Rodina xDSL ve zkratce

Specifikací pro xDSL je dnes celá řada, některá řešení jsou firemní, většina jsou naštěstí otevřená (předmětem mezinárodní normalizace). Je proto dobré popsat a porovnat si jednotlivé členy rozvětvené rodiny xDSL z hlediska kapacity, potřebného počtu párů, modulace a dalších technických charakteristik.

Protože se digitální přípojka, DSL (Digital Subscriber Line), realizuje různými způsoby, které se liší jak technickým řešením, tak výslednou maximální kapacitou a vzdáleností uživatelského zařízení od ústředny, označuje se celá rodina specifikací (mj. ADSL, HDSL, IDSL, RADSL, SDSL, VDSL) jako xDSL (viz komplexní porovnání vtabulce). Liší se modulacemi, souvisejícími přenosovými rychlostmi a také maximálními vzdálenostmi účastníka od ústředny (mnohde hlavní limitující faktor pro efektivní nasazení technologie provozovatelem).

Rozdíl je také v tom, zda kapacita je poskytovaná symetricky, či asymetricky. První se ujala asymetrická řešení DSL (typicky ADSL), kde kapacita směrem k uživateli byla i řádově vyšší než kapacita v opačném směru, protože to odpovídalo klasické práci s Internetem (uživatel má mnohem méně co nabídnout Internetu než naopak). Jenomže nové aplikace (videokonference, web hosting, sdílení aplikací) a způsob práce (P2P, peer-to-peer) si vyžadují vyrovnanější kapacitu v obou směrech, takže v poslední době je spíš tlak na řešení xDSL symetricky. Podle vlastností jednotlivých řešení se také liší nejvhodnější nasazení pro různá prostředí.

Představme si stručně jednotlivé členy rodiny xDSL.

Asymetrické xDSL

ADSL (Asymmetric DSL) - větší kapacita směrem k uživateli (teoreticky maximálně do 8 Mbit/s) než směrem od uživatele (do 1 Mbit/s), provozovatel však většinou omezuje přístupovou rychlost na pouhý zlomek maximální kapacity (64, 128, 256 kbit/s). Na stejném vedení lze současně provozovat analogovou telefonní linku nebo ISDN přípojku;, slabší (jednodušší a levnější) variantou ADSL je tzv. G.Lite, s maximální přenosovou rychlostí, v dopředném směru do 1,5 Mbit/s.

RADSL (Rate-Adaptive DSL) - obdoba ADSL navíc se schopností analyzovat stav komunikačního vedení a tomu přizpůsobit přenosovou rychlost (kvalita přenosu záleží na délce a na kvalitě telefonního vedení od uživatele k ústředně). Přenosová rychlost se mění buď podle stavu vedení při navazování spojení, anebo během přenosu na základě signálu z ústředny.

Symetrické xDSL

SDSL (Symmetric DSL) - symetrická varianta ADSL, může být také provozovaná zároveň s analogovou či ISDN přípojkou na jednom vedení do vzdálenosti 6 km., Přenosové rychlosti pro SDSL se pohybují do maximálně E1 (2 Mbit/s), kdy si uživatel může pořídit nejprve 144 kbit/s a se zvyšujícími se požadavky na šířku pásma pak zvyšovat rychlost bez dalších nároků na hardware.

HDSL (High-bit-rate DSL) - symetrické využití přenosového pásma, rychlostí do 2,048 Mbit/s (E1) po dvou párech nebo po třech párech, a to na vzdálenost 4 km (s opakovači lze dosáhnout vyšší vzdálenosti). Vylepšené HDSL-2, (založené na SDSL) vystačí s jedním párem telefonních vodičů při zachování stejných parametrů přenosu.

VDSL (Very-high-bit-rate DSL) - nejrychlejší varianta xDSL nabízející asymetrické (do 52 Mbit/s v dopředném směru), či symetrické rozložení přenosové kapacity (do 36 Mbit/s v každém směru), po jednom páru telefonních vedení na krátkou vzdálenost 300 m do 1 km od telefonní ústředny; využívá vyšších kmitočtů než ADSL (nad 1 MHz). [O dalším vývoji a návrzích firemních řešení pro další normalizaci více článek VDSL rychlejší.]

IDSL (ISDN DSL) - symetrické DSL na bázi ISDN (Integrated Services Digital Network): plně duplexní datový kanál o přenosové rychlosti 144 kbit/s (součet dvou datových kanálů B o přenosové rychlosti 64 kbit/s a jednoho řídicího kanálu D o kapacitě 16 kbit/s). Používá stejnou metodu modulace přenosu jako ISDN (2B1Q), ale liší se od ní tím, že není založená na vytáčení, takže se nemusí navazovat spojení v ústředně (proto se také řadí mezi širokopásmové přípojky, jejichž základní vlastností je trvalé připojení, always on). Pro připojení modemů IDSL se používá jeden pár vodičů s rozhraním ISDN BRI (Basic Rate Interface). IDSL neumožňuje přenášet vedle dat i hlas. Pracuje na vzdálenost 6 km, s opakovači ISDN pro U-smyčku i na větší vzdálenost.

Tabulka: Porovnání členů rodiny xDSL

Otevřené specifikace xDSL

Normalizací xDSL se zabývá ITU-T www.itu.int/ (International Telecommunications Union- Telecommunication standardization sector), ANSI http://www.ansi.org/ (American National Standards Institute) a ETSI http://www.etsi.org/ (European Telecommunications Standards Institute). Nezanedbatelnou roli v podpoře rozvoje xDSL ve světě hraje průmyslové sdružení DSL Forum http://www.dslforum.org/ , (založené v roce 1994, tehdy ještě jako ADSL Forum).

Více informací o technologiích širokopásmového připojení v právě vycházející publikaci: Širokopásmový Internet aneb Přístupové a domácí sítě (Computer Press, ISBN 80-251-0139- 8).

7. 6. 2004

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA