Nastupuje quadruple play

Potenciál nových širokopásmových technologií umožňuje realizaci celé řady staronových služeb a zejména jejich kombinací. Jen jsme si stačili zvyknout na zpočátku trochu záhadný pojem „triple play“ znamenající v principu trojkombinaci základních typů služeb datových, hlasových a videa, již přichází čtvrtý rozměr.

Rychlé přípojky pro domácnosti i společnosti se sice dnes nejčastěji realizují pomocí DSL po místních (měděných) telefonních smyčkách od telekomunikačních dominantních nebo alternativních poskytovatelů, ale dalších řešení přibývá. Největší konkurenci z hlediska počtu přípojek představují moderní kabelové sítě kombinující optické spoje a koaxiální rozvody v domě.

Kapacitně (100 Mbit/s až Gbit/s) všem přístupovým technologiím však konkurují optické přípojky, které znamenají doslova dotažení optické infrastruktury v přístupové síti až k uživateli nebo co nejblíže k němu (např. do suterénu domu). V budoucnu lze očekávat nikoli přehnaně rychlý, přesto postupný rozvoj nasazování optických přístupových sítí jako jediného perspektivného řešení v dlouhodobém horizontu.

Ke slovu se ale nadále hlásí bezdrátové přípojky, především WiMAX, moderní satelitní přístup a také optické bezdrátové přípojky (FSO). Posledně jmenované nabízejí pevný přístup s přenosovou kapacitou srovnatelnou s optickými sítěmi, ovšem bez nákladné pokládky kabelů díky přenosu laserových paprsků vzduchem na vzdálenost do kilometru.

Satelitní přístup nabízí stále vyšší propustnost v obou směrech a moderní řešení se snaží vypořádat se zpožděním při přenosu, což některým aplikacím může jinak činit problémy. Jedním ze zkoumaných řešení je využití tzv. HAP (High Altitude Platform), které lze realizovat prostřednictvím bezpilotovaných letounů, balonů nebo vzducholodí ve výšce 20 km, výrazně níže nad zemí než u družic (např. evropský projekt CAPANINA). Výhodou satelitního přístupu je jeho globálnost (zejména pro podniky působící mezinárodně) a také podpora mobilních uživatelů.

WiMAX v letošním roce nabídne pouze pevný bezdrátový přístup pro domácnosti a podniky (v řádu jednotek až desítek Mbit/s), ale již v dalším roce nabídne podporu mobility (podle normy IEEE 802.16e schválené v prosinci 2005).

Další alternativou, která se brzy dočká mezinárodní specifikace, je širokopásmový přístup realizovaný po elektrickém vedení (BPL, Broadband over PowerLine). V Evropě tyto snahy zaštiťuje mezinárodní projekt OPERA, který předpokládá rychlosti až 200 Mbit/s.

Od triple je quadruple play

Širokopásmové přípojky nabízejí nejen datové služby a podle typu doplňkové hlasové (DSL) či video (kabelové), ale stále častěji přicházejí s kombinací všech typů služeb v podobě triple play: data, hlas i video, nebo (pro koncového uživatele asi srozumitelnější) kombinace přístupu na internet, telefonování a (nejnověji) TV.

Video služby ale vyžadují značnou šířku pásma a v případě živých přenosů navíc, jako hlasové služby, potřebují upřednostnit oproti objemným datovým přenosům, kterým nevadí určité zpoždění. Mnozí poskytovatelé díky moderním kompresním mechanizmům a podpoře QoS začínají nabízet IPTV (příp. dokonce HDTV) i přes nejnovější typy DSL.

Pro mobilní osobní broadband bude důležitá efektivní kombinace dostupných technologií, od komunikace prostřednictvím mobilních sítí 3G s rychlostí až 14 Mbit/s (HSDPA), po rychlý přístup doma, v podniku i na cestách pomocí bezdrátových sítí, případně pevných sítí. Výše zmiňovaná mobilita dodává poskytovaným službám čtvrtý rozměr, a tak se rodí quadruple play.

Jak mobilita zatočí s trhem

Bezdrátovost, přesněji mobilita, je tedy tím čtvrtým rozměrem, o jehož významu pro elektronickou komunikaci nelze pochybovat. Pro mobilní a bezdrátové provozovatele nečiní požadavek mobility žádný výrazný problém, jenomže jak se s požadavkem mobility poperou provozovatelé klasických širokopásmových přípojek?

Pro letošní rok předpověděla společnost Pyramid Research značný úspěch služeb rychlého přístupu na internet v kombinaci s videem a bezdrátovým hlasem, což je někde na hranici mezi triple play a quadruple play. Zatím se provozovatelé pevných širokopásmových přístupových sítí orientují na realizaci videa ve svých sítích (typicky v podobě IPTV), bezdrátový prvek do rovnice je pro ně hned následujícím úkolem v pořadí. Bezdrátový přístup ale mnohde je vlastně součástí řešení rychlých přípojek – v podobě dotažení pevných přístupových sítí tam, kde kabely nejsou příliš ekonomické nebo prodloužení pevné sítě je z některého důvodu vysloveně nemožné.

Provozovatelé bezdrátových přístupových sítí teď hodně sázejí na (mobilní) WiMAX, který díky své – v porovnání s ostatními typy širokopásmových  přípojek - moderní technologii přirozeně podporuje všechny typy služeb (díky zabudované podpoře kvality služby, QoS) a nabízí přiměřenou přenosovou kapacitu. Nejnovější specifikace pro mobilní WiMAX, na jejímž přenesení na trh se letos pracuje, tedy automaticky nabízí právě chybějící čtvrtý rozměr v podobě mobility. Proto je o tuto technologii značný zájem.

Podle průzkumu ABI Research (nová studie „Triple-Play Network Equipment and Systems“ se přes svůj titul věnuje nejen dnes již klasické trojkombinaci širokopásmových služeb, ale i quadruple play) je zapojení mobility do širokopásmového přístupu již hotovou záležitostí při pohledu na vývoj fúzí a partnerských vazeb mezi odlišnými typy společností: např. americký Sprint Nextel navazuje úzké vztahy s poskytovateli služeb (MSO, MultiService Operator), jeho konkurent Verizon již svoji bezdrátovou odnož má, teď si pro lepší konsolidaci sítí a služeb přibírá ještě optickou technologii (FIOS, Fiber Optic Services); britský kabelový provozovatel NTL kupuje mobilního provozovatele Virgin Mobile.

I když integrovaná nabídka mobilních/ bezdrátových služeb spolu s ostatními komunikačními službami a těmi, jež se zabývají zábavou, po rychlých přípojkách nebude na trhu v plné parádě letos, marketingové aktivity se předhánějí v předkládání vlastních technických řešení konvergence sítí, služeb a zařízení.

Základem úplné integrace je kompletní přechod na IP systémy, které nejen podpoří různorodé typy služeb, ale hlavně sníží provozní náklady. Nicméně tento přechod není bez problémů, protože vzájemně musí spolupracovat další funkční úrovně: management sítě a zařízení, řízení síťového provozu a systém účtování. Další problémovou oblastí pro IP sítě je nasazení koncové kvality služby (QoS).

31. 5. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA