Vývoj cen očima našeho regulátora

Český telekomunikační úřad vydal svůj přehled vývoje cen. Zahrnuje jak ceny univerzální služby, tak i některé další maloobchodní a velkoobchodní ceny za uplynulá léta. Jaký byl vývoj konkrétně u pevných hlasových služeb a u zpřístupnění místní smyčky?

Nejrůznějších přehledů, srovnání či celých studií toho, co u nás stojí služby elektronických komunikací, existuje velmi mnoho. Vydávají je například tištěné časopisy i internetové eziny, prodávají se jako drahé studie, případně se i dělají na míru jako individuálně zaměřené průzkumy. Stejně tak je vydávají i různé nadnárodní organizace a orgány, jako třeba OECD či sama Evropská unie. Mimochodem, ta už by nás měla brzy obšťastnit v pořadí již dvanáctou implementační zprávou hodnotící právě stav trhu elektronických komunikací v členských zemích, včetně úrovně cen.

Nicméně jen velmi málo přehledů a srovnání může mít „punc oficiálnosti“. Vedle implementační zprávy od samotné Unie to jsou zejména srovnání, pocházející přímo od jednotlivých národních regulátorů, kteří mají sledování cen (ale i dalších veličin a faktorů) přímo v popisu své práce. Náš odvětvový regulátor, kterým je Český telekomunikační úřad, má takovýto úkol stanovený přímo zákonem (č. č. 127/2005 Sb.), konkrétně jeho paragrafem  § 54 odst. 2, který říká že:

Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné telefonní služby jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat

Na svém webu měl ČTÚ již dlouho připravenu celou sekci věnovanou takovýmito přehledům. Její naplňování však čekalo na dokončení  a vydání opatření obecné povahy č. OOP/14/12.2005-43, kterým se stanoví požadavky na relevantní informace (parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, forma a způsob uveřejnění informací o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací). Teprve pak se na webu ČTÚ objevily tři dokumenty ve formě excelovských spreadsheetů: 

·      srovnávací přehled o aktuálních cenách a podmínkách

·      srovnávací přehled o kvalitě

·      srovnávací přehled o aktuálních cenách mezinárodního roamingu

doplněné již starším a spíše minimalistickým Přehledem vývoje českých telekomunikací za roky 1996 až 2005 (ještě používajícím ve svém názvu „telekomunikace“ místo „elektronické komunikace“).

Všechny tyto dokumenty ale obsahují jen „holá data“, ve formě tabulek, a žádné hodnocení, srovnání či zasazení do souvislostí atd. Kromě posledně zmiňovaného dokumentu jsou také spíše statickým obrázkem k určitému datu v minulosti (konkrétně v roce 2005), který nezachycuje vývoj sledovaných veličin v čase.

O zachycení vývoje v čase, stejně jako o aktualizaci sledovaných veličin, se snaží až nejnovější přírůstek na webu ČTÚ, kterým je  dokument Vývoj úrovně cen. Teprve ten se zabývá vývojem maloobchodních (a některých velkoobchodních) cen za roky 2004 až 2006, a snaží se je také porovnávat s údaji z 11. implementační zprávy EU (která je ale rok stará, a v nejbližší době by měla být aktualizována 12. zprávou, viz výše).

Podívejme se nyní na nejzajímavější části tohoto Vývoje úrovně cen.

Univerzální služba za roky 2004 až 2006

Regulátor se ve svém přehledu cen zabýval nejprve cenami univerzální služby. Stejně jako další ceny je přitom hodnotil nejenom co do jejich absolutní výše, ale srovnával je i meziročně, formou cenového indexu (vlastně poměru mezi cenou v daném roce a cenou v roce předchozím). Vedle toho se ale snažil tento cenový vývoj zasadit i do širšího kontextu vývoje dalších cen, formou jejich srovnání s indexy, které stanovuje Český statistický úřad. Konkrétně jde o porovnání:

·      s mírou inflace,

·      s indexem cen telefonických a telefaxových služeb,

·      s indexem průměrných mezd.

Nejlépe je to vidět na příkladu. Následující tabulka z dokumentu „Vývoj úrovně cen“ se týká měsíčních paušálů za pevné linky („používání telefonní přípojky“) v rámci univerzální služby. Povšimněte si například, jak u přípojek STANDARD pro firmy  se cena (v absolutní hodnotě) mezi roky 2005 a 2006 nezměnila, ale v relativním srovnání s inflací i s průměrnou mzdou dokonce jakoby zlevnila (poměr k těmto indexům vychází menší jak 1,0).

A jak hodnotí cenový vývoj v uvedené oblasti za roky 2004 až 2006 sám regulátor? Následovně:

K růstu cen za sledované období došlo u dílčí služby „Používání telefonní přípojky“ u uvedených cenových plánů, zejména z důvodu nutnosti postupné rebalance cen. V průběhu roku 2006 došlo k ukončení regulace prostřednictvím maximálních cen a ČTÚ u této služby uložil nákladovou orientaci cen.

Regulátor v této souvislosti upozorňuje také na vývoj kolem tarifu Mini, který měl původně zakázánu jako volbu operátora, tak i souběh s ADSL (a to rozhodnutím samotného ČTÚ). Pak ale ČTÚ rozhodl jinak – zákazy zmizely, ale byly nahrazeny jinou bariérou, ve formě příplatků ke každému hovoru, a navýšení měsíčního paušálu při souběhu s ADSL:

U cenového plánu Mini došlo k rozšíření podmínek pro jeho poskytování. Bylo umožněno využívat služby volba a předvolba operátora (CS/CPS) a službu ADSL při mírně snížené ceně za používání oproti cenovému plánu Standard. ČTÚ nařídil, na základě výsledků analýzy relevantního trhu u cenového plánu Mini, odstranit zjištěné křížové financování. Proto u cenového plánu Mini, kromě zvýšení ceny za používání telefonní přípojky, zavedla Telefónica O2 příplatek za používání telefonní přípojky ke každému uskutečněnému volání (5,95 Kč včetně DPH), případně příplatek za využívání služby ADSL (119 Kč včetně DPH).

ČTÚ se ve svém srovnání pokusil také o srovnání našich cen s těmi, které uvádí 11. implementační zpráva EU – která je zhruba rok stará, a vzhledem k tomu jako nejnovější uvádí ceny roku 2005. Z tohoto důvodu náš regulátor zapracoval do příslušných srovnávacích tabulek dvě varianty našich cen, a to:

·        za rok 2005, označované v grafech jako CZ1,

·        za rok 2006, označované v grafech jako CZ2.

Správné srovnání zahraničních cen s těmi tuzemskými se tedy týká cen CZ1, zatímco ceny CZ2 naznačují další vývoj, který u zahraničních cen není ještě zohledněn.

Stejně jako EU, i ČTÚ prováděl své srovnání jak s cenami v jejich absolutní výši (v přepočtu podle měnových kurzů), tak i se zohledněním velikosti kupní síly obyvatel. V tomto druhém případě, který je obvykle označován jako „PPP“ (od: Purchasing Power Parity), náš regulátor použil následující tabulku, ukazující příslušné převody. Tato tabulka je jistě zajímavá už jen sama o sobě, byť není kompletní a neukazuje všechny členské země EU.

Nyní již si můžeme ukázat příslušné grafy,ukazující srovnání výše měsíčních paušálů u nás a v zahraničí, a to nejprve v absolutní hodnotě (v přepočtu na EURO), a pak v relativním pohledu, s přepočtem dle parity kupní síly (EURO PPP). U nás přitom jde o tarif Standard.

Jak je z uvedených grafů vidět, v absolutních hodnotách (cenách bez přepočtu dle parity kupní síly) jsme spíše pod průměrem unijní pětadvacítky. Ovšem se zohledněním kupní síly jsme už výrazně nad tímto průměrem, podobně jako Polsko a Maďarsko. Také to určitě přispívá k masovému odhlašování pevných linek v ČR, a jejich nahrazování buď mobily, nebo (čím dál tím častěji) VOIP telefony, které pro uživatele Internetu vychází mnohem příznivěji.

Zajímavá je také situace Slovenska, které sice má ještě nižší kupní sílu, ale i tak je (na rozdíl od nás) pod průměrem EU v obou pohledem. Buďto tedy jejich inkumbent pracuje podstatně efektivněji než náš, nebo mu regulátor tolik nepopouštěl uzdu, pokud jde o možnosti rebalancování.

Hovorné

Podívejme se vedle paušálů ještě na hovorné pro koncové uživatele. Zde podle očekávání výrazně klesá cena tam, kde existuje konkurence, což jsou zejména dálkové hovory. Naopak místní volání, či například volání do mobilních sítí, zůstávají stejné.

 

V celoevropském srovnání pak naše místní hovory vychází nad průměrem jak co do absolutní výše cen, tak samozřejmě i co do cen po zohlednění parity kupní síly, viz následující dva obrázky.

Důvodem pro takto vysoké ceny místních hovorů určitě jsou i vysoké ceny místní terminace. Ty zase ukazují následující dva obrázky, které naznačují, že míra našeho vybočování nad evropský průměr je zde ještě větší než u koncové ceny za celý hovor. Z toho pak vyplývá, že u nás jde větší část koncové ceny na terminační poplatek. Jde o další faktor, který ztěžuje život konkurenci, protože většina terminací v pevných sítích stále ještě směřuje do sítě inkumbenta.

Zpřístupnění místních smyček

Cenové srovnání, zveřejněné regulátorem, pokrývá řadu služeb maloobchodního i velkoobchodního charakteru. Kromě již zmiňovaného „pevného telefonování“ a cen za terminaci v pevné síti jde například také o mobilní služby a jejich tarify, mobilní terminaci, či o velkoobchodní ceny pronajatých okruhů, nebo o ceny ADSL na velkoobchodní i maloobchodní úrovni (zde ale jen v podání TO2 CR).

Zde se na závěr podíváme ještě na oblast zpřístupnění místních smyček. Následující obrázek ukazuje, jak se v posledních dvou letech, zejména po vydání cenového rozhodnutí CEN/11/04.2006-25 k relevantnímu trhu č. 11, změnily velkoobchodní ceny za samotné zpřístupnění (k 1. 5. 2006).

Podobně následující obrázek ukazuje, co „vzetí do regulace“ udělalo s cenami nezbytných kolokací.

Co z uvedených obrázků není patrné, jsou jednorázové ceny za (zřízení)  zpřístupnění místní smyčky. Na jejich neúměrnou výšku, například ve srovnání se zřízením ADSL, si alternativní operátoři hodně stěžovali. A jak ukazují následující obrázky, měli proč. V tomto ohledu jsme byli hodně vysoko nad průměrem Unie, a to jak v absolutních cenách, tak samozřejmě i v přepočtu dle parity kupní síly. A nadále jsme, byť už ne tak markantně (viz řada CZ2).

O něco lépe, byť stále nad evropským průměrem, jsme na tom i pokud jde o měsíční cenu za zpřístupněné místní smyčky. I zde se ale  situace zlepšila, byť změna již nebyla tak markantní jako u jednorázové ceny za zřízení. A tak i zde máme stále co dohánět. Na obrázku s evropským srovnáním by měla být cena za plný přístup (nikoli sdílený) k celé místní smyčce (účastnickému kovovému vedení).

15. 3. 2007

Autor: Jiří Peterka