Mají BluRay disky vůbec budoucnost?

Na první pohled hloupá otázka – ohromné množství uložených dat, menší velikost, celý jeden kompletní seriál na jednom disku. A přece...

BluRay disky pomalu začínají dobývat svět. Pomaličku, ale se stále větší vehemencí, jíž nahrává potřeba stále většího množství dat uložených na jednom médiu. Toshiba na to jde např. tím, že vytvořila ve spolupráci s Memory Tech Corporation třívrstvou kombinaci: dvě vrstvy jednoho disku tvoří HD-DVD a jednu DVD, a to současně v jednom. HD-DVD vrstva bude mít kapacitu 30 GB a u formátu DVD běžných 4,7 GB. Disky z roku 2004 měly pouze 15 GB u HD-DVD a 4,7 GB u formátu DVD.

Disky BlueRay mají 6krát větší kapacitu než obyčejné DVD disky, tedy také kolem 30 GB, některé dokonce až 50 GB. Obraz filmu tak může mít plné high definiton rozlišení (1920 x 1080 pixelů), může zde být zvuk až 7.1 Surround a nekomprimovaná audio stopa. Přehrávače BluRay disků budou navíc zpětně kompatibilní s formátem DVD, i když rozdíl mezi kvalitou obrazu DVD a High Definition je asi jako mezi průměrným platem v České republice a v Německu.

Na BluRay disky se vejde až devět hodin záznamu v kvalitě High Definiton, nebo 23 hodin standardní kvality DVD, takže by se sem mohl vejít jeden kompletní seriál se všemi díly. Navíc na BluRay disky půjde nahrát sofistikovanější možnosti her pro PlayStation 3, dokonce s možností on-line navigace a interakce. Na herních discích se objeví i filmy využívající software na základě technologie Java.

BluRay už nyní podporuje více jak 170 společností v oblasti elektroniky, videoher, nahrávacího průmyslu, hudby, dokonce i přední hollywoodská studia. Na první pohled ráj...

A teď o tom „jenže“. Už samotné disky DVD pracují s určitou komprimací a není žádnou výjimkou, že některá vypalovaná média mají problémy s udržením dat již po roce. Výrobci radí data minimálně co půl rok kontrolovat a případně znova přepálit. Navíc v současné době distributoři DVD disky záměrně poškozují – buď v samotné struktuře disku ve VOBech, nebo dokonce i jemnými škrábanci. Omlouvají to ochranou proti pirátskému kopírování. 

Že je jim jejich snaha houby platná, je každému, kdo umí používat internet, naprosto zřejmé – na každou ochranu se brzy najde možnost, jak ji obejít a disk přepálit. Bit je zase a opět jen legální majitel, který za své nemalé peníze dostane v podstatě zmetek. Takže ani lisovaná média nemusejí znamenat onu výrobci proklamovanou nesmrtelnost médií, tedy spíše zápisu na nich. Není prostě prakticky ověřena životnost lisovaných DVD médií.

A nyní přichází BluRay – na ještě menší ploše bude zápis v ještě vyšší komprimaci. Stačí nepatrné poškození a disk může začít vykazovat chyby. Jeho životnost se rovněž dá ověřit jedině léty praxe a používání. U vypalovaných médií tohoto typu pak už vůbec nelze odhadnout chybovost a výdrž. 

Jestli tedy BluRay má budoucnost, ukáže až čas. A když už jsme u historie - až po tisících letech budoucí archeologové vykopou zbytky naší civilizace a naše města, možná se budou divit,  co za kultovní předměty byly ty kulaté lesklé placky s dírou uprostřed a jakému rituálu asi sloužily. (Což mne maně napadá, co z naší minulosti, o čem to ani netušíme, mohlo sloužit jako médium, a co jako záznamové či přehrávací zařízení?). A kdoví, co  oni budou k záznamu dat používat – třeba přímý zápis do paměti člověka?

8. 11. 2006

Autor: Jan Lipšanský