Tajemství korejského širokopásmového zázraku

Jihokorejská vláda vyhlásila svoji IT rozvojovou strategii v roce 2004. Na počátku letošního roku proběhla revize této strategie v souvislosti s rychlým technologickým rozvojem a situací na trhu. Podívejme se, co všechno tato strategie přinesla nejen samotné zemi, ale i světu.

Základní strategie pod označením IT839 předpokládala vývoj a nástup osmi nových IT služeb, které by měly podnítit investice do tří klíčových síťových infrastruktur. Mezi zbrusu novými službami se před dvěma lety ocitl bezdrátový širokopásmový přístup (WiBro), satelitní a pozemní digitální vysílání (DMB, Digital Multimedia Broadcasting), domácí sítě, telematika a RFID (Radio Frequency Identification). K nim se přidaly ještě další tři služby, které již existovaly, ale bylo třeba je posílit: W-CDMA, pozemní digitální TV (DTV) a VoIP (Voice over IP).

Mezi síťovými infrastrukturami dominuje konvergovaná širokopásmová síť (BcN, Broadband Convergence Network), všudypřítomná senzorová síť (USN, Ubiquitous Sensor Network) a IPv6, jejichž kompletní implementace je naplánovaná do roku 2010.

Zmíněné infrastruktury zase měly povzbudit k rozvoji devíti rozvojových prvků, včetně zařízení, terminálů, softwaru i obsahu. Vše se tedy již od počátku točilo kolem čísel: 20 (8 + 3 + 9) sektorů mělo zapůsobit synergicky na ekonomiku a celou společnost, prostřednictvím spolupráce mezi vládou, soukromým sektorem a výzkumnými institucemi. Celá strategie má pracovat jako dobře promazané soukolí pro vytvoření podhoubí pro další rozvoj služeb, infrastruktur a jednotlivých technologických prvků (viz obrázek).

Korea ve světle širokopásmových statistik

Korejský IT úspěch má ale pevnější kořeny, než by se mohlo jen z pohledu na statistiky širokopásmových připojení za posledních pár let mohlo zdát. V 80. letech z jejich dílen vzešla elektronická ústředna TDX a v 90. letech se v zemi zase uskutečnilo první komerční využití technologie CDMA (Code-Division Multiple Access). Země se stala velmi významným výrobcem nejrůznějších elektronických i síťových zařízení, od čipů, přes LCD obrazovky a digitální TV, až po mobilní telefony a další přenosná zařízení.

Podle statistik OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) byla Jižní Korea léta na čele tabulek s nejvyšší penetrací rychlých přípojek k internetu na celém světě. Teprve v loňském roce („OECD Broadband Statistics, December 2005“, viz též článek Island na čele žebříčku širokopásmových zemí) byla země o prvenství připravena nečekaným konkurentem, Islandem. Korea měla na konci loňského roku k dispozici 12,190 milionů širokopásmových přípojek, což v přepočtu na počet obyvatel znamenalo penetraci 25,4 %. Mezi oběma zeměmi je propastný rozdíl v hustotě obyvatelstva, protože v Koreji se blíží 500 obyvatel na km².

Zatímco ovšem na Islandu zprostředkovává přístup na internet prakticky výhradně telekomunikační síť, tedy DSL, v Koreji je sice penetrace DSL přípojek také vysoká, ale nikoli rekordně. DSL připadá na 13,6 % obyvatel, ale sekundují jim kabelové přípojky s 8,3 % a zejména pozitivní je podíl „ostatních“ přístupových technologií (podle kategorizace OECD se sem řadí vše krom mobilního přístupu), což v podání Jižní Koreje znamená zejména optické přípojky FTTx.

Právě probíhající přechod na optické přístupové sítě je považován za důvod, proč si v loňských statistikách Korea trochu „pohoršila“. Jedná se tedy o pokles pouze dočasný, protože rozvoj optické infrastruktury je neuvěřitelný: v roce 2005 vzrostl počet optických přípojek o 52,4%. V absolutních číslech má v FTTP navrch Japonsko s 4,6 milióny přípojek na konci roku 2005.

Korea si výsostné postavení na tomto žebříčku vydobyla již na přelomu tisíciletí a do roku 2001 již vstupovala s na tu dobu závratnou penetrací 17 %, což bylo o 10 % více než její konkurenti. Růst v penetračních procentech pak zákonitě nebyl tak strmý jako v ostatních předních zemích, kterým ale stejně trvalo celých pět let, než se přiblížily na dosah.

Podle World Competitiveness Yearbook vydávané International Institute for Management Development (IMD) se Korea vyšplhala z 27. místa v roce 2002 na 2. místo v roce 2004 díky své IT infrastruktuře. To odpovídá proklamovanému heslu, že země sice může být pozadu v industrializaci, ale bude světovou jedničkou v informatizaci. Za pět let (1999-2004) se v zemi ztrojnásobil počet internetových uživatelů (na 32 milionů) a o třetinu vzrostl za stejnou dobu počet mobilních uživatelů (na 37 milionů). IT produkce se téměř zdvojnásobila (na 233 miliard dolarů v roce 2004) a třetina z ní jde na export. V IT průmyslu pracuje přes 1,3 milionů lidí, a to zhruba v 20 tisících společnostech. IT se v komerčním sektoru daří nadmíru dobře, čemuž napomáhá právě silná vládní pro-informatizační politika. Role vlády a soukromého sektoru jsou ve strategickém plánu přesně rozděleny následovně:

 

Klíčové služby

Důležitá pro letošní rok je služba WiBro, která má poskytnout rychlý mobilní bezdrátový přístup za přijatelnou cenu a má generovat výrobní hodnotu ve výši 12,3 miliard dolarů a přidanou hodnotu 9,3 miliard dolarů. DMB je cíleno na mobilní digitální vysílání a jeho realizace je v plném proudu (v letošním roce má být zajištěno celonárodní pokrytí). Služba má generovat výrobní hodnotu ve výši 10,8 miliard dolarů a přidanou hodnotu 3,5 miliard dolarů do roku 2010.

Korejská vláda je také pevně rozhodnuta zpřístupnit řadu moderních komunikačních služeb svým obyvatelům přímo doma, prostřednictvím domácích sítí navazujících samozřejmě na širokopásmovou přípojku domácnosti. Mezi tyto „domácí“ služby patří nejen řízení vybavení domácnosti, interaktivní digitální TV, VoD, ale také zdravotní péče a e-learning. Službu domácí sítě si užívá od loňska celých 1,5 milionů domácností, ale jejich počet má několikanásobně vzrůst na 10 miliónů do roku 2007, aby se zajistilo pokrytí 60 % domácností v zemi. Tato služba souvisí mnoha sektory, jako telekomunikace, ale také elektronika, vývoj software apod., a proto přinese také největší hodnotu v oblasti výroby: 104,7 miliard dolarů a přidanou hodnotu 69,5 miliard dolarů.

Pro automobilisty je důležitá telematická služba, která umožňuje díky připojení vozidla na internet nejen běžné on-line služby, ale také navigaci, aktuální dopravní zpravodajství a zejména bezpečnější provoz včetně efektivního řešení nouzových situací prostřednictvím lokalizace auta a řidiče. Vloni již tyto služby využívalo 750 tisíc uživatelů a do příštího roku jich má být 4 milióny. Není třeba připomínat, že takové služby jsou nejen ku prospěchu samotných účastníků silničního provozu, ale přispívají k celému ekosystému řešením dopravních problémů, předcházení zácpám na silnicích, a také snížení výdajů na zdravotnickou péči a pojištění.

V oblasti RFID se Korea chystá prorazit s normou pro využití kmitočtu 433 MHz. W-CDMA má v letošním roce dosáhnout celonárodního pokrytí. Digitální TV zahájila v loňském roce a do konce dekády se předpokládá rozšíření digitálních TV přijímačů do víc jak 95 % domácností. Teprve pak může dojít k ukončení analogového vysílání.

Dvě navazující sítě + IPv6

BcN bude širokopásmová konvergovaná síť, tedy plně založená na protokolu IP, a její primární službou bude IP telefonie, následně videokomunikace, multimédia, platby a další služby s přidanou hodnotou. Služby BcN o kapacitě 50-100 Mbit/s budou k dispozici pro 20 miliónů uživatelů. Do budování veřejné infrastruktury sítě přispívá finančně vláda jen částečně, většinu investic hradí provozovatelé a vysílací společnosti.

Druhá síť USN, která je součástí IT strategie, navazuje na BcN a má sloužit jako všudypřítomná senzorová síť, využívající informací mj. ze značek RFID. Testovací středisko bylo založeno v loňském roce a na něj navazují pilotní projekty v nejrůznějších sektorech. O rozšíření USN do všech součástí ekonomiky i společnosti má umožnit zmíněnou všudypřítomnost.

Moderní konvergovaná síť, k níž se mají připojit milióny mobilních uživatelů a zařízení (třeba i v podporovaných domácích sítích) včetně senzorů si samozřejmě vyžaduje dostatečný adresový prostor i podporu mobilních aplikací. Proto se korejská vláda celkem přirozeně rozhodla podporovat protokol nové generace, IPv6, který nabízí 2¹²⁸ adres (na rozdíl od IPv4 s adresami omezenými 32 bity). IPv6 již zaznamenal výraznou přítomnost v Koreji nejen ve veřejném, ale i soukromém sektoru. Služby plně založené na IPv6 budou k dispozici až koncem dekády. Podpora prosazení IPv6 má podle předpokladů vygenerovat do roku 2010 ve výrobě 23,1 miliard dolarů a přinést 11,6 miliard v přidané hodnotě.

Další nedílné prvky

Devět jednotlivých prvků, které mají podporovat jak nové sítě, tak moderní služby, zahrnuje mobilní terminály; digitální televizory, DMB terminály (do roku 2007); domácí brány, síťová zařízení a informační zařízení (v první fázi konvergovaný server pro telekomunikační i sdělovací služby, následně konvergovaný server navíc s podporou her).

PC příští generace už bude informační zařízení v podobě doplňků či oblečení, wearable computing, s dostatečnou procesní i paměťovou kapacitou a uživatelsky příjemným prostředím. Toho lze dosáhnout jen vývojem „nositelných“ PC, která jsou příjemná pro svého nositele a poskytují služby orientované na člověka. Prototypy již byly vyvinuty v loňském roce a jejich komerční dostupnost se očekává v roce 2007. IT tak pronikne i do neprobádaných oblastí jako jsou móda či textilní výroba.

Co se softwaru týká, důraz je kladen na software zabudovaný (embedded) prakticky do všeho: informační zařízení, auta, roboti, průmyslové stroje, zdravotnické přístroje i čipy (SoC, System on Chip). Nano-operační systémy a software schopný rozpoznávat prostředí budou k dispozici do jednoho roku.

Největší úspěchy

WiBro patří spolu s DMB ke klíčovým službám, které Korea dala na trh, protože umožňuje uživatelům rychlý přístup k internetu kdykoli a kdekoli, bez omezení pevnou přípojkou nebo Wi-Fi. Mobilní internetová služba poskytuje kapacitu 1 Mbit/s v městských oblastech i při přesunech mezi základnovými stanicemi. Maximální kapacita WiBro je 30 Mbit/s s kanály o šířce 10 MHz a mobilita se podporuje do rychlosti 60 km/h. WiBro specifikoval korejský normalizační institut ETRI jako národní normu (výrazným podílem přispěl k technickému řešení Samsung a Korea Telecom) v roce 2004. WiBro ladí s mezinárodní normou IEEE 802.16e pro mobilní WiMAX, je založeno na OFDM/TDD. Působí v pásmu 2,3 GHz, které bylo v zemi specificky uvolněno pro tuto službu. Představené bylo WiBro již koncem roku 2004 a od poloviny letošního roku se očekává spuštění komerčních služeb.

DMB (viz obrázek) nabízí mobilní multimediální vysílání v kvalitě zvuku i obrazu odpovídající CD jak na přenosná zařízení včetně mobilních telefonů, tak na displeje v automobilech (jako součást telematických služeb). Satelitní DMB je komerčně k dispozici od roku 2005; pozemní DMB by mělo svoji komerční službu spustit ještě letos.

Korea spolu s Čínou patří mezi asijské draky (nebo tygry, jak libo) v oblasti IT a komunikačních technologií. Korea má dnes zásadní vliv v digitálním světě, nejen co se týče mobilních telefonů, ale teprve nastupujících senzorových sítí a wearable computing. Není pochyb o předním postavení země, které se říká země širokopásmového zázraku a která má našlápnuto na to stát se první zemí s opravdu všudypřítomnými informačními a komunikačními službami (ubiquitous Korea, u-Korea).

Zdroje

TECHNOLOGY LEADERS' FORUM: „IT839 Strategy: The Korean Challenge toward a Ubiquitous World“, IEEE Communications Magazine, 4/2006 (zdroj všech obrázků v článku) http://dl.comsoc.org/cocoon/comsoc/servlets/GetPublication?id=8240051

Korea Information Strategy Development Institute (KISDI), "IT Industry Outlook of Korea 2005" www.kisdi.re.kr/imagedata/pdf/65/6520050100.pdf, 1/2005

Ministry of Information and Communications (MIC), Republic of Korea, "Humanism in the Digital World — IT839 Strategy" http://eng.mic.go.kr/eng/index.jsp, 2/2005

10. 5. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA