Trendy v operačních systémech

Operační systémy jsou dnes rozšířeny také mimo platformu PC na mobilní telefony, televizory a další zařízení. V následujícím článku se pokusíme podívat na to, kam se vývoj současných operačních systémů ubírá a proč.

Operační systém představoval, svého času, jeden z největších kroků v používání a chápání počítače jako takového. Ze zařízení, které sloužilo jen pro výpočty či řízení dalších systémů, se stal podstatně univerzálnější nástroj.

To (v zásadě ihned) implikovalo rozvoj programovacích jazyků a vývojových prostředí. Díky operačnímu systému bylo možné počítač vyrábět mnohem více sériově, takže také levněji a efektivněji. Jestliže jsme svědky informační revoluce, pak za ní stojí mimo jiné i rozvoj operačních systémů.

Druhou velkou revolucí byl nástup grafického rozhraní. Napřed v podobě textové nástavby nad příkazovým řádkem v podobě aplikací jako byl Norton Commander, m602 či mc. Druhým krokem, byl vznik samostatného plně grafického prostředí, které jako první přinesla firma Xerox. Od ní ji získal Apple (za dosti diskutabilních okolností) a Unix se svým X Windows System. Šlo o další významnou změnu, která určila další vývoj počítačů. Najednou je nemuseli ovládat vyškolení pracovníci, ale práci s nimi zvládal téměř každý.

Když se stále více zlepšoval multitasking, výkon a bezpečnost operačních systémů, dostal koncept PC tak, jak jej chápeme dnes, svou současnou tvář. Jak je vidět, změny, které se v oblasti tohoto softwaru odehrávají, jsou sice relativně pozvolné, ale přesto mají dramatický dopad na to, jak vypadá celé odvětví informačních technologií. Stačí si vzpomenout na změnu, kterou přinesl operační systém Android v oblasti mobilních zařízení a používání telefonů masivním množstvím osob.

Na základě těchto historických úvah se můžeme zkusit zahledět do blízké budoucnosti a pokusit se předpovědět směr, kterým se budou operační systémy ubírat, alespoň ve svých základních rysech.

Repozitáře a ekosystém

Jedním z největších rozdílů mezi Linuxem či Mac OS a Windows je způsob instalace aplikací. Zatímco v případě Microsoftu jsou produkty instalovány vlastním instalačním průvodcem, se zněním licenčních podmínek, volbou umístění atp., v Unixových systémech je vše řešeno pomocí repozitářů. Jde o databázi programů, které lze nainstalovat (samozřejmě ji lze doplňovat), takže si uživatel jednoduše vybere, že hledá hru, podle určitého klíče si vybere konkrétní produkt a jedním klepnutím instaluje.

Výhody repozitářového řešení instalace souborů jsou poměrně zřejmé. Autorita (vývojář systému), může snadno kontrolovat kvalitu a bezpečnost zdrojového kódu, instalace je proto jednodušší, rychlejší a dává prostor pro méně náročné uživatele, kteří nevědí, co přesně potřebují. Stačí si do vyhledávacího políčka zadat textový editor a vybrat si ten nejlepší z nabídky. Dle mého soudu jsou ale největší výhody repozitářů někde jinde.

Především lze díky nim snadno udržovat software aktuální a ponechat na systému, aby se o tyto věci staral. Druhou výhodou je možnost snadné přenositelnosti aplikací i s nastavením na jiná zařízení, aniž by byl potřeba speciální síťový protokol či virtualizace. Je zajímavé, že Microsoft repozitáře nejprve zavrhl (objevili se až ve Windows pro mobilní telefony), ale postupně na ně přechází.

S tím souvisí také ekosystém aplikací, které se kolem operačního systému vyvíjejí. V současné době představují klíčový parametr v oblasti mobilních zařízení, ale budou hrát stále větší roli také u osobních počítačů. Zatímco bude klesat cena samotného systému, bude se úměrně rychle objevovat model prodeje softwaru, jak to vidíme v případě Androidu či Mac OS. Platit se bude také za další nadstandardní služby, jako je cloud, prodej obsahu atp.

Cloud, mobilita a doteky

Jestli existuje buzzword, které nejlépe charakterizuje rozvoj určitého odvětví ICT, tak je to bezesporu cloud computing. Stále více firem i jednotlivců preferují možnost online práce a vzdáleného úložiště před nutností pořizovat si vlastní hardware a software, který musí být většinou silně naddimenzovaný. Z tohoto pohledu je tedy pochopitelné, že bude docházet nadále k integraci online aplikací přímo do systému tak, aby nebyl velký rozdíl mezi online a klasickými aplikacemi. Současný rozvoj HTML 5 by tomu mohl silně dopomoci.

Neméně důležitá je také podpora mobilních telefonů a dalších nepočítačových zařízení. Zatímco většina lidí nemá doma pro každého člena domácnosti vlastní PC, tak téměř každý člověk má telefon, v domácnostech se nachází několik televizí a multimediálních center či automobilů. Díky tomu je počet neklasických zařízení stále vyšší a jejich podpora bude hrát mimořádně významnou úlohu v konkurenčním boji. Lze navíc očekávat, že poroste síla synchronizace a kooperace jednotlivých zařízení.

V neposlední řadě můžeme vidět nástup dotekového a hlasového ovládání. Psaní na klávesnici a myš jsou svým způsobem nepřirozené a bude jistě docházet k tomu, že vývoj bude směřovat směrem k tomu, jak jsou lidé zvyklí komunikovat a pracovat běžně – doteky, hlasem či myšlenkou.

Závěrem

Vysledovat bychom mohli také celou řadu dalších dílčích trendů jako je rostoucí význam umělé inteligence v systémech, týmová spolupráce a především spojení se sociálním rozměrem. Komunikace, sdílení a kooperace se dostávají všude a mají stále větší význam. Budou to právě ony, které budou budoucnost toho, jak budou operační systémy vypadat, určovat dominantním způsobem. Jistě je ale kontroverzní otázkou, zda se na to máme těšit či se naopak obávat. Pravda je ale taková, že se podobným trendům zřejmě nemáme šanci vyhnout. 

22. 8. 2012

Autor: