísnější.

7. 6. 2007

Autor: Václav Větvička