Asus EEE Pad Transformer – vyplatí se jej pořídit?

Jedním ze zajímavých trendů současnosti jsou transformery – počítače, které jsou spojením tabletu a odnímatelné klávesnice. Jak se podobné zařízení ovládá, jaké jsou jeho slabiny a mají budoucnost?

Asus EEE Pad Transformer je jedním ze zařízení, která se chtějí odlišit od průměrné konkurence a nechtějí se jen srovnávat s běžnými tablety, jež jsou spojené především s iPad od Apple či Samsung Galaxy Tab v různých variantách. Nabízí proto možnost užívat jej jak jako obyčejný tablet, tak také jako klasický netbook.

Uvnitř tabletu tepe NVIDIA Tegra 3, což je čtyřjádrový procesor, který ve spojení s operačním systémem Android 4.x vytváří konfiguraci, která je o poznání rychlejší a svižnější nežli klasický Acer One či Asus EEE. Právě těmto dvěma je na první pohled částečně podobný – jak rozměry, tak také hmotností i možnostmi základního využití. Hodí se na cesty, rychlé vsunutí do tašky a využívání všude tam, kde člověk nepotřebuje velký klasický výkonný notebook, který je těžký a má obvykle nižší výdrž.

Z tohoto praktického srovnání se na práci více hodí (dle mého soudu a zkušenosti) klasický netbook s Linuxem. Člověk na něm má k dispozici všechny běžné aplikace a lze na něm relativně dobře pracovat i na větších klasických projektech, k čemuž Android a jeho aplikace nejsou úplně určeny.

Důraz kladený na rychlost a jednoduchost může být v řadě případů na škodu. Naopak pokud člověk hledá zařízení, které lze přinést na poradu, během sekundy spustit a psát si na něm zápis, dohledávat informace na webu či si zahrát hru, tak Transofmer je rozhodně lepší a praktičtější.

Obrazovka má 10 palců při rozlišení 1280 x 800, což vytváří relativně dobrý obraz i pracovní plochu, ale oproti výrobkům od Apple jde o podstatně horší řešení. Potěšitelný je úhel čitelnosti – výrobce uvádí 178°, což je asi pravda, ale tyto extrémní úhly se nedají nijak rozumně testovat při praktickém nasazení. Čitelnost na slunci je naopak jen průměrná. Pokud jde o reakci na doteky, je to zařízení ne zcela špatné, ale přece jen trochu slabší než konkurence od Samsungu či Apple.

Potěšitelná je přítomnost dvou fotoaparátů – 8 MPx pro klasické focení či video je nadstandardně kvalitní a lze ji jen doporučit. Druhá má 1.2 Mpx a slouží především pro videohovory. V tomto ohledu nelze zařízení nic vážnějšího vytknout, stejně jako zvuku, který je (na možnosti podobných zařízení) velice obstojný.

Do tabletu lze zapojit klasická sluchátka či mikrofon (1 x 2-in-1 Audio Jack), pro obraz je připraven  micro HDMI slot a samozřejmostí je také slot pro Micro SD paměťovou kartu a klasickou SIM kartu. Z tabletu tak lze také telefonovat, což je spíše nouzové řešení, ale nikterak nepohodlné.

Dokovací stanice se připojuje pomocí speciální portu, který slouží také pro nabíjení. Obsahuje jeden klasický USB port, opět čtečku SD karet a napájecí port.

Klávesnice je velice pohodlná a relativně velká – nechybí diakritika, jen uspořádání okolo šipek je poněkud nezvyklé. Místo kláves F1-F12 jsou k dispozici speciální funkční tlačítka – pro zapínání touchpadu, změnu hlasitosti, odemykání obrazovky či tlačítko zpět.

Zajímavě je řešeno nabíjení – primárně se napájí tablet, až po něm dokovací stanice, která má vlastní baterii. Přenos energie z ní do tabletu je přitom podstatně rychlejší než obyčejné napájení ze sítě. K dispozici je 1 GB RAM a 16/32 GB disk, který lze rozšířit pomocí paměťových karet. Konektivita je řešená pomocí HSPA+ UL:5.76 Mbps/DL:21 Mbps, WiFi či 2G a 3G sítí a Bluetooth V3.0+EDR. Chybí především NFC.

Praktické zkušenosti a budoucnost

Uživatelské zkušenosti jsou spíše pozitivní – díky klávesnici s dokovací stanicí lze zařízení používat také na rozumnější práci a má podstatně delší výdrž nežli klasický tablet. Také kombinace touchpadu a dotekové obrazovky je překvapivě příjemná a pohodlná.

Platí, že čím kratší a jednodušší práci má člověk dělat, tím lepší je dát přednost Transoformeru před netbookem. Zařízení je díky odnímatelné klávesnici flexibilní, i když tablet samotný je relativně těžký.

Praktickým problémem ale zůstává, kdo je vlastně onou cílovou skupinou. Domů, kde má člověk k dispozici notebook či stolní počítač, je pořizování podobného zařízení zbytečné, do práce se většinou hodí spíše něco výkonnějšího a mezera mezi chytrým telefonem a počítačem, kterou zaplnil tablet, se zdá být pro podobná zařízení velice úzká. Paradoxně k tomu nepřispívá ani Android, který je stále příliš tabletový a mobilní i ve chvíli, kdy by uživatele uvítal klasickou formu.

Jako jednu z mála cílových skupin tak vidím domácího uživatele, který hledá jediné zařízení, a přitom nepracuje na počítači z domova. Jinak jde o dobrou hračku, kterou člověk využije dvakrát či třikrát do týdne na pár hodin či minut. Ale to je na koupi málo.

Přesto si myslím, že se najde dostatek lidí, kteří ufinancují několik málo modelů, které se na trhu objeví, avšak zřejmě nepůjde o dominantní nebo nějak výrazný produktový proud. Alespoň nikoliv se současným výkonem a koncepcí produktu.

15. 5. 2013

Autor: