Jak dlouho nám vydrží data v počítači?

Paradoxně právě archeologové přišli na to, že data nám v počítači nemusejí vydržet ne déle než deset let.

Upozornil na to William Kilbridge z Archeologických datových služeb (ADS) z Yorkské univerzity. Uložená archeologická data mohou být navždy ztracena, protože počítač, v němž jsou, rychle stárne. Ukládají se do něj informace ze všech nalezišť a získané poznatky jsou pak dostupné široké veřejnosti.

Jak ke všemu došlo? ADS byla požádána o informace z počítače, týkající se doby bronzové a vykopávek v severovýchodním Londýně. K těm došlo mezi lety 1991 až 1996 a provádělo je Newhamské muzeum, jež je dnes uzavřeno. Důležitá data o Londýně a Temži v době bronzové byla uložena v počítači, ale nikdy nezveřejněna. Data obsahují více než 6 000 databází a CAD soubory na 220 floppy discích.

Co zbyde za deset let z dnešních počítačů?     

Když přišla žádost o jejich prozkoumání, zjistili archeologové, že 5 % starších disků je vadných. Magnetický povrch disků jednoduše podlehl pomalé erozi času. Dalším problémem se ukázal být zastaralý formát. V počítačové terminologii je rok 1991 pravěkem. Některé textové procesory a databázové programy tehdy používané již nejsou k dispozici.

„Formáty počítačových souborů se rychle mění. Soubor, vytvořený určitým softwarem před rokem, je příští rok zastaralý, protože software byl updatován. Není-li již dostupný hardware, jsou starší disky k ničemu," řekl archeolog Keith Westcott. Není totiž snadné najít počítač, jenž by byl fyzicky schopen přijmout 5palcové nebo 3palcové diskety typu Amstrad.

Newhamské záznamy byly nakonec uloženy na moderní server, který je připojen na internet. Kdyby totiž záznamy zůstaly na floppy discích, byly by ztraceny navždy. Mít data na internetu je snad jediný způsob, jak je udržet obrazně řečeno navždy. Protože i když servery padají nebo potřebují upgrade, přesunují se data ze starých serverů na nové. Uchovávat je však v jednotlivých počítačích nebo na disketách není příliš moudré. Jakou máte jistotu, že za deset let budou stejné formáty softwaru a hardwaru?

CD a DVD nejsou záchranou

Hodně se vkládaly naděje i do CD a DVD, kdy se data vypalují do chráněné vrstvy těchto disků. Přesto i zde je nutné disky stále kontrolovat, protože ona vrstva slábne, někdy se vytratí úplně, takže jediným řešením by bylo neustále přepalovat data ze starých disků na nové.

A to i přesto, že výrobci CD i DVD tvrdí, že zapsaná data vydrží neomezeně dlouhou dobu. Možná na lisovaných discích, u vypalovaných se již ale objevují první problémy, a to vlastně krátce poté, co se začaly používat.

Zpět k archeologii

Maně se naskýtá srovnání se starými civilizacemi. Jak ony ukládaly data? Egyptští faraonové uložili vědění do rytin a soch v chrámech, ale jejich knihy shořely v alexandrijské knihovně. To však jde o písemné památky. Co když některé kameny či předměty považované za rituální, byly ve skutečnosti datovými nosiči, z nichž dnes nikdo data nejen neví, jak vyvolat, ale zda vůbec. Paralelně – za nějakých dvě stě let mohou naši potomci marně bádat nad lesklými kotoučky s dírou uprostřed, a možná je budou považovat za ozdobné předměty, možná, pokud objeví textový zápis jednoho vtipu, za podšálky.

Ale to jsou již jen spekulace a jiný obor, k němuž má blíže spíše jistý Däniken.

22. 5. 2006

Autor: Jan Lipšanský