Sebekvantifikace: fenomén nového životního stylu

Víte, kolik jste včera uběhli, jak dlouho potřebujete spát nebo co všechno děláte ve své pracovní době? To jsou jen některé otázky, na které lze odpovědět pomocí nástrojů pro měření sebe sama. Jak fungují a jaké jsou jejich možnosti?

Sebekvantifikace je relativně novým fenoménem, který zřejmě dříve nebo později postihne každého z nás. Vychází z myšlenky, že řadu činností, které děláme zcela automaticky, nebo nad nimi příliš nepřemýšlíme, je možné nějakým způsobem kvantifikovat a matematicky zpracovat.

Cílem je pak určitým způsobem optimalizovat životní styl v tom nejširším slova smyslu. Zřejmě největší využití mají podobné nástroje v medicíně, kde lze pomocí nich relativně detailně a objektivně popsat chování pacienta a navrhnout mu změny, které povedou k jeho lepší kondici. Stále více se ale uplatňují také ve sportu, volnočasových aktivitách či time managementu.

Právě vyhodnocování nejrůznějších životních aktivit je pro práci s životním stylem mimořádně důležité. Například prokrastinace, tedy chorobné a systematické odkládání důležitých činností na jindy, je jedním z příkladů, které mohou být pomocí sebekvantifikačních metod relativně dobře odstraněny.

Většina z nás by byla překvapena, kolik hodin v práci věnují skutečně tomu, co by mělo být jejich pracovní náplní. Obecně lze říci, že čím více kreativní profese a méně kreativní jedinec, tím je situace s prokrastinací horší.

Pomocí přesného měření času, který věnujeme určité činnosti a tvorbě deníků z těchto záznamů, lze relativně dobře podpořit to, abychom se věnovali skutečně jediné věci, ale zato pořádně a intenzivně. Největším nepřítelem pracovního výkonu je multitasking, tedy souběžné vykonávání více činností současně.

Jestliže se quantified self nezasaženého člověka zeptáte, co v posledním měsíci poslouchal za hudbu, zřejmě začne matně vzpomínat. Naproti tomu ten, který si vše měří a počítá, snadno nahlédne do své statistiky na last.fm a odpoví zcela exaktně. Ostatně stejně jako na otázku, jak se dnes cítí nebo jaké pokroky dělá v běhání.

Sebekvantifikace může být dvojího druhu. Předně vytváříme záznamy pro svoji soukromou potřebu, případně pro lékaře, učitele či trenéra. V tomto případě jde jednotlivci o jeho osobní rozvoj a růst, případně o odstranění problémů, které má.

Druhou velkou možností jsou pak nástroje, které nejen umožňují provádět samotné měření a analýzu, ale slouží také pro publikování výsledků někde na sociálních sítích. Právě zmiňovaní běžci tak mohou sdílet své poznatky z tréninku, kolik a jakým terénem uběhli, jak se cítí a jaká byla rychlost (jde o kombinaci subjektivních a objektivních parametrů, které získává telefon z GPS souřadnic a map).

Ostatní nejen vidí jeho pokroky, ale mohou jim pomoci v tom, jak překonat období stagnace nebo se jinak zlepšit. Tato druhá varianta má samozřejmě také rozměr „chlubení se“ či soutěžení o to, kdo je lepší.

Další možné dělení je pak podle toho, zda k sebekvantifikaci užíváme speciální zařízení, jako je Fitbit, což je náramek, který měří fyzickou aktivitu i spánek a provádí rozsáhlou analýzu toho, jaký má člověk životní styl nebo o aplikaci v počítači či telefonu.

Právě druhá skupina aplikací je zatím podstatně rozšířenější a vyzkoušet si ji může opravdu každý. Proto také přinášíme několik málo příkladů aplikací, které jsou tohoto charakteru.

RunKeeper

Jednou z nejznámějších aplikací je RunKeeper, který je bezplatný a slouží pro běžce. Ti si díky němu mohou vést deník, analyzovat své pokroky a sdílet je s dalšími uživateli, neboť služba je navázaná na vlastní sociální síť. Aplikace umí měřit vzdálenost a rychlost běhu, dobu běhu nebo odhadnout počet spotřebovaných kalorií. Mimo to disponuje dalšími zajímavými funkcemi, jako je motivace k běhu, organizace cvičebních plánů nebo možností poslouchat hudbu během samotného běhu.

Mint

Mint je populární nástroj, který umožňuje zaznamenávat si všechny finanční výdaje. Hodí se jak pro potřeby osobního účetnictví, tak v situaci, kdy člověk potřebuje ušetřit. Výdaje lze zadávat ručně během útrat nebo také pomocí elektronického výpisu z banky. Služba by měla být schopná rozpoznat vaše nákupní chování a doporučit (především v USA) optimální produkty pro úsporu.

Toogl

Toggl je jednoduchým nástrojem na podporu produktivity, neboť měří čas strávený na jednotlivých projektech či činnostech. Často může přinášet zajímavé informace o tom, že nejsme tak produktivní jak si myslíme, nebo že naopak pracujeme velice neefektivně.  Díky tomu, že si člověk vždy stopuje čas je veden k tomu, aby skutečně dělal to, co má.

Klout

Posledním nástrojem našeho přehledu je Klout, který slouží pro monitorování činnosti v sociálních sítích. Z počtu liků, nahraných obrázků či přátelství pak počítá souhrnný index napříč všemi podporovanými službami (od Twitteru, Facebooku či LinekedIn až třeba po Last.fm a YouTube). Primárně je určený pro měření vlivu v sociálních sítích, ale může posloužit také pro obecné monitorování vlastní aktivity a efektivity v této oblasti.

Podobných nástrojů dnes již existují stovky a nabízejí různé možnosti efektivního přistupování k datům, která jsou všude kolem nás. Jestliže se hovoří o době datové, pak právě tyto systémy jsou jednou z cest, jak využít potenciál toho, co se kolem nás objevuje a jak se chováme.

Mohou pomoci s hubnutím, pracovní výkonností i šetřením peněz, což ale ani v nejmenším neznamená, že jsou bez problémů. Zmínit lze například omezování soukromí, redukci pestrosti života na vybrané měřitelné aspekty nebo možné psychologické problémy, které s sebou mohou přinášet.

Přesto rozhodně stojí za vyzkoušení, neboť lze očekávat, že v nejbližší době budou masově rozšířené a určitá příprava na nově nastupující fenomén se rozhodně hodí.

24. 7. 2013

Autor: