Co říká vědecká studie o tlačítku Líbí se?

Nedávno se objevily zprávy udýchaně líčící, jak modré tlačítko LIKE, kterým je dnes zaplaven web, o nás prozradí doslova všechno, od toho jestli máme rádi Beatles, kouříme či máme IQ blízko tykve, až po to, jestli třeba patříme do čtyřprocentní menšiny.

Tohle všechno vyplynulo ze závěrů studie, publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Studie využila údajů 58 000 Američanů a podle toho, co lajkovali, algoritmus odhadoval jejich záliby, sklony a vlastnosti. A je z čeho vybírat, každý den se na Facebooku objeví zhruba 2,7 miliardy nových kliknutí.

Závěry studie jsou celkem jednoznačné – „likes“ odpovídají sexuální orientaci, pohlaví, věku, rase, IQ, politice, používání drog a kouření. V některých případech byla míra přesnosti 95 procent a statisticky významná byla i přesnost odhadu, jestli se rodiče rozvedli, byť v tomto případě to bylo jen těsně, asi tak o prsa malajské dívky.

Všechno asi nebude tak horké, jak to vypadá. Ke získání údajů byla použita aplikace myPersonality, kterou vlastní David Stillwell, autor studie.

Navíc za to byl placen, což spolu s tím, že všichni zúčastnění byli místo náhodně vybraných jedinců dobrovolníci (a tedy jejich výběr „like“ mohl být upraven tak, aby se chtěli prezentovat) automaticky vede ke zvednutému prstíku.

Nepomůže ani to, že jeden ze zaměstnavatelů je Microsoft Reseach, protože Microsoft je částečný vlastník Facebooku.

Takže co si budeme povídat – do vědecké studie to mělo daleko a tak slavný časopis, jakým Proceedings skutečně jsou, by se měl stydět. Očividně nejde o nic jiného nežli o snahu přesvědčit marketingové a reklamní firmy o tom, že Facebook skutečně může nabídnout reklamu na míru. Strategové Facebooku nepochybně horečně makají na tom, jak nalákat další milióny uživatelů k urputnému lajkování čehokoliv.

A proto volám nelajkujme nic. Jednak nás přestanou otravovat všelijaká ta obludná „doporučení“ od kamarádů, jednak i když je celá studie víc než podezřelá, v jednom má pravdu – nejrůznější, jen neochotně uveřejňované testy interaktivní televize naznačují, že i něco tak nevinného jako je měnění kanálů na televizi může informovat o našich osobních vlastnostech.

Na druhé straně se ale nemohu zbavit pocitu, že tohle je výzkum pro výzkum. Ano, pokud budu chválit stránky jako Fotbalová liga, Bayern Mnichov a Sparta, asi bude něco na tom, že mám rád fotbal. K tomu ale nemusí nějakej fořt vyrábět algoritmus a publikovat o tom vědeckou práci.

4. 4. 2013

Autor: Václav Větvička