Optická síť v Amsterdamu

Magistrát největšího města Nizozemí se rozhodl vybudovat optickou síť pro připojení svých občanů k Internetu. Již v příštím roce by se mělo FTTH přípojek dočkat na 40 tisíc domácností. Pro tyto účely magistrát zakládá akciovou společnost.

Magistrát se tímto krokem chce postarat o rozvoj moderní širokopásmové infrastruktury, která by měla svým charakterem vydržet nápor požadavků nejméně po dalších 30 let a měla by „konkurovat“ dalším evropským městům, která jdou cestou budování moderní širokopásmové infrastruktury. Budovaná infrastruktura by měla otevřít prostor pro dravé poskytovatele služeb a pro hospodářský rozvoj. Současně jde městu samozřejmě o lepší a levnější poskytování veřejných služeb, vzdělávání a zdravotnické péče.

Městská síť se bude skládat ze tří úrovní: infrastruktura, využití a služby. Při budování infrastruktury se má minimalizovat kopání ulic a maximálně se využije levné pokládky kabelů spolu s distribučními společnostmi. V rámci využití sítě se o aktivaci místních smyček postará poskytovatel velkoobchodních služeb. Z hlediska služeb bude síť zcela otevřená všem subjektům (komerčním, neziskovým, veřejným), kteří si budou nakupovat přenosové kapacity za rovnocenných podmínek a poskytovat služby koncovým zákazníkům.

Rozhodnutí, které o budování sítě padlo na počátku listopadu, vyšlo z dvouletého procesu zkoumání situace. Již v roce 2002 se zkoumaly možnosti budovat FTTH, ale teprve vloni městská rada nastavila podmínky pro investice. Tyto podmínky byly splněny vyhlášením evropských výběrových řízení a založením GNA.

Struktura a podmínky akciové společnosti

Magistrát bude jedním ze třetinových vlastníků nové akciové společnosti Glasvezelnet Amsterdam BV (GNA), kde dalšími třetinovými vlastníky je skupina pěti stavebních společností a skupina investorů. GNA se chystá postavit kolem 40 tisíc optických přípojek (FTTH) v několika částech Amsterdamu (10% pokrytí města). Městská rada již vybrala dodavatele (podle přísně ekonomických podmínek): konzorcium Van den Berg Infrastructuren (BAM)/Draka Comteq Telecom. Výběrové řízení na využití sítě s nejvýhodnější nabídkou pro poskytování služeb vyhrála společnost BBned (vlastníkem je Telecom Italia).

Podílníci GNA investují za stejných podmínek do ziskového podniku s přijatelnou úrovní rizika. Investice ze strany magistrátu se řídí principy pro investory v tržní ekonomice (MEIP, Market Economy Investors Principle), které se probíraly také s EU. Město nehodlá nic dotovat ani nedává další garance, pouze investuje jako státní správa do slibné inovace, na základě stejných podmínek jako ostatní partneři.

O celém návrhu ještě bude hlasovat městská rada. Dohoda mezi podílníky by měla být následně stvrzena v prosinci, poté ještě bude Evropská komise oficiálně zkoumat MEIP. Budování sítě FTTH začne v příštím roce a mělo by trvat do roku 2007. optických přípojek by se první obyvatelé města měli dočkat již v průběhu následujícího roku.

Dánové jdou svou cestou

Sousední Dánsko má také zálusk na FTTH. Zhruba pro třetinu země se chystá nabídnout optické přípojky družstvo distribučních energetických společností. Jejich plán již prozkoumal národní úřad pro hospodářskou soutěž a shledal jej nezávadným. Zejména se jednalo o přísné účetní oddělení jednotlivých druhů podnikání, aby společnosti nerealizovaly investice do optické sítě z jejich hlavní oblasti podnikání, poskytování elektrické energie.

Zhruba milión dánských domácností se může těšit na rychlé optické přípojky, do jejichž budování se v posledních měsících investovala téměř miliarda eur (celkové náklady se odhadují na 1,3 miliardy eur).

V Evropě FTTH nemá správný drive

FTTH v Evropě nemá zdaleka tak silný rozjezd jako v Japonsku, kde se uživatelé optických přípojek již počítají na milióny. V Evropě podle posledních statistik Yankee Group z poloviny roku to činilo 820 tisíc FTTH v celé EU. A do konce roku 2008 analytická společnost předpokládá zvýšení počtu FTTH pouze na 2 miliony.

V roce 2004 bylo podle IDATE v celé Evropě pouze 167 míst, kde se rozjely iniciativy budování optických přístupových sítí. Důvodem je zřejmá snaha telekomunikačních provozovatelů plně zužitkovat investice do DSL. Dalším zádrhelem mohou mnohde být nejasnosti v regulačním režimu, tedy zda optická síť také podléhá povinnému uvolňování místních smyček.

A pak jsou tu samozřejmě náklady na budování optických sítí, i když podle některých odborníků se pořizovací náklady na uživatele FTTH mohou v Evropě pohybovat v rozmezí 200-1500 eur (v USA od 1500 dolarů výše, i 5000), kde spodní hranice není zrovna nepřekonatelná. Konkrétní čísla ale nakonec hodně ovlivňuje konfigurace a topologie sítě.

Další zdroje: pro zvídavé

Na stránce amsterdamské optické sítě http://www.citynet.nl/ je odkaz na po světě rozeseté blogy týkající se (nejen) FTTH. Neměla jsem ještě možnost je prozkoumat, takže zvídaví čtenáři dají ostatním jistě vědět, co stojí skutečně za to, případně přidají svoje tipy v diskusi.

Z těch, které se týkají vysloveně FTTH vybírám následující dva:

FttH Blog - Eugene Rudkevich, zakladatel a CTO optické společnosti Taliescent
Lafayette Pro Fiber 

18. 11. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA