VoIP a tísňové volání – další kolo

O potížích providerů VoIP, které americká vláda tlačí k zajištění tísňového volání, se již opakovaně psalo. Federální úřad FCC o tom rozhodl před více než rokem. Zástupci providerů však nedávno potvrdili, že i přes značné úsilí je splnění tohoto úkolu složitější, než si FCC myslel.

My jsme naposledy o problematice psali v prosinci. Jaké jsou novinky? FCC ve svém rozhodnutí trval na tom, aby provideři zajistili všem novým zákazníkům možnost tísňového volání pomocí systému E911 (což je tzv. Enhanced 911), který se od staršího systému liší v tom, že vedle dřívějšího spojení bude ještě dodávat informace o volajícím čísle a o lokalizaci telefonu.

Mary Boyd z firmy Intrado, která se stará o vývoj technologií podporujících E911, tvrdí, že je celý problém mnohem komplexnější, nežli se na počátku zdálo. Jedním z problémů je databáze známá pod názvem Master Street Address Guide, která ukládá informace o místě, odkud pochází hovor na linku 911. Ve většině případů se o obnovování údajů v této databázi mají starat samotní uživatelé internetových telefonů, a ti se něčím podobným většinou nezabývají.

Dalším problémem je koordinace, musí se totiž sjednotit hned čtyři druhy společností – provideři systému VoIP, telekomunikační společnosti, které vlastní infrastrukturu tísňového volání, společnosti jako Intrado, které poskytují technologii, a v neposlední řadě samotní operátoři linek 911.

FCC navíc sice vydal nařízení, ale odmítl poskytnout nějaké směrnice, v původním nařízení nebylo nic jiného nežli datum a sankce.

Prakticky všichni provideři systému VoIP alespoň nějakou možnost tísňového volání, nicméně statistiky z listopadu minulého roku ukázaly, že zhruba 750 000 z celkového počtu 2,5 milionu účastníků systému VoIP nemá k tísňovému volání přístup.

Úřad FCC v červnu upřesnil, že provideři musí své sítě vybavit možností tísňového volání do podzimu, jinak nejenže nesmí přijímat nové zákazníky, ale musí dokonce současné zákazníky odpojit. Americký Senát se ve stejné době přiblížil přijetí zákona, který říká v podstatě totéž, jen sankce jsou mírnější. Pod tlakem providerů FCC nakonec datum odvolal, ale dodal povinnost poslat detailní informace o počtu zákazníků s přístupem k E911. Navíc provideři nesmějí přijímat nové zákazníky v oblastech bez E911, i když tam klasický systém 911 funguje. To by odřízlo milióny potenciálních zákazníků, navíc jiné telefonní systémy toto nařízení nemají.

Pokud se totiž podíváme na americký systém mobilních telefonů, tam FCC vydal podobný příkaz (byť bez určení data) téměř před deseti lety, a zhruba 81 miliónů Američanů dodnes žije v oblastech, ve kterých nemají plný přístup k tísňovému volání E911.

Celá snaha o prosazení přístupu k E911 vychází z několika případů, kdy se pozůstalí obrátili na soud s tvrzením, že žádný nebo nedostatečný přístup k tísňovému volání přispěl ke smrti nemocného. Nejčastěji opakovaným případem je smrt tříměsíční Julie. Ve chvíli, kdy upadla do bezvědomí, zavolali rodiče 911, ale uslyšeli pouze záznam, že místní policejní stanice je uzavřená. Pár vteřin, které trvalo, než rodiče doběhli k sousedovi s pevnou linkou, údajně stálo Julii život.

13. 3. 2006

Autor: Václav Větvička