Pokud nemáte Facebooku, jste divní

Zdá se to skoro nepředstavitelné, koneckonců počet účastníků této sítě se blíží jedné miliardě. Takže brbláme, prskáme, nadáváme, ale otevření stránek Facebooku má pro nás stále magickou přitažlivost.

Co si ale máme myslet o těch, co facebookový účet nemají?  Když vynecháme tu hrstku, co prostě nemá počítač, tak se bude jednat o zatvrzelé odpůrce, kteří buď považují tvůrce Facebooku za fašistu, který musí mít všechno podle svého a názory desítek miliónů ho prostě nezajímají, nebo považují celý koncept sociálních sítí a věčného čučení na displej za monumentální ztrátu času.

V německých a britských novinách se objevily články naznačující, že pokud u Facebooku (nebo u jeho konkurence) nemáme účet, budou nás lidé považovat za psychopaty. Vycházejí přitom z toho, že jak Andres Breivik, tak James Holmes neměli účet u Facebooku. Když pomineme to, že vyplodit celou hypotézu na zkratkovitém základě dvou bláznů může být poněkud ploskolebé, jaké si z toho můžeme udělat další závěry?

Pokud bychom tuto teorii rozvedli dál, tak to znamená, že facebookový účet je dnes u mladší generace normální a nemít ho znamená, že jsme něco mezi osobou nenormální, nefunkční a potenciálně nebezpečnou. Prostě okolí se na nás bude dívat jako na blázny.

Trochu mi to připomíná známého, který si nedávno liboval, jak svoji přítelkyni při telefonování dobře slyšel, a hned pátral po tom, který nejnovější smartphone dotyčná dáma používá. Vidět jeho výraz ve chvíli, kdy ho upozornila na to, že použila klasický telefon, byl za všechny drobné.

Těch nenormálních asi bude víc a víc, protože ta miliarda účastníků je poněkud nadnesená. Sám Facebook přiznává, že dobrých 20 procent účtů je falešných. Tím ale situaci značně podceňuje.

Falešné jsou totiž nejen desítky účtů známých modelek a sportovců, ale tisíce a statisíce účtů, které slouží jen k propagaci určitých předmětů a služeb. A když k tomu přidáme účty našich koček a psů, pravda o tom, že kdo nemá u Facebooku účet, jakoby nežil, bude asi někde jinde.

Takže lidé přibývají, ale zároveň také ubývají. A není divu, jedny znechucují stále větší problémy s bezpečností a především s tím, jak s jejich soukromými daty Facebook nakládá. Dalším leze na nervy profil Timeline nebo opruzující reklamy, které navíc Facebook cpe lidem s neskutečnou tupostí – na americkém počítači mám již poslední dva měsíce reklamy výhradně na české firmy, což mi bude platné asi tak jako mrtvému kšandy. Chybička se prostě vloudila.

Další odpůrci Facebooku prostě nechtějí být ještě více osamělí. Řada studií totiž objevila paradox, že některé účastníky dělají podobné sítě ještě více asociální, nežli byli dřív. Přátelství na sociální síti je totiž pouze pasivní a nemá s aktuální socializací nic společného. Ono totiž začíná být pohodlnější a běžnější někomu napsat na Facebook, než se s ním sejít v hospodě třeba na pečené kachně a pivu.

No a potom nelze zapomenout ani na to, že existují i další alternativy, byť to je vlastně stejný mor, akorát v jiném kabátě. 

14. 9. 2012

Autor: Václav Větvička