Linux – oficiální systém komunistického režimu

Státní představitelé komunistického režimu na Kubě, včele s Fidelem Castrem, se pustili do boje proti americkému imperialismu a kapitalismu i v digitálním světě. Odmítají podporovat americký obchod a americký Microsoft ― vydávají se na cestu volného softwaru. Linux pasovali na oficiální operační systém komunistické společnosti.

Kubánská vláda se snaží zbavit alespoň jednoho kapitalistického impéria. Microsoftu. Společně s Venezuelou se rozhodla pro otevřený software. Tyto dva státy nejsou ale samy. Stejně činí i komunistická Čína, která rovněž vyvíjí vlastní linuxovou verzi, a Brazílie.

Kubánská a venezuelská vláda se připravují na přechod z Windows na Linux. Na kubánských univerzitách na open-sourcovém softwaru v současné době pracuje zhruba tisícovka studentů. Kubánská linuxová verze se bude jmenovat Nova a bude založena na distribuci Gentoo.

Zmíněné země kritizují skoro monopolní postavení Microsoftu na trhu, vysoké ceny proprietálního softwaru a bezpečnostní problémy.

Kubánské úřady se na „problematiku Microsoftu“ dívají ale také jako na otázku národní bezpečnosti. Ramiro Valdes, kubánský ministr komunikací, podezírá Microsoft ze spolupráce s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Světové informační systémy nazval bitevním polem, na kterém Kuba bojuje proti imperialismu.

Zatím se můžeme jen dohadovat, jak vážně jsou tato slova míněna. Kuba má pramálo počítačů a neslavně je na tom rovněž s internetem. Pokud by vás zajímaly některé skutečnosti, zde jsou (svobodný software v nesvobodné Kubě zní celkem směšně).

Maskot Linuxu, tučňák Tux, s rudou vlajkou symbolizující Čínu ― oficiální logo čínské verze Linuxu Red Flag

Občanům Kuby není dovoleno koupit si počítač. Přístup k internetu mají pouze vládní činitelé, státní zaměstnanci a akademici. E-mail je možné poslat pouze z terminálů umístěných na poštách. Samozřejmě jsou před terminály fronty a brouzdání po internetu z nich není možné.

Kuba také nedávno spustila svůj první internetový vyhledávač, který však nic nenajde. Vlastně najde, ale jen „informace“, které se týkají Fidela Castra (jeho projevy od doby, kdy se ujal moci), stránky vládních organizací a stránky kubánské turistiky.

Zatímco kubánská vláda tato omezení zdůvodňuje americkými obchodními sankcemi, tvůrce vyhledávače Leandro Silva to považuje za přednost, jelikož „lze prohledávat kubánské stránky bez nutnosti spoléhat se na zahraniční vyhledávače.“

Na Kubě je dneska, jako v celém světě, nejrozšířenějším operačním systémem osobních počítačů systém Microsoftu Windows XP. A co Linux? Linuxová kubánská komunita čítá zhruba 3.000 členů.

Ideologický boj dvou stran

Linux, coby operační systém zdarma, používají rozličné skupiny lidí. Dovolím si na tomto místě je trochu rozdělit.

První skupina zahrnuje lidi, kteří Linux upřednostňují zejména proto, že na něm sami dělají. Jsou to profesionálové a nadšenci, jež si libují ve čtení programových kódů, jeho úpravách a vylepšeních. Operační systém si tak upravují, jak chtějí, a společně s ostatními jej rovněž dávají k dispozici zdarma.     

Druhá skupina je představována lidmi, kteří rádi zkoušejí nové věci, různé věci, a tak na jednom z jejich  počítačů, nebo disku, nechybí ani nějaká ta linuxová distribuce. Takoví lidé používají Windows i Linux, a využívají tak předností obou operačních systémů, a to buď s ohledem na práci, nebo jen z „pocitu přerušit stereotyp“. A jelikož Linux je zdarma, není důvod jej nezkusit, používat a třeba už nikdy Windows nepustit. Nebo naopak.

Třetí skupina je tvořena lidmi, kteří prakticky neuznávají kapitalismus, a Linux ― open-source obecně ― je jejich nástrojem, jak své přesvědčení dát najevo.

Je jasné, že někteří uživatelé jsou tak trochu směsí všech skupin, ale o to teď nejde. A protože jsme článek začali tak, jak jsme začali, logicky se věnujme té třetí sortě lidí.

Tato skupina může na první pohled působit velmi směšně. Podrobovat něco takového, jako je počítač a jeho software, ideologiím, se může leckomu zdát nepochopitelné. Na jednu stranu je to pravda, směšné to je, ale také se nesmí zapomínat, že takovéto fanatické myšlení se odráží ― více či méně ― na politice některých vlád.

Tito lidé nesnášejí komerční produkty, nesnášejí Microsoft, jeho postavení na trhu, jeho produkty a vůbec nechtějí pochopit skutečnost, proč by měli za operační systém a jiné programy platit peníze. Ostatně s tím nesouhlasí tak jako s celým kapitalismem.

Ať to někteří sami připouštějí, nebo ne, jejich chování je silně levicové, neřkuli je prošpikováno komunistickou ideologií (u případu zmíněných vlád to je snad jasné). Ne nadarmo se tu a tam objevují obrázky s tučňákem, maskotem Linuxu, převlečeným do uniformy ověšené rudými hvězdami, s čapkou se srpem a kladivem či v koláži s Leninem a Stalinem. Mnozí uživatelé Linuxu se k této ideologii naopak hrdě hlásí a své politické přesvědčení vyjadřují právě prostřednictvím užívání Linuxu.

Tux sestřelil Windows…

Stačí navštívit webové stránky věnované Linuxu a na člověka vyskočí hesla jako „Lidskost vůči ostatním“, která jsou doprovázena fotkou spokojených, přátelských a šťastných lidí držících se v kruhu kolem ramen (ano, znalec pozná, že hovořím o distribuci Ubuntu). Na člověka, který se nad „filozofií“ softwaru nikdy nezamýšlel, jelikož ani netušil, že by něco podobného mohlo existovat, to zapůsobí jako komunistický propagandistický leták se spokojenými soudruhy, kterým vlastně patří vše a kteří se o vše dělí. Jaký krásný svět!

Naštěstí se dá říct, že u nás v České republice žádné viditelné radikální složky linuxové komunity příliš nepůsobí, a pokud ano, tak nejsou vidět. České linuxové výstřelky se omezují pouze na aktivní diskutéry, kteří svá linuxová moudra rozdávají bez požádání snad u všech článků, které alespoň trochu souvisejí s Windows. Opačný jev přitom prakticky neexistuje.

Radikální komunity je však snadné nalézt v zahraniční, a to jak na lokální, tak i zmíněné vládní úrovni. Pro mnohé z nich je Linux však také prostředkem, jak vyjádřit antiamerikanismus.

Druhá fronta

Souboj Windows vs. Linux má však i svou druhou stranu. Pochopitelně. A to uživatele Windows, jež jsou stejně tak zfanatizováni jako jejich open-sourcoví „nepřátelé“. Tak jako je „někdy“ Linux považován za nástroj proti kapitalismu a za symbol antiamerikanismu, pro leckteré Američany Windows představuje symbol Ameriky, symbol kapitalismu a úspěšného amerického obchodu.

Tu a tam se člověk na amerických webových stránkách a internetových denících může dočíst, že správný Američan nemá důvod používat Linux, který přišel odněkud z východní Evropy od mazaných komunistických Evropanů. Někdy jsou jejich texty ještě prokládány větami, že z Evropy nevzešlo snad nic dobrého; jen mor, Hitler, Marx, Lenin a Linux.

„Používáte-li Linux, podporujete komunismus“

Není to ale jen boj „Ameriky“ proti zbytku linuxového světa. Je to boj jedněch Američanů proti druhým. Na mysli mám republikány a demokraty. Správný republikán je zarytým uživatelem Windows, správný demokrat naopak instaluje do svých strojů Linux. Alespoň to o sobě tvrdí „digitální členové“ obou stran (ostatně i „ekologický aktivista“ a demokrat Al Gore je prý fandou Linuxu).

Windowsoví republikáni a velcí vlastenci se odvolávají na bezpečnost státu. Podle nich je naprosto nepřípustné, aby Amerika podporovala rozvoj open-sourcových operačních systémů, které se potom snadno dostanou do rukou teroristických organizací a jiných „narušitelů“, kteří mají zájem napadnout Ameriku na různých úrovních. Podle nich je rovněž alarmující a nemyslitelné, aby se bezpečnost státu opírala o systémy běžící na Linuxu, protože celý svět může nahlédnout do programových kódů systému a najít tak i způsob, jak vládní, armádní a bezpečnostní systémy Spojených států napadnout. Proto by podle jejich názoru vláda měla střežit programové kódy a nedovolit, aby je někdo mohl zneužít.

„Otevřený operační systém nemá pouze výhody“

Slepá ulička

Samozřejmě oba póly ― zfanatizovaní uživatelé Windows a Linuxu ―  nemluví úplnou pravdu a vidí jen to, co vidět chtějí. Ne každý názor je zcela správný a ne každý postup vychází z racionálních a realistických úvah. Nelze zavřít a zakázat trh s Windows, není možné ani bránit někomu v používání Linuxu a zároveň se ohánět slovem „svoboda“. Je paradoxní používat výraz „svoboda“ ve smyslu free softwaru a open-sourcu a přitom potlačovat komerční produkty, nebo hovořit o „státní svobodě a bezpečnosti“ a nutit lidem pouze „právem chráněný“ Windows. Svoboda tkví v tom, že každý člověk bez ohledu na státní příslušnost či politickou a náboženskou většinu státu si může zvolit, zda si koupí Windows, zda si stáhne z internetu Linux, popř. zda bude vděčný, že může používat oba operační systémy bez ohledu na to, co je pro jeho stát či okolí lepší.

Nezbývá víc než jen s nadsázkou doufat, že v dnešním internetovém a digitálním světě se předmětem politických tahanic (s obchodními zájmy) nestanou další „protipóly“, jako jsou třeba Intel vs. AMD, NVIDIA vs. ATI, Opera vs. Firefox. nebo nakonec Dobrá máma vs. Activia.

4. 4. 2007

Autor: Oldřich Klimánek