Městské sítě v ohrožení – jde o socializaci?

Nově připravovaná verze zákona Community Broadband Act 2006, která by měla nahradit předchozí verzi 2005, ohrožuje stále populárnější snahu celé řady amerických měst vytvářet bezdrátové připojení pro všechny občany.

Trnem v oku zákonodárců je především ta část předchozího zákona, která nahrávala možnosti, aby města měla právo vybudovat vlastními prostředky síť, a specificky zakazovala jednotlivým státům, aby budování městských sítí nějak regulovaly nebo dokonce zakazovaly. To však vadilo zejména senátoru z Aljašky, kterému městské sítě bez účasti soukromých firem zavánějí nepřípustnou socializací, a do zákona přidal doplněk nazvaný Protection Against Undue Goverment Competition With Private Sector. Tento doplněk přímo vyžaduje, aby každá radnice nebo státní úřad, který má zájem vlastnit a ovládat broadbandovou síť, podléhal možnosti zablokování celého projektu soukromými firmami v případě, že musí nejdříve dojít k tendru. Ten ale mohou firmy natahovat podle potřeby a v realitě městskou síť, o kterou samy nemají zájem, ale která by mohla představovat nevítanou konkurenci, rovnou zabít.

Není totiž nic neobvyklého, že v daném místě je jeden provider, který poskytuje nevalné nebo drahé služby, a samotná možnost, že se radní dopálí a připraví si vlastní síť, jej často přinutí ke zlepšení služeb. Něco podobného by návrh senátora Stevense znemožnil.

Podobné snahy přitom proběhly v městě Lafayette, kde bezdrátové služby nabízely firmy Bellsouth a Cox. Když si radnice troufla přijít s myšlenkou vlastní městské sítě, Cox a Bellsouth si u soudu vynutily veřejné referendum o tom, jestli by mělo město vlastní síť financovat. I když obě firmy na předvolební boj věnovaly přes milion dolarů a v agitacích se pravidelně objevovaly výrazy jako „socialismus“ a „omezte vládu“, drzí voliči hlasovali ve prospěch městské sítě v poměru 2:1.

Čiperný senátor se rozhodl prosadit i další část navrhovaného zákona, do kterého se znovu vrací již několikrát odmítnutá myšlenka tzv. broadcast flag. Část zákona přímo přikazuje agentuře FCC prosadit využívání broadcast flag nejen pro televizní vysílání, ale také pro vysílání rozhlasové. Broadcast flag je v podstatě forma digitální kontroly nad používáním digitálního záznamu, dávající držitelům autorských práv rozhodovat o tom, co mohou zákazníci s vysílaným pořadem dělat. V případě HDTV musí programy s patřičným označením stahovány pouze pomocí tzv. chráněných výstupů (např. port HDMI) nebo degradovány pomocí analogových či digitálních výstupů na maximální rozlišení 720x480 pixelů. Obsah navíc smí být nahráván pouze povolenými metodami, což v praxi znamená pouze na jednu periférii. Hardware navíc musí být podle zákona patřičně robustní na to, aby nebylo možné jej měnit nebo flag nějak obejít. To znepokojuje zejména výrobce využívající open source, neboť třeba TV karta pro počítače využívající ovladače z rodiny open source tyto požadavky nesplňuje. Několik firem vyrábějících periférie, jako pcHDTV pro Linux, pravděpodobně budou přinuceny k zastavení výroby. Není divu, že asociace nahrávacího a filmového průmyslu RIAA a MPAA jásají.

11. 5. 2006

Autor: Václav Větvička