Úvod > Články > Island na čele žebříčku širokopásmových zemí

Island na čele žebříčku širokopásmových zemí

Podle statistických údajů OECD za rok 2005 předstihl Island tradičního „vůdce“, Jižní Koreu, v penetraci rychlých přípojek na 100 obyvatel. V této maličké ostrovní populaci má již každý čtvrtý občan svoji širokopásmovou přípojku. Korea stagnuje a dohání ji i Holandsko, Dánsko či Finsko.

OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) právě vydala svoje statistiky o penetraci širokopásmových přípojek ke konci loňského roku „OECD Broadband Statistics, December 2005“. Týká se 30 zemí Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Ke konci roku 2005 v těchto 30 zemích bylo dohromady 158 milionů uživatelů širokopásmových přípojek, přičemž jen v druhé polovině loňského roku jich přibylo 22 milionů.

Island se stal vedoucí zemí žebříčku podle penetrace rychlých přípojek na 100 obyvatel a předstihl tak Jižní Koreu. Nejméně každý čtvrtý člověk má přístup k rychlé přípojce, kromě těchto dvou zemí také v Holandsku a Dánsku. Severské země Evropy jsou tradičně technologickými velmocemi, takže i v tomto srovnání zaznamenávají body z hlediska nejvyššího nárůstu uživatelů na počet obyvatel: k Islandu, Finsku a Norsku se přiřadilo i Holandsko.

Zatímco mnohé země původní EU15 si vedou v nasazování rychlých přípojek velmi dobře i ve srovnání s tradiční velmocí Koreou, rozdíly v penetraci jsou značné: od 26,7 % u Islandu až po zanedbatelných 1,4 % u Řecka. Nové členské země si nevedou o mnoho lépe s penetrací pod 7 %.

Následující tabulka ukazuje pořadí první třicítky zemí světa, které jsou na tom nejlépe z hlediska penetrace rychlých přípojek. Pro snazší vizuální porovnání je tentýž žebříček zaznamenán v grafu (zdroje veškerých údajů: OECD).

Tabulka 1: Počet uživatelů širokopásmových přípojek na 100 obyvatel (12/2005)

Poznámky:
* Předběžným odhadem
** U nás se do statistiky jiných technologií širokopásmového přístupu promítá pevný domácí bezdrátový přístup rychlostí nad 252 kbit/s prostřednictvím mobilní sítě (celkem 188 tisíc uživatelů, tj. 2 % penetrace). Obecně se ve zkoumaných zemích do statistik počtu uživatelů širokopásmových služeb 3G nezahrnuje a neustále se vede debata, zda je započítávání tohoto přístupu u nás do mezinárodních statistik v pořádku.

Obrázek 1: Počet uživatelů širokopásmových přípojek na 100 obyvatel (12/2005)

Ve vývoji posledních pěti let (tabulka 2) je krásně vidět, s jakou razancí se rychlé přípojky ve většině zemí ujaly.

Tabulka 2: Vývoj penetrace širokopásmových uživatelů, 2001-2005

A takto vypadal vývoj v pěti nejvýše umístěných zemích na tomto žebříčku. Je jasně vidět, jak byla Jižní Korea od roku 2001 v předstihu, který ovšem další země rychle překonaly. Zatímco v Koreji je již dva roky širokopásmový trh prakticky saturován, u ostatních zemí je stále vidět jednoznačná linie růstu, byť se také blíží nebo dokonce protla magickou hranici 25 %.

Obrázek 2: Vývoj penetrace rychlých přípojek u předních 5 zemí OECD

Z hlediska technologií na celé čáře prakticky vede DSL ve všech zemích kromě Kanady a USA, kde si stále udržuje svoji vedoucí pozici kabelový internet. Při pohledu na sledovaných 30 zemí, necelé dvě třetiny uživatelů používají přípojky DSL, necelá jedna třetina kabelové připojení a zbytek (celkem 7 %) ostatní technologie, tedy optické přípojky, pevný bezdrátový přístup, satelit apod.

V čem to vězí?

OECD porovnává jednotlivé země a jejich situaci s širokopásmovým přístupem k internetu s dalšími charakteristikami jako HDP (hrubý domácí produkt) nebo hustota obyvatel. Přímou souvislost ale nenachází ani v jednom z dalších sledovaných kritérií.
Následující srovnání penetrace širokopásmových přípojek a HDP neukazuje přesnou korelaci, takže nelze říci, že by bohaté země byly automaticky v kategorii nejlépe vybavených rychlým přístupem na internet.

Obrázek 3: Srovnání penetrace rychlých přípojek v roce 2005 a HDP na osobu v roce 2004 (v dolarech; podle PPP, Purchasing Power Parity)

Prakticky žádnou vysledovatelnou vazbu nemá penetrace širokopásmových přípojek ani na hustotu obyvatelstva jednotlivých zemí. Zde by bylo třeba jít hlouběji pod povrch: v Koreji se rozmach rychlých přípojek vždy přičítal zejména koncentraci obyvatel v městských aglomeracích, přičemž současně je celková hustota obyvatelstva celé země velmi vysoká. Na Islandu je situace s hustotou obyvatel zcela opačná, ale opět se uživatelé koncentrují ve městě. Podobná situace je v dalších severských zemích a v Kanadě, kde ale navíc vznikají také projekty na připojení vzdálenějších oblastí a podporuje se rychlý přístup i pro venkovské, řídce osídlené oblasti.

Obrázek 4: Penetrace rychlých přípojek a hustota obyvatelstva