Úvod > Články > Internet do všech domácností - asijský přístup

Internet do všech domácností - asijský přístup

V Singapuru se rozhodli, že do deseti let musí mít téměř každá domácnost rychlou přípojku k internetu (penetrace 90 %). V Hong Kongu mají největší počet gigabitových optických přípojek. V Japonsku se vyzkoušela mobilní komunikace o 2,5 Gbit/s.

V mnoha asijských zemích se totiž daří plánům na zbudování moderní komunikační infrastruktury hodné 21. století.

Některé asijské země již delší dobu doslova dráždí ostatní svět svojí rychle se rozvíjející širokopásmovou infrastrukturou. Nejen že se jim daří průběžně zvyšovat počet připojených domácností a podniků rychlými přípojkami, ale současně se daří propustnost těchto přípojek řádově navyšovat.

Samozřejmým krokem vpřed je rozšiřování optické infrastruktury co nejblíže ke koncovým uživatelům (FTTx). Podle průzkumů společnosti Diffusion Group bylo v Asii v loňském roce kolem 4,6 miliónů optických přípojek a tento počet se má zmnohonásobit do konce dekády až na 40 miliónů. Víc jak 100 % meziroční nárůst počtu přípojek FTTx posledních let je skutečně impozantní. A tímto tempem by koncem dekády mohla penetrace optických přípojek dosáhnout 25 %!

Přední země na žebříčcích širokopásmových velmocí se ovšem neomezily na jednu či dvě alternativní technologie připojení nabízející absolutně nejvyšší propustnost (xDSL a FTTx), ale využívají prakticky všechny možnosti (kabel, bezdráty, mobilní a satelitní připojení) a ve vysoce konkurenčním prostředí se jim, jak se zdá, dobře daří. Proto si mohou dovolit zkoušet nejrůznější moderní technologie a samozřejmě i některá specifická řešení samy vyvíjet a testovat (a dále nabízet světu: např. WiBro, TD-SCDMA, T-DMB). Podívejme se na několik příkladů zemí, které mají sice odlišné demografické podmínky (zejména velikost), ale jejichž plán je přesto stejný s ohledem na maximální dostupnost rychlých přípojek pro jejich obyvatele.

Ambiciózní komunikační plán v Singapuru

Singapur má být do deseti let plně propojen komunikačními sítěmi, takže tento městský stát bude aspirovat na přední místo žebříčku širokopásmových velmocí. Ministerstvo pro informace, komunikace a umění (MICA) zveřejnilo minulý týden agresivní vládní plán s příhodným označením „Intelligent Nation 2015“ (iN2015). Tento plán zahrnuje implementaci širokopásmových bezdrátových sítí, které mají celonárodní pokrytí zajistit do příštího roku. Do roku 2012 pak má být dokončena velmi rychlá pevná síť.

Singapurské domácnosti přitom ani dnes nemají důvod si na nedostatek rychlých přípojek k internetu stěžovat: v loňském roce již penetrace dosáhla 55% domácností. Singapur má jednodušší situaci než mnohé jiné země v realizaci národních sítí, protože 4,2 miliónů obyvatel státu žije na ploše pouhých 270 čtverečních mil.

Bezdrátová síť má přednost

Plán počítá s poskytováním základního bezdrátového přístupu o rychlosti 512 kbit/s, a to zdarma (po dobu prvního roku). Vyšší rychlosti (u bezdrátových přípojek kolem 1 Mbit/s) už budou placenou službou. Síť bude kombinovat Wi-Fi, WiMax a modernizovanou 3G WCDMA s HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access).

Úřad pro rozvoj informačních a komunikačních technologií (IDA, Infocomm Development Authority), který je pověřen vedením tohoto ambiciózního projektu, již obdržel devět nabídek na řešení ostrovní bezdrátové sítě. Výsledky výběrového řízení mají být vyhlášeny těsně po prázdninách, takže budování sítě začne ještě letos.

Gigabity až s optickou sítí

Základní koncept řešení pro národní širokopásmovou síť (NBN) příští generace podalo na 33 telekomunikačních provozovatelů a výrobců. Z velké většiny se samozřejmě spoléhá na optickou komunikaci. NBN má poskytovat přístup rychlostí od 100 Mbit/s, ale počítá se již s Gbit/s.

Plán iN2015 by měl zdvojnásobit přidanou hodnotu národního sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) a ztrojnásobit související příjmy z exportu (na 38 miliard dolarů) v příštím roce. Singapur totiž aspiruje na asijské komunikační centrum (hub). Sektor ICT vzrostl v roce 2005 o 7,8 % a vygeneroval sedm tisíc nových pracovních míst (na celkových 114 tisíc pracovníků).

Plán je celkem jasný, jedinou drobnost vláda ale zatím tají: kolik to všechno bude stát…

SingTel pracuje na FTTC

Singapore Telecom má již dnes velice slušnou optickou síť na bázi FTTC (Fibre To The Curb), kdy je optické vlákno dotaženo co nejblíže k domu (doslova k chodníku), ale vlastní rozvod v domě se odehrává již po měděných drátech. Jakožto dominantní a tradiční telekomunikační provozovatel má samozřejmě svoji širokopásmovou základnu v přípojkách xDSL. Od loňska se značně angažuje v nasazování ADSL2+.

S vidinou možného využití ještě rychlejší technologie VDSL2 se snaží přesouvat DSLAM z ústředen až do pouličních skříní, aby se tak výrazně zmenšila vzdálenost účastníků od DSLAM. Vzdálenost je totiž u superrychlého VDSL(2) totiž ještě přísnější omezující prvek, protože maximální propustnosti 100 Mbit/s lze dosáhnout pouze do 100 m od DSLAM a dále se rychlost výrazně snižuje: 52 Mbit/s do 300 m, 26 Mbit/s do 1 km a 13 Mit/s do 1,5 km (viz též článek VDSL2). Pro ADSL2+ zatím ale postačuje vzdálenost do 2,5 km, což nabízí rychlost 24 Mbit/s.

Používání pouličních kabinetů pro DSLAM ale současně znamená, že se provozovatel musí starat o další záležitosti. Mezi jiným spolehlivé napájení z elektrické sítě, ochranu proti vandalům i vyhovění všem regulím ochrany životního (městského) prostředí. S takto výrazně více distribuovanou architekturou pak souvisí vyšší provozní náklady.

Hong Kong nabízí Gbit/s

Podobné ambice jako Singapur s podobnými podmínkami má Hong Kong. Tamní provozovatel Hong Kong Broadband Network (HKBN) již před rokem oznámil nabídku symetrického optického připojení o rychlosti 1 Gbit/s pro domácnosti. Díky vyspělé technologii FTTx zde vznikne první velký trh s gigabitovým připojením: pro 800 tisíc z celkových 2,2 miliónů domácností bude tato služba dostupná.

HKBN má zcela jasnou strategii dalšího rozvoje: musí být buď o třetinu levnější nebo desetkrát rychlejší než konkurence. Nabídka rychlých přípojek samozřejmě pokrývá nejen domácnosti (FTTH, Fiber To The Home), ale i podniky (FTTB, Fiber To The Business).

Japonská síť 21. století

Na Japonsko se tradičně pohlíží jako na elektronickou a digitální velmoc. Nicméně v komunikačních technologiích tak progresivní země do konce minulého tisíciletí zrovna nebyla. To se ale rychle mění k lepšímu a přispívá k tomu i snaha předního telekomunikačního provozovatele NTT o zbudování národní sítě na bázi plně optických spojů. Japonská vláda již dříve rozhodla, že se musí prostřednictvím pevné širokopásmové sítě do konce dekády národ zkomunikovat (plán e-Japan), což zahrnuje mimo jiné všudypřítomné připojení (u-Japan, ubiquitous). Již v současné době existuje slušný počet přípojek nabízejících ve městech službu 100 Mbit/s.

NTT samozřejmě svůj plán nerealizuje samoúčelně pouze pod nátlakem vlády (stát stále uplatňuje určitý vlastnický podíl ve společnosti), protože díky nové infrastruktuře očekává zvýšení svého obratu ze služeb o 50% do konce dekády (od běžných multimediálních služeb, 3D videa a HDTV až po e-learning a e-health).

Cesta bude ale náročná, protože vloni tvořila základna optických přípojek NTT pouhých 2,3 miliónu, přitom do roku 2010 jich má být v zemi 30 miliónů. V současné době měsíčně přibývá 100 tisíc FTTH přípojek, ovšem především ve městech (venkov se FTTH ještě dlouho nedočká). Japonsko sice není tak zhuštěné jako další dva městské/ostrovní státy, o nichž je v článku řeč, ale přesto je hustota obyvatel úctyhodná: 349 osob na čtvereční kilometr (tj. trojnásobek hustoty obyvatel ve Francii a jedenáctinásobek této veličiny v USA), což poněkud nahrává budování moderní pevné infrastruktury.

V letošním roce probíhá nejdůležitější fáze budování sítě: po realizaci optické páteřní IP sítě (obou samostatných společností NTT East a NTT West) se práce posouvají k okrajovým částem sítě. Budování sítě nové generace je velice drahé, proto je zcela přirozené, že se hlavní pozornost věnuje výzkumu, vývoji a testování nových technologií. NTT je jedním z mála současných provozovatelů, kteří na výzkum a vývoj vydávají ohromné prostředky: celou miliardu dolarů ročně (NTT má na 15 tisíc patentů)! Vývoj se zaměřuje pochopitelně na snižování nákladů na zařízení v síti a zlepšení produktivity jejího budování. V optické síti byla tradičně nákladná a složitá instalace. To se ale postupně mění (prostřednictvím zafoukávání kabelů, microducts), a to až do té míry, že si zákazník svoje připojení může udělat sám.

NTT ale nefunguje v zemi samo, naopak: tlak konkurence je značný právě v oblasti optických přípojek. Nejrůznější alternativní provozovatelé bojují o zákazníky jak jinak, než nabídkou superrychlých přípojek. Jinými slovy, ve velkých městech je možné si vybrat hned z několika různých optických sítí a přípojek. Zákazníci jsou velice rozmazlováni nejen širokou nabídkou, ale i nízkými cenami: podle ITU jsou tarify NTT na úrovni 0,07 dolaru na 100 kbit/s, což představuje jen sedminu ceny v USA a devítinu-desetinu ceny v západní a severní Evropě.

Vedle optické sítě se nesmí v Japonsku zapomínat na souběžný vývoj mobilní sítě: 3G je velice populární a před půl rokem ji využívalo již 38 miliónů uživatelů. Nicméně v Japonsku jsou již zárodky 4G, která kromě vyšších rychlostí (již bylo dosaženo 2,5 Gbit/s) bude zahrnovat spolupráci se všemi typy přístupových sítí, bezdrátových i pevných. Správná síť budoucnosti bude již plně založena na protokolu IP.

Další asijský digitální uzel: Korea

V tomto kontextu je nutné připomenout situaci v další zemi, která se pohybuje na čele žebříčku širokopásmových velmocí: Jižní Koreu. O pětiletém plánu IT839 jihokorejské vlády s ohledem na vybudování tří nových infrastruktur pro osm nových služeb jsme již nedávno psali v článku Tajemství korejského širokopásmového zázraku.

Díky této informačně-komunikační strategii, vyhlášené v roce 2004, se má již letos zvýšit hrubý národní produkt na 20 tisíc dolarů na hlavu a Jižní Korea se má v budoucnu stát regionálním digitálním centrem, tentokrát severovýchodní Asie.

Nejsledovanější technologií v tomto regionu i v rámci IT839 je WiBro. Předpovědi o deseti miliónech uživatelů do sedmi let se jeví jako příliš při zemi, protože zájem o mobilní rychlý přístup je větší. Služba širokopásmového přístupu WiBro (obdoba mobilního WiMAX), slibující připojení rychlostí i desítek Mbit/s při rychlosti do 120 km/h, se právě komerčně spouští. Jako první jsou pokryty čtyři oblasti Soulu, metro a jedno satelitní město. (WiBro se již pilotně zkoušelo nejen v Koreji, ale vyzkoušelo se i při zimních olympijských hrách; zájem o něj mají provozovatelé nejen v Asii, ale právě v Evropě i USA).

Douška na závěr

Pokud Singapur aspiruje podle své vládní strategie na inteligentní národ, pak Korea se již dnes chlubí nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělávaných obyvatel: celých 80% absolventů středních škol pokračuje ve studiu.