Digitální domácnost: Stále na ni čekáme

O digitální domácnosti se hovoří již roky. A předpovědi o tom, jak se naše domovy zelektronizují, zdigitalizují a jaksi celkově „zinteligentní“, se kupodivu za tu dobu nijak nemění: stále slyšíme cosi v duchu „do deseti let to tu bude“.

Vzhledem ke hmatatelnému rozmachu digitálních zařízení v domácnosti je tedy otázkou, zda problém spíše není v jasné definici, co to ta digitální domácnost vlastně je.

Mnozí přátelé hi-fi, domácích multimédií, bezdrátových či lépe kabelových domácích (síťových) rozvodů a rychlého připojení na internet jsou jistě přesvědčeni, že oni svoji digitální domácnost mají již dnes. Jenomže komunikační propojení určené především pro zábavu zřejmě není ta plnohodnotná digitální domácnost.

Předpovědi dalších deseti let pilné práce se tedy spíše týkají širšího kontextu digitalizace v domácnostech, nejen všudypřítomné dostupnosti komunikačních a informačních zdrojů pro zábavu (případně pro profesionální vyžití), ale propojení také domácích systémů jako bílé techniky (lednice, pračka, mikrovlnka apod.), topení (včetně klimatizace, žaluzií, otevírání oken apod.) a bezpečnostních systémů. To vše efektivně propojeno nejen do centrálního prvku ovládaného majitelem či všemi obyvateli domácnosti, ale také zpřístupněno pro vzdálený monitoring a řízení, případně napojeno na další systémy (např. bezpečnostní systém na bezpečnostní agenturu nebo policii, lednice na dodavatele potravin).

Tento komplexní systém, snadno ovládaný běžným uživatelem, je skutečně ještě hudbou budoucnosti. Není to ani tak proto, že by se nedostávalo příslušných technologií; těch je dokonce víc než dost (řada samozřejmě firemních, tudíž nepříliš kompatibilních). Problémem je právě komplexnost – návaznost na další související prvky a subjekty. A v neposlední řadě cena: jistě by si snad každý přál mít možnost leccos takto ovládat pár tlačítky či ťuknutím do kláves, ale nesmělo by to moc stát.

Příkladem menších iniciativ směrem ke skutečně propojeným domácnostem je aktivita Internet Home Alliance (IHA), která se stala součástí sdružení CABA (Continental Automated Buildings Association). Její studie na téma Laundry Time se nezabývá ničím méně obyčejným než propojením pračky a sušičky s domácí sítí. Proč? Aby hospodyně nebo hospodář věděli, kdy je dopráno/dosušeno. Informuje je o tom textová zpráva odeslaná na počítač, TV nebo mobilní telefon. Celý systém je postaven na zařízeních a technologii Whirlpool Corporation, Hewlett Packard, Microsoft, Panasonic a Procter & Gamble.

Jak brát předpovědi

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná všeobecně globálně přijatá definice digitální domácnosti, je pak obtížné se vyznat v zaručených předpovědích a hodnoceních ze strany různých analytiků. Na druhou stranu je zase z těchto informací vidno, jaké vlastnosti vlastně digitální domácnost a žití v ní podle různých autorů má vlastně mít.

Společnost Parks Associates provádí globální průzkum s označením Global Digital Living porovnávající přístup k digitálním domácím technologiím ve 13 zemích: Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, USA, Kanada, Austrálie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Taiwan.

Dotazováno bylo na 10 tisíc domácností a hodnocení proběhlo podle mnoha indikátorů. Hlavní srovnávací kategorie se týkají indexů socioekonomických, síťové infrastruktury, přijímání nových technologií a jejich využívání.

Taiwan a Jižní Korea jsou vedoucí země s ohledem na implementaci technologií (zejména počítačových), za nimi jsou země orientované spíše na televizní průmysl jako USA a Kanada, a dále Japonsko, které je zase více nakloněno mobilním technologiím.

Německo a Velká Británie podobně jako Austrálie jsou poměrně silné země v celkovém hodnocení, ale přece jen z mnoha důvodů patří už do druhé kategorie. Např. v Německu není potřebný rozmach širokopásmových přípojek, v Austrálii zase není dostatečná infrastruktura.

Ve třetí - nejhorší - skupině jsou jihoevropské země, které mají navrch jen v některých dílčích ukazatelích (např. Itálie s nasazením IPTV). A dotahují se na ně rychle rozvojové země jako Čína a Indie, které ale z mnoha hledisek nejsou plně srovnatelné s ostatními zeměmi žebříčku. Jsou výrazně chudší, větší, málo urbanizované a s velkými rozdíly mezi městem a venkovem. Přitom porovnání těchto dvou zemí jednoznačně upřednostňuje Čínu.

Zdroj: Parks Associates

Do roku 2010 má mít domácí síť pro zábavní účely na 30 miliónů amerických domácností, alespoň tak to vidí analytici společnosti Parks Associates  (v jiné studii: „Networks in the Home: Connected Consumer Electronics“). Za zábavní síť se v jejich pojetí považuje připojení alespoň jednoho zařízení spotřební elektroniky k počítači. Nejdůležitějšími podmínkami pro rozvoj těchto sítí bude již mnohokrát opakovaná snadná konfigurace a uživatelsky přátelská rozhraní pro přístup k aplikacím.

4. 8. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA