Japonsko & broadband

Japonsko figuruje ve statistikách širokopásmového připojení na předních místech, za což výrazně vděčí pozitivnímu přístupu vlády ohledně regulačního rámce. Nasazují se nejrůznější technologie a komerčně se nabízejí všechny možné služby včetně hlasu.

Japonsko figuruje na předních místech ve statistikách širokopásmového připojení, za což výrazně vděčí přístupu vlády, která finančně podporuje rozvoj rychlého přístupu k Internetu ve venkovských oblastech a která také vytvořila vhodný regulační rámec umožňující začínajícím poskytovatelům skutečně konkurovat dominantním provozovatelům.

Podle IDCbude v Japonsku do čtyř let širokopásmově připojena k Internetu každá druhá domácnost. Bude zřejmě stále převládat připojení prostřednictvím ADSL, ale na každé tři přípojky ADSL připadne jedna přípojka optická. Dnes je v Japonsku přes 12 miliónů DSL přípojek z celkových 17 miliónů všech rychlých přípojek. Místní smyčky jsou v průměru hodně krátké a tato vzdálenost zákazníků od ústředny umožňuje nabídnout jim zajímavé kapacity: 8 nebo 12 Mbit/s je docela běžné a startuje 45 Mbit/s. Kromě toho je v Japonsku přes milión domácností připojen po optice, která nabízí ještě vyšší kapacitu.

V Japonsku s dominantním provozovatelem NTT bojuje o místo na slunci celá řada dalších poskytovatelů služeb. Hlavním konkurentem je Yahoo! BB (vlastněný společností Softbank), který přišel na trh s hlasovými službami širokopásmově před dvěma lety a má dnes téměř 4 milióny uživatelů. NTT nemá o moc víc zákazníků, navíc velkoobchodně nabízí hlasové služby dalším ISP, kteří mu konkurují na domácím trhu. Softbank je zatím ve ztrátě, ale to mu nebrání (ba právě naopak) nabírat další a další zákazníky: kolem 70 tisíc měsíčně. Jejich přízeň si získává na příklad takovými kroky, jako rozdávání modemů okolojdoucím v nákupních centrech. Jediná společnost v Japonsku, která vydělává na širokopásmovém připojení, je velkoobchodní společnost eAccess s minimálními náklady na získávání zákazníků.

Regulace znamená mnoho

Prudký rozvoj širokopásmových služeb nezažívá Japonsko jen čirou náhodou. Před pěti lety, kdy jsem měla to štěstí Japonsko navštívit, jsme měli jednu obyčejnou přípojku na Internet v celém školicím středisku. Dnes v Japonsku připadá jedna širokopásmová přípojka na každého sedmého obyvatele a ze 100 telefonních linek se jich téměř 17 využívá pro DSL. Za příznivý rozvoj v této oblasti vděčí Japonci své vládě, protože zavedla jasný režim uvolňování místních smyček a zajímavou cenovou politiku, vše s cílem dotáhnout se v širokopásmovém přístupu na okolní asijské tygry.

Regulace ale automaticky neznamená posílení poptávky. Hlavním důvodem zájmu o rychlé přípojky v Japonsku je jejich nízká cena, protože ADSL je jen o chlup dražší než vytáčené spojení. Japonci využívají nejen základní službu přístupu na Internet, ale také hlasové a video služby. Právě hlasové služby považují mnozí pozorovatelé za jeden z faktorů, který je pro pořízení širokopásmové přípojky v Japonsku určující, protože historicky byly ceny za dálková a mezinárodní volání značně vysoké (až desetinásobek poplatku za místní volání).

Hlasové služby

VoBB (Voice over BroadBand) je v rámci sítě provozovatele většinou zdarma a i mezinárodní volání se nabízí za velice zajímavé ceny. Yahoo! BBsi postavilo vlastní IP páteřní síť pokrývající celé Japonsko právě pro udržení nízkých nákladů. 85% jejich zákazníků využívá služby VoIP (Voice over Internet Protocol), neboť za ně připlácí jen 3 dolary měsíčně. Celkem 35% uživatelů s rychlými přípojkami (DSL nebo optikou) využívá v Japonsku VoBB. Hlasové služby se tak stávají povinností pro provozovatele, ale nejsou jediným důvodem pro volbu širokopásmového připojení.

Pro porovnání: v Evropě se zatím telekomunikační obři příliš nemusí bát o příjmy ze svých pevných sítí, protože nejsou zdaleka tak ohroženi nabídkou hlasových služeb od poskytovatelů širokopásmového připojení. Podle společnosti Analysys bude trh s VoBB někde kolem 1,3 miliardy dolarů a budou jej tvořit zejména příjmy od malých podniků. Předpokládaný pomalý nástup VoBB lze v Evropě přičíst stále malé penetraci rychlých přípojek v Evropě a také malému zájmu samotných provozovatelů o poskytování VoBB.

Konvergovaná IP síť

Zajímavé je, že hlasové služby jsou poskytovány v síti, která podporuje provoz pouze typu best effort, bez podpory kvality služby, takže by se mohlo zdát, že kvalita telefonních hovorů bez jejich upřednostnění před daty nebude dostačující. Ve skutečnosti je kvalita hlasových služeb u Yahoo! BB slušná, protože síť spoléhá na dobře navrženou páteř na bázi MPLS (MultiProtocol Label Switching).
Vlastní IP síť znamená pro provozovatele nejen možnost nabízet VoIP, ale je především velice ekonomickou investicí. Jako konvergovaná síť (podporující jak data tak hlas) přináší zřejmé úspory na zařízení a provoz. Kromě toho nabízí řadu nových služeb jako „click to dial”  nebo „find me, follow me” a „prezenční“ služby, kdy síť poskytuje zájemcům o komunikaci s druhou stranou informaci o jejím stavu (on-line, off-line, zaneprázdněn apod.).

Ostatně konvergence dnes nabývá ještě další rozměr: díky novým signalizačním protokolům jako SIP (Session Initiation Protocol) se začíná reálně pracovat na konvergenci pevných a mobilních sítí. Mobilní provozovatelé používající IP mohou jednoduše začít konkurovat provozovatelům pevných sítí, protože už nejsou omezeni na komunikaci pouze s mobilními koncovými zařízeními. SIP umožňuje poskytování multimediálních služeb na různé typy terminálů: pevné (PC, laptop) i bezdrátové (PDA, chytrý telefon). Server s podporou protokolu SIP je umístěný v centrále provozovatele a klienti na uživatelských terminálech s ním navazují spojení. Jakmile je terminál on-line, může využívat multimediální služby. Přenos se pak realizuje bez rozdílu po pevné a/nebo bezdrátové širokopásmové síti.

Využití elektrické sítě

Japonsko se ale nespokojuje pouze s tradičními možnostmi technologie širokopásmových přípojek jako DSL nebo optika. Zkouší i využití elektrické rozvodné sítě pro širokopásmový přenos dat (PLC, PowerLine Communications). Běží hned devět pilotních projektů pro přenosy po elektrické síti mezi 2 a 30 MHz (PLC na 450 kHz v Japonsku není příliš populární; protože je pomalé, používá se hlavně pro telemetrii). Projekty mají probíhat do března 2005 a na základě jejich výsledků Ministerstvo telekomunikací rozhodne o povolení komerčních služeb již od roku 2006.

Pilotní projekty se zaměřují jak na venkovní systémy, tak na systémy uvnitř budov a cílem je ukázat, že tyto systémy nezpůsobují problémy typu rušení rádiové komunikace včetně kontroly letového provozu. Největšími proponentem PLC je Kyushu Electric Power Co, zatímco největší japonská elektrorozvodná společnost Tokyo Electric Power Co(TEPCO) po neúspěšném vývoji systémů pro PLC tuto cestu spíš opustila. Nový vývoj v oblasti modulací (zejména OFDM) ale může znamenat průlom. Pilotní projekty provádí TEPCO, Kyushu Electric Power Co, Mitsubishi Electric, Matsushita Electric Industrial Co, LineCom a Preminet.

Matsushita a Mitsubishi Electric jsou velmi aktivní ve vývoji produktů pro PLC. Začátkem roku např. Matsushita oznámila novou domácí PLC technologii na podporu širokopásmového připojení. Do konce roku chce ještě nabídnout PLC adaptéry pro domácnosti i podniky.

PLC ale zatím neslibuje plnohodnotnou konkurenci vůči DSL nebo FTTH. Spíše se věnuje pozornost využití domácích elektrických rozvodů pro komunikaci. Japonsko a celkově Asie ale není v oblasti PLC nijak na špici, Evropa a USA jsou na tom lépe.

1. 10. 2004

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA