5 holek v tuktuku: Čas ani kilometry neřešíme

Jet do Jižní Ameriky v tuktuku je hned na první pohled šílený nápad. A co teprve, když to skutečně začnete realizovat! Holky se vydaly na cesty. Nejdřív ve dvou, pak se přidal zbytek a zatím je jejich cesta plná zvratů, komplikací i sbližovacích zážitků. Pojďte se podívat na shrnutí posledních událostí!

První komplikace se objevila ještě předtím, než se holky vůbec shledaly v plném počtu. Šarmantní fotografka Anastázie Taskina se musela cesty do nebezpečí vzdát a holky musely hledat novou posilu, kterou se stala fotografka Šárka Kašpárková. Výměna proběhla hladce.

Bylo to více věcí najednou a tím hlavním důvodem byla finanční stránka. Čtyři měsíce po Jižní Americe nejsou levná záležitost. Aňa je hodně zodpovědná, uvědomila si, že by s penězi nemusela vyjít, a tak jsme musely udělat toto těžké rozhodnutí.

Lucie s kameramankou Eliškou Miláčkovou byly ve startu výpravy (Bogotě) jako první, proto se začaly shánět po tuktuku. Ukázalo se, že to není taková sranda, jak čekaly. Jižní Amerika je na pořizování komplikovanější a dražší než Asie, ve které Lucie tuktuk proháněla v minulosti. Holky se ale nevzdaly a podařilo se jim sehnat ojetého italského Apého, tedy Vespu, od Kolumbijky z Ibagué.

Druhého tuktuka jsme ale musely pořídit nového. Popravdě jsem teď za něj hodně ráda, protože je to taková naše jistota. Co se týče barvy, tak jsme zatím neměly jediný problém, a to ani na přísném kolumbijském STKáčku. Nejdříve jsme neprošly přes emise a špatné světlo, barvu ale vůbec neřešili.

Proč by měla být barva vozítek problém? Tuktuky vydávající se na takové dobrodružství musejí samozřejmě nějak vypadat. Proto je holky nechaly v místní lakovně přestříkat na růžovou. Jenomže jakmile je mechanici znovu složili, vznikly komplikace. Za první zatáčkou došel staršímu tuktuku benzín, přestože holky poctivě tankovaly. Teď už ale holky alespoň vědí, co v takovém případě čekat a dělat.

Žádné drama, ale už vím, co to všechno obnáší. Když tuktuku dojde benzín a vy ho ještě chvíli zkoušíte, tak vás pak docela zlobí pár startů. Teď už vozíme pěti galonové kanystry s benzínem stále s sebou. Je tedy pravda, že od té doby, co jsme nechaly tříkolky přestříkat obě špatně startují a celkově mají nejrůznější problémy. Na druhou stranu jsme s nimi už byly v 3 300 m.n.m. Takový výstup zadýchá i trénovaného horala, takže si říkám, že bychom na ně neměly být tak přísné.

Vozítka přestříkaná, teď hlavně projít technickou. Ani to se holkám napoprvé nepovedlo. STK v Kolumbii vypadá víc než podezřele a když tam navíc přicupitá pět krásných cestovatelek se dvěma růžovými tuktuky, může to dopadnou všelijak. Naštěstí byla komunikace v pořádku.

Neprošly jsme s emisemi a pak s dálkovými světly. STK tu je na super úrovni, vše je velmi profesionální. Obecně se v Kolumbii moc anglicky nemluví, ale i když nemluvíte moc španělsky, tak si zařídíte, co potřebujete.

I když STK dopadlo dobře, holky se stále potýkají s velkou spotřebou benzínu. Po cestě se snaží co nejčastěji tankovat a vozí s sebou rezervu v deseti galonových kanystrech. Pokud by jim to při cestách nestačilo, vyhodí oblečení, přikoupí kanystry a naplní je kdykoliv to jen půjde. Neustálé řešení benzínu znamená i častější stavění a s tím spojené prostoje.

Čas ani kilometry neřešíme. Můžete si na krásno naplánovat super cestu s ideálním načasováním a pak vám dojde benzín, rozbije se plyn, zabloudíte. Lpět na plánu se mi nikdy nevyplatilo. Může se stát, že nám tuktuky vypoví službu uprostřed ničeho, ale my už víme, že i v takové situaci najdeme elegantní řešení.

Momentálně máme tři řidičky: Lucku, Kláru a Elišku. Ostatní dvě holky teprve půjdou do učení. Jsem až překvapená, jak to holkám jde. Jsou vážně šikovné a chaotický kolumbijský provoz ve městě daly hned po pár minutách od zaučení. To není jen tak!

A jak je to v Jižní Americe s připojením a rychlostí internetu?

A teď něco pro naše věrné čtenáře. Jako server zabývající se měřením rychlosti internetu jsme se nemohly nezeptat, jak je to v Kolumbii s internetem. Zajímali nás největší operátoři (kolumbijský T-Mobile, O2 a Vodafone), nejčastěji využívaná síť a rychlost internetu.

Internetové připojení v Kolumbii je skvělé, stěžovat si opravdu nemůžeme a spojeny se světem jsme stále. Nejčastěji tu vidíme tři operátory – Claro, Tigo a Movistar. Claro je mezinárodní společnost pro poskytování telekomunikačních služeb. Mimo Kolumbii funguje například i pro Argentinu, Brazílii, Chile nebo Ekvádor. Na každém rohu potkáváme stánky s předplacenými kartami, ale žádnou jsme si nekoupily. Jejich nabídka není tak atraktivní, jako u konkurence. 

Martina s Klárou mají SIM kartu od společnosti TIGO. Její koupě byla výhodná, nicméně zdlouhavá. Kartu s 2 GB dat a 60 minutami do všech sítí sice holky pořídily za 20 000 COP (to je asi 150 Kč, pozn. redakce), musely ale čekat další hodinu, než jim místní prodejce kartu zaktivoval. Je k tomu třeba číslo vašeho pasu a stažení aplikace pro aktivaci karty. 

Eliška, Šárka i Lucka mají kartu od společnosti Exito. V tomto případě se jedná o předplacenou kartu od obchodního řetězce. Poskytuje pouze kartu jako takovou, následně se připojíte k nasmlouvanému operátorovi. Pro bližší představu, je to stejné, jako kdybyste si u nás koupily kartu v Tescu nebo Sazka kartu. Kartu dáte jednoduše do telefonu, zapnete a zadáte PIN kód. 

Všechny karty vám dobijí i v tom nejmenším obchodě na kase. Stačí nadiktovat telefonní číslo a určit si cenu dobití. Nám jde hlavně o data a od toho se odvíjí naše cena. Za 2 GB zaplatíme 40 000 COP (to je v přepočtu cca 300 Kč, pozn. redakce). Rychlost připojení je tu různá. V cílové destinaci máme většinou 3G. Ve větších městech, zejména pak v obchodních centrech, je síť posílená a my se připojíme i na LTE. Jakmile jsme ale na cestě, připojení se omezí pouze na Edge nebo signál vůbec nemáme. 

A jakto všechno začalo?

Přečtěte si i náš úplně první rozhovor s holkama Co se stane, když doma řeknete, že jedete do Jižní Ameriky?

20. 9. 2017

Autor: Redakce DSL.cz