ČTU proti spamu – zbytečný boj?

Před několika dny vydal Český telekomunikační úřad tiskovou zprávu, kterou oznamuje boj proti spamu. Co se za tím konkrétně skrývá a jaké má úřad možnosti? Není to jen marná snaha nebo pokus? Podívejme se na toto blíže.

Původ a cíl boje

Český telekomunikační úřad ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů uspořádal 9. ledna seminář k otázce spamu – nevyžádaným obchodním sdělením. Diskusi zahájil předseda Rady Pavel Dvořák, který vyzval ke spolupráci také další úřady, podniky z oblasti elektronických komunikací, poskytovatele internetových služeb a výrobce a dodavatele SW a HW technologií. Účelem těchto aktivit ČTÚ je zapojit se do spolupráce v oblasti regulace spamu. „Rádi bychom také zahájili společné projekty, které pomohou otázky nevyžádaných obchodních sdělení řešit v souladu s mezinárodními aktivitami a závěry OECD a ITU (www.oecd-antispam.org, www.stopspamalliance.org)“, vysvětlil předseda Dvořák.

K tématu legislativy, vzdělávání a technickým řešením ochrany proti spamu vystoupili vedle zástupců ČTÚ, ÚOOÚ také lektoři ze společností Microsoft, Cisco a Askenet. O výsledcích a činnosti v této oblasti bude ČTÚ informovat na svých webových stránkách (www.ctu.cz).

Počet nevyžádaných obchodních sdělení zasílaných do e-mailových schránek nebo formou SMS na mobilní telefon stále stoupá, dle průzkumu Symantecu tvoří spam 54 % veškeré elektronické pošty. Jiné výzkumy (Postini, Ironport) uvádí čísla mnohem vyšší, podle nich je 9 z 10 e-mailů nevyžádanou poštou. V České republice reguluje nevyžádaná obchodní sdělení zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Za zasílání spamu zákon umožňuje udělit sankci ve výši až 10 000 000 Kč. Orgánem pověřeným výkonem dozoru nad dodržováním ustanovení zákona, která se týkají nevyžádaných obchodních sdělení, je Úřad pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz).

Jaké jsou možnosti boje? Malé!

Osobně mi přijde postavení ČTU trochu mimo mísu. Začínají se zajímat o problém, který zde existuje již velice dlouho až v době, kdy už téměř pohltil internet. Očekával bych, že úřady a instituce se budou s podobnými problémy prát dříve, jak už to ale v naší malé zemi bývá, museli uživatele internetu od spamu částečně uchránit podnikatelé. V e-mailových schránkách velkých poskytovatelů –nebo chcete-li ve freemaiulech – jsou zabudovány poměrně solidní mechanismy k odstranění spamu. Na mých schránkách na Seznamu a Gmailu končí drtivá většina spamu ve specifické složce, takže si nemohu stěžovat. Jen bych očekával, že se úřad dohlížející na telekomunikační provoz k tomuto problému postaví daleko dříve.

Jaké má ale vůbec možnosti? Nevelké. Může dávat podněty, mapovat situaci apod., ale těžko vyřeší problém, že mi přišel z Argentiny reklamní e-mail na prášky posilující mužství. Popravdě, mohl bych si stěžovat, dát trestní oznámení a oběhat několik desítek úřadů se svými stížnostmi. Než bych to ale absolvoval, to ten mail raději smažu nebo objednám nabízené zboží. Celé vyjádření ČTU se patrně hodilo do krámu v rámci určité konference, a vy co jste již nějaké konference navštívili, víte o čem to je – spousta řečí, marketing, pohoštění a hezké hostesky.

Závěrem

Spam asi tak brzo ze svých schránek nevyženeme. Můžeme jen spoléhat na to, že bude vyvinut dokonalý systém rozpoznání nevyžádané pošty a že jej náš e-mailový poskytovatel zakoupí pro svou službu.

25. 1. 2007

Autor: David Procházka