Wikipedie: ani spása, ani mor

Minulý týden vyšel na tomto serveru článek pojednávající o Wikipedii. Tento článek si klade za cíl nabídnout alternativní hledisko k tomu dříve uvedenému. Kde to bude možné, pokusím se svá tvrzení podložit také nějakými důkazy.

O tom, zda je Wikipedie encyklopedií, lze rozhodně polemizovat. Ačkoliv z definice encyklopedie mj. plyne, že tato „je sestavována odborníky“, není nic zvláštního na tom, že postupem času se konotace toho kterého termínu mění. Dnešní chápání pojmu „encyklopedie“ se posouvá od původní definice (která mimochodem pochází z 18. století) k novému významu, tedy že většina lidí za encyklopedii považuje snadno dostupný zdroj informací co nejširšího záběru.

Ve prospěch tohoto faktu mj. svědčí i revoluční změny v moderním způsobu života, ačkoliv klasické (odborníky psané, popř. tištěné) encyklopedie jako nejkvalitnější zdroj informací nikdo nezpochybňuje, přestaly tyto již však vyhovovat požadavkům, které na ně společnost klade, a to především pokud jde o dynamiku, se kterou je schopen tento zdroj reflektovat změny, popř. nové jevy ve společnosti. Pokud před dvěma sty lety mohl jedinec či skupina odborníků sepsat všeobsažnou encyklopedii pojednávající vyčerpávajícím způsobem o každém důležitém jevu, dnes to již možné není.

Encyklopedie je úžasný zdroj informací, ale je potřeba rozlišovat, kde kterou informaci hledat. Budu-li psát odbornou práci o historii ztloukání másla ve viktoriánské Anglii, zcela jistě sáhnu po velkých encyklopediích (ty opravdu nejlepší jsou však dostupné pouze v knihovnách, kdo z nás doma má kteroukoliv z těch několika desítek svazkových řad věhlasných encyklopedií?). Budu-li naopak chtít informace o např. Webu 2.0, kde mám hledat? Konkrétně téma Webu 2.0 je velmi ilustrativní, jde o marketingové heslo, nebo skutečně o novou „technologii“ ? V jakém informačním zdroji najdu srovnání těchto dvou názorů?

Důvěryhodnost Wikipedie samozřejmě není jen heslo, které by se naprázdno objevovalo na internetu (ať už v blogu, nebo např. v nějakém článku). Otázku, zda by Wikipedie obstála ve srovnání s klasickými encyklopediemi, si položili také redaktoři prestižního časopisu Nature, a ti také nezůstali pouze u slov, ale uspořádali srovnávací test s encyklopedií Britannica, což je jedna z nejobsáhlejších encyklopedií s téměř 300 letou tradicí.

Kritéria a postup testu jsou dobře zdokumentovány (Nature 438, 900–901; 2005) a nebudeme se tímto zabývat. Pouze uveďme, že byly vybrány články napříč všemi obory a byly dány dvaačtyřiceti odborníkům k porovnání.  Test přinesl několik výsledků, z nichž jeden překvapil odborný i laický svět, faktických chyb ve Wikipedii objevili jen velmi nepatrně více, než v Britannice (a nebylo to způsobeno tím, že by Britannica nebyla kvalitní, naopak, právě Wikipedie překvapila svou nečekanou faktickou přesností).

Test tak zároveň vyvrací spekulace o tom, že by se individuální (či dle výše jmenovaného článku dokonce kolektivní) selhání nějak projevilo na faktické nepřesnosti obsahu Wikipedie. To samozřejmě platí také pro lokální Wikipedie. Prokazatelně vyvrátit se dá i úvaha o tom, že i když vznikne v článku nějaká chyba, může zůstat povšimnuta, a přesto neopravena. Tohle je podle mého názoru typické spíše u „uzavřených děl“ - chybu v novinovém článku či faktografické literatuře je na rozdíl od Wikipedie téměř nemožno opravit, o rozsahu potenciálně napáchaných škod nemluvě.

Abych své tvrzení podpořil nějakým údajem, nedávno jsem hledal informace o Utrakvismu, což je původní český náboženský směr vycházející z umírněného kališnictví. K mé radosti před cca 14 dny vznikl na české Wikipedii článek pojednávající právě o něm. Když se podíváme na historii změn tohoto článku, dojdeme k dnešnímu dni celkem asi k 10 změnám a doplněním. Co z toho vyplývá? Přesto, že se nejedná právě o téma, které by bylo „in“, je četnost jeho změn relativně vysoká, koneckonců, o množství a charakteru změn se můžeme přesvědčit sami. Pokud se toto může stát u článku v české Wikipedii, jak na tom asi může být článek v anglické Wikipedii, jejíž komunita je mnohonásobně větší?

O nebezpečí, odkud dezinformace hrozí, mám názor zcela jiný než autorka jmenovaného článku. Např. neúmyslně či záměrně zkreslená reportáž zpravodajské redakce některé z celoplošných televizních společností může mít v konečném důsledku daleko fatálnější následky než jakkoliv velká chyba v obsahu Wikipedie (pokud vím, nejživějším českým tématem je poměrně neškodná skutečnost, zda má být v článku o Járovi Cimrmanovi uvedeno, zda jde o bytost fiktivní).

Dá se to dokonce ještě zobecnit; odhlédnu-li od všech rozdílů, pak osobně mi přijde důvěryhodnější zdroj, který je výsledkem kolektivní práce většího množství lidí, jejichž motivace navíc nespočívá v čistě ekonomické sféře. Zde se však již dostáváme relativně daleko od tématu a navíc je to věcí „vkusu“.

Závěrem si dovolím shrnutí. Wikipedie je relativně novým a revolučním způsobem pojatá encyklopedie. Projevy nedůvěry vůči ní jsou zcela namístě, ačkoliv dosavadní výsledky hovoří jednoznačně v její prospěch. Nikdo nepopírá, že Wikipedie obsahuje množství faktických chyb (sám jsem jednu drobnost opravoval v článku týkajícím se starosumerských jednotek měr a vah – na druhou stranu šlo o nejobsáhlejší zpracování tohoto tématu, k němuž jsem se kdy dostal, která zkušenost má tedy převážit? ).

Navzdory tomu, na jakém modelu je Wikipedie postavená, navzdory všem pesimistickým vizím a v neposlední řadě i Murphyho zákonům, celý ten neřízený chaos prostě nějakým způsobem funguje. Svědčí o tom i rostoucí popularita Wikipedie - kdyby nešlo o relativně kvalitní zdroj informací, nikdo by ji nebral vážně a asi by neexistovali jak její zastánci, tak odpůrci.

Navzdory všemu, na skutečně objektivní hodnocení si počkáme až od následující generace.

Odkaz na článek z minulého týdne

15. 1. 2007

Autor: