Úvod > Články > Evropa, broadband a veřejné dotace

Evropa, broadband a veřejné dotace

Evropa potřebuje broadband. Rychlý přístup k Internetu se ale prosazuje v různých regionech různými prostředky. Někde to jde zcela samozřejmě tržní cestou, protože řada nejrůznějších poskytovatelů vidí podnikatelské možnosti a potenciální zisk. Kde ale takový výhled do budoucna komerčním poskytovatelům nekyne, není snadné zrealizovat ani jediný typ připojení.

V Evropě stále existují mnohé regiony, kde je rychlý přístup k Internetu nedostupný, protože odpovídající síťová infrastruktura chybí. Podle loňské zprávy EU „Digital Divide Forum Report: Broadband Access And Public Support In Under-Served Areas“ jen v původní patnáctce členských zemí EU celých 15 % populace nemá k dispozici širokopásmový přístup.

Vystoupení evropské komisařky pro informační technologie Viviane Reding uvádí v současnosti penetraci rychlých přípojek v průměrné výši 13 % mezi všemi zeměmi EU, tedy každý 7 a půltý občan z téměř půl miliardové armády Evropanů má dnes rychlý přístup na Internet, což v přepočtu znamená každá čtvrtá domácnost. Nad 15% penetraci se zatím dostalo jen sedm vyspělých zemí: Holandsko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Belgie, Británie a Francie. V rámci evropské iniciativy i2010 vyhlášené v loňském roce bychom ale všichni měli mít k dispozici rychlou přípojku do konce dekády, tedy do čtyř let.

Kde není snadné zbudovat potřebnou infrastrukturu, chtě nechtě nastupují dotace, aby se zmírnila existující „digitální propast“. Evropská komise chce napomoci rozvoji širokopásmové infrastruktury z fondu venkovského rozvoje ve výši 70 milionů eur, a to cíleně prostřednictvím projektů veřejné správy ve spojení s privátním sektorem. Partnerství z obou stran je důležité pro realizaci zbudování otevřené sítě a přitom nenarušení konkurenčního prostředí.

Jakmile ale dojde o dotace, musí nastoupit řada schvalovacích postupů, aby nebyly porušeny místní předpisy a neohrozilo se konkurenční prostředí v dané oblasti a sektoru. V Evropě mnohdy musí takové aktivity schvalovat i Evropská komise z pohledu celoevropské ochrany hospodářské soutěže. Příkladem jsou národní a regionální projekty v Irsku, Rakousku. Komise již obdobná rozhodnutí učinila také v souvislosti s financováním širokopásmových projektů z veřejných prostředků ve Španělsku a Velké Británii. Příkladem nové členské země, která si půjčuje na rozvoj širokopásmové infrastruktury, je Maďarsko.

Irsko

Jedním z nejnovějších kroků, schválených EU letos v březnu, je irská podpora budování národní optické sítě pro zpřístupnění širokopásmových služeb. Irská vláda se rozhodla investovat 170 miliónů eur z veřejných prostředků do poskytnutí rychlého přístupu k Internetu ve 120 městech, v nichž zatím chybí možnosti širokopásmového připojení.

Paradoxně právě keltský tygr, mnohými považovaný za velmi slibně se rozvíjející zemi především v oblasti moderních technologiích, na tom není zdaleka nejlépe, ba ani dobře, co se týče rozšíření širokopásmového přístupu. Ze staré patnáctky EU-15 je z hlediska penetrace rychlých přípojek Irsko na druhém místě od konce, před Řeckem. Na konci loňského roku mělo širokopásmový přístup jen lehce nad 5 % populace. Pro srovnání, nejlépe jsou v rámci Evropy na tom Holandsko, Dánsko a Finsko s téměř 25% penetrací. Proto se vláda rozhodla tuto situaci řešit právě touto investicí do optické sítě tam, kde se potřebná infrastruktura nedostává.

Optická síť má být neutrální vůči provozovatelům a otevřená pro všechny poskytovatele pro poskytování širokopásmových služeb jak podnikové tak domácí sféře. Sítě budou spolufinancované také z evropských regionálních rozvojových fondů, takže by měly zůstat ve veřejném vlastnictví. Nicméně jejich využití a správa bude svěřena na základě výběrového řízení jednomu provozovateli velkoobchodních služeb, který je bude dál přeprodávat.

Rakousko

Evropská komise již dříve schválila veřejné financování širokopásmového přístupu v jednom regionu Rakouska. Iniciativa budování rychlých přípojek je určena jak domácnostem tak podnikům v oblasti, která zatím není z hlediska širokopásmového připojení obsloužena.

I když se v rámci této iniciativy poskytují také moderní širokopásmové služby pro profesionály, Komise shledala tuto iniciativu hrazenou z veřejných prostředků jako v souladu s dohodou o státní podpoře a jako neohrožující konkurenci v rámci EU. Nepříznivé potenciální dopady na konkurenci a zbytečné výdaje ze státní pokladny jsou omezeny podmínkami jako výběr poskytovatelů služeb prostřednictvím otevřeného výběrového řízení a poskytování přístupu na velkoobchodní bázi. Podpora z veřejných prostředků je díky mechanizmu postupného splácení udržena na minimu.

Ve venkovských a vzdálených lokalitách by se tak měli rychlých přípojek uživatelé dočkat za ceny odpovídající cenám ve městě. Přitom základní rychlý přístup je v rámci iniciativy definován v rozmezí 384 kb/s až 1 Mb/s a služba vyšší úrovně pak na úrovni 2 nebo 10 Mb/s.

Maďarsko

Maďarsko se rozhodlo si na svoji širokopásmovou infrastrukturu půjčit od Evropské investiční banky (EIB, European Investment Bank) celých 190 miliónů eur. Hlavním účastníkem projektu je národní dominantní provozovatel pevné i mobilní sítě, Magyar Telekom.

Půjčka se má použít na rozšíření pokrytí stávající širokopásmové sítě a zvýšení kapacity rychlých přípojek. Půjde tedy jednoznačně o přípojky xDSL po telekomunikační síti, jejíž modernizace je v souladu s národní vládní strategií informační strategie vyhlášené v roce 2004, zaměřené na rozšíření dostupnosti a zlepšení kvality informačních a komunikačních technologií. Přes trvalý pokles počtu pevných telefonních přípojek se Maďarsko rozhodlo podpořit svojí iniciativou právě tuto technologii, nikoli třeba optické přístupové sítě.

Evropa a „broadband“

Podle nedávné zprávy společnosti Datamonitor stále roste zájem o širokopásmové přípojky, ale již je na obzoru nasycení trhu. Podle analytiků by mělo do dvou let mít 60 % evropských domácností rychlý přístup k internetu, což bude podle zprávy znamenat téměř saturaci trhu. V současnosti 57 % uživatelů má rychlou přípojku a samozřejmě jako technologické řešení převažuje DSL.

V porovnání regionů se Evropa vede čím dál lépe: předstihla severní Ameriku, ale asijské tygry dohonit nemůže (viz obrázek).

Podle IDATE roste i podíl DSL přípojek na uvolněných místních smyčkách, i když velice pomalu, protože se dominantní provozovatelé dlouho účinně brání konkurenci (viz obrázek).