Pověry a pravdy o kvalitě anglických slovníků

Opravdu užitečné zdroje pro výuku angličtiny zdarma.

Pravděpodobně jen málokoho můžeme zaskočit tvrzením, že ke studiu angličtiny nezbytně patří kvalitní slovník. Jisté překvapení však může vzbudit naše smělé tvrzení, že řada slovníků, jež jsou na tuzemském internetu zhusta využívány, často mezi kvalitní zařadit víceméně nelze. Pokusíme se v následujících odstavcích přesněji vysvětlit, proč tomu tak dle našeho názoru je, a pochopitelně nezůstaneme na půli cesty a nabídneme vhodné zdroje na potřebné úrovni. Jak jinak, než dostupné zdarma.

Pojďme si naznačit kritéria, jež nás k našim předchozím výhradám vedou. Uživatelé běžně považují za vyhovující slovník takovou aplikaci, jež při zadání hledaného výrazu do okénka na webové stránce vychrlí zásobu ekvivalentů v požadovaném jazyce, seřazenou bez ladu a skladu, pardon, vlastně typicky abecedně. To však není vlastně slovník, ale prostě databázová aplikace s téměř neuspořádanou slovní zásobou, často bez jakékoliv klasifikace. Náš argument, že takovýto slovník je velmi nevhodný, matoucí a často ku škodě, jistě řada uživatelů odrazí tvrzením, že k „základnímu překladu“ to přece stačí – alespoň se chytíme a zbytek se „nějak vyvrbí“. Opak je často pravdou a takovéto slovníky jsou vhodné, s jistou mírou rizika, spíše pro zkušenější angličtináře, kteří se již alespoň trochu v jazyce orientují. Proč vlastně?

Kvalitní slovník nesmí postrádat některé rysy, jež běžně u služeb zdarma chybí. V první řadě by měl obsahovat zápis výslovnosti daného výrazu, neboť v angličtině si ani pokročilejší znalec nemusí být jist a bez určení výslovnosti je nová znalost, málo naplat, polovičatá. Dalším parametrem je míra praktického používání jednotlivých synonym – ani středně pokročilý student není většinou schopen u téměř či zcela nových slov rozpoznat, který z anglických ekvivalentů je častý, opravdu používaný a vhodný. Bez frekventního řazení je tedy překlad výrazů velmi zavádějící. V neposlední řadě je pak zásadním doplněním umístění jednotlivých slov do konkrétních frází, předložkových vazeb a dalších vztahů. Bez této reference je opět slovník velmi zavádějícím zdrojem, vedoucím často k až směšným, nově sestavovaným „anglickým“ frázím, přestože existují jiná, zavedená použití. Na závěr výčtu důležitých vlastností ještě zmiňme parametr na první pohled možná triviální, a to označení slovního druhu. Ano, tato informace je pro nás velmi cenná – na rozdíl od češtiny jsou anglická slova často ve shodné podobě využívána jako vícero slovních druhů a zde se opět bez kvalitní nápovědy neobejdeme. Zde je namístě uvést, že odpovídající slovník v námi popisovaném pojetí je většinou slovník výkladový, tedy anglicko-anglický. Ale nelekejte se, máte-li alespoň základy slovní zásoby, jde o nejlepší řešení pro další studium. A navíc na závěr dáme k dobru i jeden kvalitní český zdroj.

Zastavme kritiku a nabídněme řešení. Jedním z nejzajímavějších zdrojů je bezesporu služba s názvem http://dictionary.cambridge.org. Tento slovník on-line – vlastně hned slovníků několik – splňuje i poměrně vysoké nároky, kladené na studijní slovníky: samozřejmostí je zápis výslovnosti, definice nejčastějších významů anglických slov ve frekventním řazení, a nechybí především zasazení do typických frází a vazeb. Obdobnou službu tohoto typu nabízí i další slovník on-line, jehož jméno je spojeno s populárním nakladatelem učebnic Longman. Odkaz na něj snadno naleznete třeba na stránkách http://www.ldoceonline.com a opět jsou k dispozici poměrně kvalitní pomůcka: k dispozici je určení slovních druhů, řazení dle obvyklosti použití včetně typických frází a třeba také bohatý výklad frázových sloves.

Jednou z dobrých cest, jak si rozšiřovat slovní zásobu, je určitě učení synonym k nám již známým výrazům. Dobrým pomocníkem je kupříkladu server http://thesaurus.reference.com, jenž působí sice mírně akademickým dojmem, ovšem nabízí dosti fundované informace a především u vyhledaných synonym umožňuje rovnou využít aktivní odkazy pro další hledání slov. Jiným špičkovým zdrojem je pak třeba stránka http://www.thefreedictionary.com. Hesla jsou nejen výborně uspořádána, ale kvalitní jsou příklady použití, frekventní řazení a především pak zásoba výše zmíněných synonym. Navíc tento slovník nabízí skvělou pomůcku v podobě zvukového záznamu výslovnosti. Velmi pěkným slovníkem je třeba též http://dictionary.reference.com, a pokud hledáte referenční zdroj, který pojímá vyhledávání opravdu zeširoka, zkuste stránky http://www.onelook.com a pak si prostě vyberte, který slovník vám pomůže.

No a abychom nezůstali jen u zdrojů ryze anglických, na závěr jeden příklad z tuzemských internetových vod. Svůj špičkový zdroj „vystavila“ i společnost Lingea. Slovníky na stránce http://www.lingea.cz/ilex splňují většinu z nároků, jež jsme na kvalitní slovník kladli, a vřele je doporučujeme všem, kdož chtějí mít možnost fundovaného překladu přímo do češtiny. Jen na okraj dodejme, že s tímto produktem Lingea většina slovníků, jež najdete třeba na vyhledávacích centrech, absolutně nesnese srovnání.

Protože nechceme zbytečně nikoho urazit či poškodit, ke kritice si výslovně žádnou službu nezvolíme. Pokud naše kritéria uvážíte a sami si vyzkoušíte zajímavé, kvalitní alternativy, jistě sami rychle odhalíte, které služby slovníků on-line možná bude lepší opustit. Velmi dobrých zdrojů je dostatek a není třeba se učit za pomoci těch špatných.

19. 12. 2006

Autor: