Portál veřejné správy: hrozí mu kolaps?

Exministr Vladimír Mlynář byl prvoinstančně odsouzen za způsob, jakým chtěl zajistit financování provozu portálu veřejné správy. Teď je financování portálu jen na státu, a ten teprve hledá peníze na jeho nezbytný upgrade. Hrozí kvůli tomu portálu kolaps, jak nedávno uvedla ČTK?

Kolem Portálu veřejné správy, který sídlí na adrese portal.gov.cz, bylo v poslední době docela rušno. Koncem ledna se o něm hodně mluvilo v souvislosti s kauzou exministra informatiky Vladimíra Mlynáře, která se týká právě tohoto portálu a financování jeho provozu. Vladimír Mlynář chtěl, aby si na sebe portál vydělal – aby jím generované výnosy neskončily v černé díře státního rozpočtu, ale mohly být reinvestovány do portálu jako takového. Jenže způsob, jakým tak učinil, dnes soud první instance „ohodnotil“ nepodmíněným trestem ve výši 5,5 roku (podrobněji).

V nedávných dnech se Portál veřejné správy stal předmětem zájmu médií znovu. A to způsobem, který zajímavě dokresluje celou kauzu kolem financování portálu. Objevily se totiž informace, že do rozvoje portálu nebyly investovány dostatečné prostředky, a jeho kapacita, dimenzovaná ještě podle původních potřeb z doby jeho startu v roce 2003, už dnes nepostačuje. Dokonce tak výrazně, že prý má hrozit kolaps celého portálu. A jelikož dnes se přes něj podávají v čím dál tím větší míře různá důležitá podání, od daňových až po hlášení správě sociálního zabezpečení, mohly by mít eventuelní výpadky skutečně výrazné dopady.

S čím přišla ČTK

První zprávu o tom, že Portálu hrozí kolaps, přinesla ČTK v pátek 9. března. V článku nadepsaném

Odborníci: Portálu veřejné správy hrozí kolaps

poukázala na to, že transakční část portálu v současnosti (v některých okamžicích) zpracovává až desetkrát větší objem dat, než pro jaké byly servery původně dimenzovány. Cituje také vyjádření z tiskového oddělení MI ČR, které potvrzuje „plné zatížení“, ale nehovoří o žádném hrozícím kolapsu:

"Kapacita portálu je prakticky naplněna. Návrhy na rozšíření a posílení propustnosti a modernizaci transakčního jádra jsou již hotovy a MI rozhodně počítá s jejich realizací," řekl ČTK Jan Ferenc z oddělení komunikace ministerstva.

Termín „kolaps“ se objevuje až v té části článku, která cituje vyjádření Microsoftu, coby dodavatele softwaru. Opět ale nejde o vyjádření názoru, že portálu hrozí kolaps – ale ve smyslu toho, že pokud by snad kolaps nastal, mohlo by to mít nepříjemné důsledky:

Podle studie společnosti Microsoft, která k portálu dodala software, by jeho případný kolaps způsobil problémy například při vyplácení nemocenských dávek a rovněž by negativně ovlivnil vydávání řidičských průkazů.

Celkové vyznění článku ČTK přitom vůbec nevyznívá tak katastroficky, ve smyslu hrozícího kolapsu, jak to naznačuje titulek článku, a ještě více zdůrazňuje jeho perex:

Portálu veřejné správy, který mimo jiné zajišťuje sběr důchodových listů pro ČSSZ nebo testů žadatelů o řidičské průkazy, hrozí kolaps. Přiznávají to tvůrci portálu i ministerstvo informatiky, které portál spravuje.

Docela bych tipoval na horlivého editora ČTK, který v zájmu co nejchytlavějšího titulku šel ještě podstatně dále, než kam chtěl dospět autor článku – a na světě bylo tvrzení o již hrozícím kolapsu.

Nicméně i přes zřejmě ukvapený závěr měl článek ČTK racionální jádro, poukazující na to, že kolem Portálu veřejné správy není vše v pořádku a bez problémů. Hlavně pokud jde o jeho financování a posilování jeho kapacit.

Připomeňme si v této souvislosti, že Portál veřejné správy provozuje (stále ještě existující) Ministerstvo informatiky ČR, které péčí o obsah a redakční správu portálu pověřilo svou příspěvkovou organizaci Testcom (nikoli její dceru Testcom Servis, jak se o to snažil Vladimír Mlynář). Ovšem o provoz portálu po technické stránce (tedy pokud jde o HW, konektivitu, hosting atd.) se stará někdo jiný – a to (bývalý) Český Telecom, dnes Telefónica O2 Czech Republic, na základě své Rámcové smlouvy na budování a provoz KIVSu (Komunikační infrastruktury veřejné správy). No a o nezbytné softwarové zabezpečení se starají další firmy, včetně již zmiňovaného Microsoftu.

Problémy s nedostatečnou kapacitou transakční části Portálu veřejné správy by tedy měly být řešeny především mezi dvěma subjekty: mezi MI ČR, v roli zákazníka resp. objednatele, a TO2 CR jako dodavatele, resp. poskytovatele služby. Podívejme se tedy, jak situaci hodnotí tyto dva subjekty.

MI ČR se zlobí na ČTK

Ministerstvo informatiky ČR se v úterý 13. března poměrně ostře ohradilo proti konstatování článku ČTK, který hovoří o aktuálně hrozícím kolapsu:

ČTK v pátek 9. března vydala zprávu, podle které: „Internetový Portál veřejné správy / .../ hrozí kolapsem.“ Tato zpráva je nepravdivá. Ministerstvi informatiky ČR nepřipouští, že by Portálu veřejné správy hrozil kolaps.

Poukazuje na to, že samo ministerstvo o žádném kolapsu nehovořilo, ani jej nezmínilo. Pouze konstatovalo, že „servery zpracovávají často i 10x větší objem dat, než bylo původně dimenzováno“.

Současně se ale vyjádření MI ČR vyjadřuje i k naplnění kapacity portálu. Připouští, že je naplněna, že je třeba ji posílit, a deklaruje svůj záměr takovéto posílení realizovat:

Nicméně je pravda, že kapacita PVS je prakticky naplněna. Návrhy na rozšíření a posílení propustnosti a modernizaci transakčního jádra PVS jsou již hotovy a Ministerstvo informatiky rozhodně počítá s jejich realizací.“

Naplněna, nebo překročena

Hlavní otázkou v tuto chvíli asi je, zda je kapacita portálu pouze „naplněna“, nebo již překročena. To se „od zeleného stolu“, bez znalosti toho, jak je portál skutečně dimenzován, nedá posoudit. Určité vodítko však může poskytnout alespoň znalost zátěže, které je transakční část portálu vystavována.

            Ministerstvo informatiky dříve pravidelně a poměrně detailně informovalo o tom, jak se počty různých podání skrze portál vyvíjí. Poslední takováto zpráva, která je na webu MI ČR k nalezení, je datována k polovině loňského roku (zde). V ní obsažené relevantní grafy vidíte na následujících dvou obrázcích. První ukazuje počty transakcí za jednotlivé měsíce, druhý kumulativní počty podání od začátku provozu portálu.

Ještě jedna kvantitativní informace pochází z října 2006, kdy MI ČR ohlásilo dosažení „zaokrouhleného“ počtu 1 milionu transakcí:

Tento týden překonal celkový počet elektronických transakcí zpracovaných Portálem veřejné správy hranici jednoho milionu. Každá z těchto transakcí v sobě obsahovala přibližně deset elektronických formulářů. Elektronická komunikace přes Portál veřejné správy tak firmám i státu doposud nahradila přes 10 milionů formulářů v papírové podobě.

Je ovšem otázkou, s čím poměřovat tento počet transakcí. Platí rovnítko mezi podáním a transakcí? Jak i citovaná zpráva uvádí, dnes je poměrně časté, že transakce jsou „hromadné“, a každá z nich obsahuje v průměru kolem deseti „formulářů“. Neměl by se tedy spíše považovat za podání právě počet takovýchto formulářů, jako jednotlivých podání? To by zase ale moc nekorespondovalo s křivkou na druhém obrázku, protože by to představovalo skutečně enormní nárůst, a to o řád – zatímco přechod mezi cca 750 000 podáními ke konci června a 1 milionem transakcí k říjnu je víceméně lineární.

No, v každém případě je i z uvedených grafů patrné, že zátěž transakční části Portálu veřejné správy utěšeně roste. A to zde ještě přibývají další možnosti podání, k dosavadním hitům v podobě podání pro ČSSZ a pro finanční úřady. Například i původní článek ČTK hovoří o tom, že:

Ročně také portálem projde více než 135.000 testů pro získání řidičského průkazu, dále výkazy pro statistiku obchodu EU Intrastat a některá daňová přiznání.

Ani výše uváděná čísla však nedávají jasnou odpověď na to, zda je kapacita transakční části „pouze naplněna“, jak tvrdí ve svém vyjádření MI ČR, nebo je již překročena. Dobře informované zdroje ze strany provozovatele serverů (HW portálu) naznačují spíše druhý případ. Konkrétně že i díky zprovoznění nových služeb na Portálu dochází k výraznému nárůstu jeho provozu, a již v současné době je zpracováváno větší množství elektronických podání, než na které byl systém prvotně dimenzován.

Kolik by stál upgrade?

Jak MI ČR, tak i provozovatelé hardwarové části portálu se shodují v tom, že o disproporci mezi zátěží a dimenzováním portálu vědí. Stejně jako v tom, že návrhy na příslušné posílení byly připraveny a předloženy (ve formě nabídek) k realizaci. Prvotní článek ČTK dokonce cituje konkrétní odhad nákladů, pocházející od MI ČR:

„Návrhy na rozšíření a posílení propustnosti a modernizaci transakčního jádra jsou již hotovy a MI rozhodně počítá s jejich realizací," řekl ČTK Jan Ferenc z oddělení komunikace ministerstva.

Podle Ference počítá návrh na technologický rozvoj portálu s částkou mezi 50 a 60 miliony korun na rozšíření datových zdrojů, posílení hardwaru a vybudování záložního řešení. "Zavádění nových a rozšiřování stávajících funkcionalit pak může tuto částku postupně zvýšit, a to až o násobky. Uvažuje se o vícezdrojovém financování investic, přičemž se počítá s účastí státního rozpočtu," dodal Ferenc.

Toto vyjádření mi přijde jako diplomaticky formulované přiznání, že na posílení portálu dosud nebyly peníze. Zvláště když se teprve uvažuje o vhodném financování, které by mělo být vícezdrojové, a státní rozpočet tedy bude jen jedním ze zdrojů.

Lze tomu rozumět třeba tak, že podílet by se měly třeba i rozpočty těch resortů, které díky elektronické formě podání šetří vlastní náklady? Tedy nejspíše silné a relativně bohaté resorty práce a sociálních věcí, a financí? Svým způsobem by to byl jeden z prvních prubířských kamenů přístupu  nové vlády k celé oblasti informatiky, včetně egovernmentu: ta chce zrušit samostatný resort informatiky kvůli tomu, že neměl dost síly prosazovat svá řešení napříč resorty. Podaří se nyní přimět ostatní resorty ke společnému financování Portálu veřejné správy, když už jde o reálné peníze?

Vědělo o tom MI ČR?

Zajímavou otázkou je také to, zda nynější potřeba posílení portálu „spadla z nebe“, nebo zda jde o situaci, která je známa již delší dobu, a provozovatel Portálu (MI ČR)  o ní věděl, ale dosud s ní nic nedělal.

Informace z tábora provozovatelů serveru i dodavatelů jeho softwarové části naznačují, že jde o problém známý již delší dobu:

MIČR byl na tuto situaci mnohokrát upozorňován, již v září loňského roku mu byla předložena nabídka na tzv. „Technologický rozvoj Transakční části“ jejíž realizací by došlo k výraznému posunu ve výkonnosti Transakční části PVS.

Tato nabídka byla předkládána v průběhu času opakovaně, ze strany MIČR nebyla její náplň rozporována, avšak z důvodu nedostatku financí na jejich straně dosud realizace nezapočala. Naposledy byl MIČR upozorněn  na tuto situaci minulý týden.

Nynější vlna mediálního zájmu o Portál a jeho dimenzování by svým specifickým způsobem mohla přispět k řešení celého problému. Otázkou ale je, zda se toto řešení podaří prosadit včas. Protože pokud se znovu podíváme na první dnešní obrázek, je z něj dobře patrné, že největší zátěž, v podobě četnějších podání, přichází ve čtvrtém měsíci. A ten je už skoro za dveřmi.

22. 3. 2007

Autor: Jiří Peterka