Estonsko je země s téměř 1,4 milióny obyvatel, která jako první prošla rozsáhlým kybernetickým útokem. A je také je jednoznačným vzorem v tom, jakým způsobem dělat eGovernment na státní úrovni.
Estonsko je malou zemí, která díky své poloze v Pobaltí tradičně spadá do sféry vlivu Ruska i Západu. Dnes jsou pro tento stát typické především čilé styky s Finskem, se kterým je jazykově podobné. Země má přibližně 1,4 miliónů obyvatel, což je velice dobré číslo, pokud chcete zavádět nějaké systémové změny – obyvatelé se téměř znají, mají k sobě větší důvěru a snáze se s nimi komunikuje. To je srovnatelné číslo s kraji České republiky. Toto přiblížení je mimořádně důležité z hlediska designu služeb eGovernmentu, kterým se tato země může pyšnit.
Jistě není bez zajímavosti, že Estonsko je jakýmsi ekonomickým prominentem Evropy. Nejen že má vyrovnané či přebytkové státní rozpočty. Aktuální zadluženost je hluboko pod 6 % (http://byznys.ihned.cz/c1-56061970-estonska-krizova-cesta-vyrazny-propad-hdp-ale-temer-zadne-dluhy-a-prebytkovy-rozpocet) a i přes velké dopady hospodářské krize si země vede na výbornou. Také pro svoji disciplínu je tak uváděna jako vzor, podle kterého by se měly další státy řídit.
Není zde prostor na nějakou rozsáhlou analýzu toho, do jaké míry může nástup informačních technologií za ekonomické úspěchy, ale je nepochybné že digitalizace státní správy celé zemi intenzivně prospívá. V následujícím článku se pokusíme stručně naznačit cestu Estonska k informační společnosti i možnosti jeho současného technologického informačního systému. Pohled do této země může být v mnohém velkou inspirací také pro nás – zvláště pokud se podíváme na pomalé zavádění chytrých občanských průkazů, IZIP nebo registrů vozidel.
Estonsko se do dějin informační společnosti zapsalo nepochybně tím, že bylo první zemí, která byla vystavena kybernetické válce velice systematických a propracovaných rozměrů. Za útokem podle všeho stálo Rusko, ale skutečného viníka se soudně identifikovat nepodařilo a asi ani nepodaří. Pokud zrekapitulujeme známá fakta, tak byl útok prováděn nejobyčejnější metodou DDoS a útočníci byli rozmístěni po celém světě.( http://blisty.cz/art/34353.html) Útokem byly mimo jiné zasaženy weby:
estonského prezidentského úřadu a parlamentu,
téměř všech ministerstev,
politických stran,
tří ze šesti hlavních médií,
dvou největších bank a firem specializujících se na komunikace.
Podobná situace se pak krátce nato opakovala také v Gruzii a svými problémy si prošla také Jižní Korea. Jistě není bez zajímavosti, že i tehdy byla Estonská ekonomika silně závislá na informacích a informačních sítích, takže tento útok měl ambice způsobit škody nikoli malé. Na druhou stranu je třeba říci, že informační společnost v roce 2007 byla o mnoho méně síťová a dynamická, nežli je ta současná.
Tento útok přiměl představitele NATO, aby se začali problematikou kybernetických hrozeb zabývat a dokonce vzniklo centrum, které se této problematice intenzivně věnuje(http://computerworld.cz/securityworld/nato-zridi-v-estonsku-centrum-proti-kybernetickym-utokum-45772). Dnes například USA prohlašuje, že podobný útok by vnímala jako vojenský akt a adekvátním způsobem by na něj vojensky reagovala.
Jistě může být s podivem, že Estonsko tento útok od informačních technologií neodradil, ale spíše naopak přivedl k úvahám nad tím, jak je udělat lépe a bezpečněji. To že je tento malý stát informační velmocí tak lze přičítat také zkušenosti s tímto masivním útokem.
Dnes jde navíc o zemi s jedním z nejrychlejších připojení na síť. Podle SpeedTest je průměrná rychlost 41/22 Mbit/s, což je rozhodně číslo hodné obdivu (zkusme si domů u nás pořídit připojení s podobnými průměrnými parametry). Obyvatelé mají také velké množství mobilních zařízení nebo dobré pokrytí prostřednictvím veřejných či otevřených WiFi sítí.
Podat nějakou systematickou analýzu toho, co vše v oblasti informačních technologií v Estonsku funguje a u nás stále nikoli by bylo zřejmě předmětem pěkné monografie. Proto se pokusíme spíše telegraficky naznačit vybrané oblasti, ve kterých by se český stát rozhodně mohl nechat inspirovat.
První oblastí jsou nepochybně identifikační karty či občanské průkazy. Zatímco jejich zavádění u nás bylo mnohokráte odloženo a dnes je stále nutné si za čipovou občanku připlatit, aniž by bylo jasné, co bude umět, nebo k čemu bude čip dobrý, v Estonsku tento koncept funguje již relativně dlouho. V jedné kartě tak mají integrovaný občanský průkaz, řidičák, kartičku zdravotní pojišťovny, jízdenku na MHD či další doplňkové služby – knihovnou počínaje a otvíráním dveří na universitě konče. Tato karta také představuje nástroj pro autentizaci do národního informačního systému, takže zpřístupňuje celý eGovernment.
Země patří nepochybně mezi technologicky nejgramotnější – asi 98 % finančních transakcí probíhá přes Internet, ač průměr EU je stále pod 50 % (http://www.establishingabroad.com/index.php?option=com_zoo&task=item&item_id=2618&Itemid=29). Všechny školy jsou dávno připojeny k síti a téměř tři čtvrtiny obyvatel používají Internet pravidelně. Jestliže jsme na začátku hovořili o silné ruské menšině, tak pro řadu lidí představuje síť kontakt s nedalekou domovinou, v rodném jazyce a kulturním prostředí.
Druhou oblastí, ve které je Estonsko silně zmiňované, jsou elektronické volby. Ty probíhají v zemi již od roku
Neméně zajímavou oblastí je podpora podnikání, která je pro eGovernment jednou z pochopitelných priorit. Založení firmy v této malé zemi trvá asi 18 minut, a přes devadesát procent daňových přiznání přichází elektronicky. Díky tomu lze celou ekonomiku chápat jako mimořádně dynamickou se zaměřením na startupové projekty.
Díky kvalitně zpracované identifikační kartě není třeba, aby se nějak speciálně řešil elektronický podpis, protože podepisování dokumentů je možné spojit právě se systémem autorizace pomocí karet.
Ve výčtu dalších služeb by bylo možné pokračovat ještě relativně dlouho. Důležité je, že se podařilo zajistit propustnost dat mezi úřady, takže například mateřská či jiné sociální dávky jsou vypláceny jen na základě zadání čísla účtu, na který mají peníze chodit. Podobně propracovaný je také systém elektronického zdravotnictví, které v sobě integruje jak klasickou digitální zdravotní dokumentaci, tak například recepty.
Pokud se podíváme na to, jakým způsobem je celý projekt řešený (https://www.eesti.ee/eng/services/official), lze říci, že spektrum služeb, které provozovatel nabízí je skutečně mimořádně široké. Druhým pozitivním rysem je skutečnost, že jsou všechny stránky trojjazyčné – ruské, estonské a anglické. Působí přehledným a kvalitním dojmem, takže se v jednotlivých nabídkách služeb může člověk snadno zorientovat.
Je jistě na zvážení, zda by bylo možné podobný systém provozovat také u nás. Komplexnost služeb by byla zřejmě podobná a také jednotlivé agendy, ač by byly zřejmě rozsáhlejší, by mohli vypadat podobně. Je jen otázkou, zda by se v zemi, která má zkušenosti s IZIP, registrem vozidel nebo pražskou OpenCard podobný projekt uchytili. Osobně pevně věřím, že ano, a že by dokonce mohl významným způsobem posílit konkurenceschopnost, o které se stále tak intenzivně mluví.
31. 10. 2012
Autor:
Vláda vzala na vědomí zprávu o plnění agendy Digitální Česko 2.0 s tím, že je splněno 14 bodů ze 17. Bližší pohled...
Zdravotnictví představuje nepochybně jednu z nejlukrativnějších oblastí, se kterými se lze v současném světě...
Open source postupně překonává předsudky o nespolehlivých a špatně použitelných řešeních. Plně jej podporuje...
Ruský soud uložil společnosti Google pokutu dva a půl sextilionů rublů – dvojka následovaná 36 nulami – za omezování...
T-Mobile si letos pro své zákazníky přichystal celou řadu vánočních dárků. Od tradičních telefonů a sluchátek za 1...
Vodafone v rámci Black Friday zlevňuje neomezený tarif. Se slevou až 46 % si ho můžete pořídit pouhých 72 hodin.