BellSouth a AT&T zase spolu

Občas se zdá, že kontrolní činnost amerického antimonopolního úřadu připomíná spíše hru než nějakou smysluplnou akci.

Těsně před koncem minulého roku americké federální kontrolní úřady schválily kšeft, ve kterém AT&T za 85,8 miliard dolarů pohltila společnost BellSouth. Na první pohled na tom není zase tak nic mimořádného, neuškodí proto podívat se trochu do historie.

Když v roce 1876 získal Graham Bell dva patenty na vynález telefonu, založil spolu s dvěma lidmi firmu Bell Telephone, ze které o pár let později vznikla pobočka AT&T (American Telephone and Telegraph Company). Jejím úkolem bylo vybudovat síť mezistátních (v rámci USA) hovorů. V roce 1899 zakoupí AT&T veškerý majetek mateřské firmy a z dceřinné pobočky se stane “mateřskou” firmou. V roce 1913 čelí firma AT&T prvnímu federálnímu vyšetřování v rámci tehdejších anti-trust law. Výsledkem je v podstatě federální vládou schválený monopol, v roce 1956 se AT&T zbaví dalšího federálního vyšetřování.

Štěstí však firmu opouští v roce 1982, po osmiletém vyšetřování je firma donucena věnovat se výhradně dálkovým a ne místním hovorům. Po dvou letech přestává existovat firma Bell System (která pod firmou AT&T měla na starosti místní hovory ve všech americkým městech) a místo ní vzniká sedm místních poboček a “nová” AT&T zabývající se výhradně dálkovým (teď už jak po USA, tak i mezistátním) hovorům. Američané ve zkratce říkají, že z “mamaBell” vzniklo sedm “babyBell”. Ve stejném roce získávají Američané právo zvolit si libovolného poskytovatele dálkových hovorů, na trhu se objevuje konkurence a začíná cenová válka.

V roce 1993 se AT&T spojí s tehdy největším americkým poskytovatelem mobilních hovorů McCaw Cellular Communication, nová firma se později přejmenuje na AT&T Wireless. O dva roky později se AT&T rozdělí na tři pobočky, AT&T (telefonní služby), výroba pereférií a systémů (později přejmenovaná na Lucent Technologies) a výroba počítačů NCR. Poslední dvě pobočky se v roce 1996 osamostatní. V roce 1999 se AT&T vrátí do boje o místní hovory, nejdříve v New Yorku, později i v dalších městech. Ve stejný rok zakoupí broadbandového poskytovatele TCI a vzniká AT&T Broadband.

Z původních sedmi babyBell jich až do konce minulého roku přežily tři, BellSouth, Verizon Communication a Quest Communications International (a samozřejmě samotná AT&T). Po dvou letech bojů dnes AT&T plně vlastní i BellSouth, se kterým získala i kontrolu nad velkým mobilním poskytovatelem Cingular Wireless. Vznikl tak telekomunikační gigant s 67 milióny pevných linek, 58 milióny zákazníků mobilní sítě a 11,5 milióny uživatelů broadbandu.

Ústupků, které musela AT&T federálním dohlížitelům přiznat, je sice teoreticky celá řada, ale hlavní je v podstatě jen jeden - AT&T se zavázala dodržovat neutralitu svých sítí, ale pouze dočasně, neboť v roce 2007 se v této oblasti očekává rozhodnutí Kongresu. Každopádně AT&T je dnes silnější než kdykoliv předtím a díky vlastnictví BellSouth má kontrolu nad místními hovory ve značné části Spojených států, což jí původní regulace výslovně zakazovala.

17. 1. 2007

Autor: Václav Větvička