Video do domácností: Půjde to i bez drátů?

O domácí sítě projevuje zájem stále větší část dodavatelů nejen síťových zařízení, ale právě spotřební elektroniky.

Podporují je aktivity sdružení DLNA a nově HANA v oblasti digitálního videa, v technologiích „bez kabelů“ se hovoří nejen o Wi-Fi, ale hodně také o řešení MoCA.

Starší organizace DLNA (Digital Living Network Alliance) přistupuje k přenosu multimédií v domácnostech z pohledu IT světa (členy jsou výrobci IT, spotřební elektroniky a mobilních zařízení) a již po dva roky specifikuje  základy pro vzájemnou spolupráci (Home Networked Device Interoperability Guidelines). Testováním zatím prošlo několik desítek zařízení. Nedávno zveřejněná verze doporučení pro budoucnost se týká nejrůznějších zařízení (od periferií, přes výpočetní techniku až ke spotřební elektronice) a přenosu IP po ethernetu, Wi-Fi i Bluetooth. Povinným formátem pro digitální video je kodek MPEG4/AVC.

Sdružení HANA (High-Definition Audio-Video Network Alliance) vzniklo teprve vloni se zaměřením na koncové potřeby přenosu videa a audia v domácích sítích. Mezi členy najdeme společnosti jako JVC, Mitsubishi, Samsung, NBC nebo Sun. Na rozdíl od DLNA, která se snaží veškerý provoz realizovat po jedné síti, HANA preferuje samostatnou síť pro přenos zábavního obsahu, který má jiné síťové požadavky než data a další obsah. Obě sdružení využívají stávající síťové normy a specifikace a nevyvíjejí své vlastní. Nejsou přitom konkurenty (řada společností je členy obou organizací), protože se liší jejich pohled na síťování doma v celkovém pojetí.

HANA staví na normě IEEE 1394 (FireWire) pro přenos videa po sériové sběrnici (izochronní přenos s podporou QoS) a propaguje jedno dálkové ovládání pro A/V přehrávače v jediné místnosti. Využívá stávající situace na trhu, kdy řada výrobců elektroniky integruje do svých zařízení podporu pro IEEE 1394. DLNA se naproti tomu snaží pohlížet dále do budoucna, kdy se existence dvou samostatných sítí v domácnosti nejeví jako udržitelná a přenos různého obsahu musí být realizován po jedné univerzální síti, kde je zajištěno upřednostnění potřebných druhů provozu podle jejich požadavků na zacházení v síti (např. se vyžaduje podpora Wi-Fi Multimedia, WMM, rozšíření Wi-Fi o prvky IEEE 802.11e pro QoS).

Domácí sítě ano, ale žádné nové dráty

Z hlediska technologií existuje celá řada možností, jak jsme již několikrát na těchto stránkách ukázali. Nicméně preference uživatelů jsou jasné: jednoduchá instalace, takže pokud možno žádná nová kabeláž. Bez kabeláže se úplně obejdeme u bezdrátových sítí, které patří mezi nejpopulárnější (Wi-Fi) mezi uživateli, méně pak poskytovateli rychlého připojení k internetu. 

Společnost ABI Research provedla průzkum mezi uživateli v osmi zemích, z něhož vyplynulo, že penetrace Wi-Fi je v domácnostech nejvyšší v USA (8,4 %). Skandinávské země dosáhly penetrace 7,9 %, Británie 6,1 % a Německo 5,1 %. Vyšší příjmové skupiny domácností mají víc jak trojnásobnou inklinaci k bezdrátovým domácím sítím než jejich ekonomicky slabší protějšky. Vzhledem k zájmu lze předpokládat, že Wi-Fi čipy se budou stále častěji zabudovávat do spotřební elektroniky; zatímco před dvěma roky tomu tak bylo pouze u šesti miliónů vyrobených zařízení, v příštím roce jejich počet má dosáhnout 70 miliónů.

Z průzkumu společnosti Parks Associates (s označením Global Digital Living, porovnávajícím přístup k digitálním domácím technologiím ve 13 zemích) také vyplynulo, že Wi-Fi již mírně překonalo ethernet v domácích sítích: Wi-Fi se uplatňuje v 52 % domácích sítích, zatímco ethernet v 50 %. V Kanadě je ovšem poměr odlišný: pouze 32 % domácích sítí je postaveno na Wi-Fi, zatímco 43 % na ethernetu.

Kapacita bezdrátových LAN uživatele uspokojí až s novým řešením 802.11n, které se zatím vyskytuje pouze v řešeních předcházejících normu. Ta sice nabízejí troj až čtyřnásobné zrychlení oproti normalizovaným sítím 802.11g (cílem normy je minimálně 100 Mbit/s reálné propustnosti), ale jejich spolupráce se zařízeními od jiných výrobců je do budoucna víc než sporná. Vzájemná propojitelnost zařízení se bude testovat až v okamžiku, kdy bude konečná verze normy IEEE 802.11n schválená, což bude nejdříve za rok. Mezi agresivními dodavateli čipů pro pre-802.11n patří Broadcom, Atheros, Marvell. Ani jejich čipy ale plně nespolupracují, tím méně pak zařízení na nich postavená. Navíc žádný ze síťových výrobců nemůže zaručit, že zařízení pre-802.11n bude schopné upgradu na novou normu.

Ne třeba přímo bez kabelů, ale určitě bez potřeby nového síťového rozvodu, to je základním principem domácích sítí. Trvalým kandidátem na domácí sítě jsou stávající elektrické rozvody, pro jejichž využití existují specifikace HomePlug (1.0 a AV) HomePlug Powerline Alliance nabízející výkonnost odpovídající Wi-Fi. Druhá generace specifikace - AV – je již určena právě pro podporu přenosů HDTV (reálná propustnost má dosahovat 40-60 Mbit/s). Intellon, hlavní výrobce čipů pro HomePlug, se chlubí dodávkami kolem miliónu čipů za čtvrtletí, ve verzích HomePlug 1.0, turbo (s kapacitou srovnatelnou s 802.11g) a nově právě AV. HomePlug neušel pozornosti ani kabelovým, ani telekomunikačním provozovatelům, pro něž je vítaným „zakončením“ jejich rychlé přípojky k internetu. Např. provozovatelé jako PCCW a France Telecom již nasazují řešení na bázi Intellonu pro distribuci IPTV v domácnostech.

Vzájemná propojitelnost není důležitá pouze u bezdrátových sítí a je třeba si na ni dát pozor i u produktů pro sítě po elektrických rozvodech. Netgear např. nedávno přišel na trh s ethernetovým adaptérem pro 200 Mbit/s (Powerline). Ten je určen pro HD video, audio streaming a hry, ale protože je založen na technologii DS2, která nespolupracuje se zařízeními na bázi specifikací HomePlug.

Koaxiální rozvody v domácnostech jsou samozřejmě také vhodné pro přenos informačního i zábavního obsahu. Specifikacemi se v téhle oblasti zabývá průmyslové sdružení výrobců i provozovatelů Multimedia over Coax Alliance (MoCA). Hlavním dodavatelem čipů a softwaru je společnost Entropic Communications, která prodala milión čipů za posledních osm měsíců. Jejich nejnovější počin, EN2210, má nabízet propustnost 270 Mbit/s na fyzické vrstvě, což znamená skutečnou propustnost kolem 100 MbitPs (MoCA síť s osmi uzly). QoS je nedílnou součástí specifikace MoCA na podporu upřednostnění videa oproti jiným druhům provozu méně citlivých na zpoždění.

Podle ABI Research v nejbližších letech výrazně naroste trh s čipy MoCA a HomePlug: ze 100 miliónů dolarů v letošním roce na 464 miliónů dolarů v roce 2011. MoCA se zalíbilo pro rozvoj IPTV, takže řada výrobců jako Motorola, ActionTec nebo 2Wire tyto čipy zabudovala do STB (Set-Top Box) a domácích bran.

9. 8. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA