Hybridní televize pro gaučové brambory?

Česká televize se chytá stébla a pro zastavení odlivu diváků připravuje různé lapáky. Jedním z nich je HD teletext, což je paradoxní, protože označení HD slouží pouze pro zdůraznění grafické podoby. Samozřejmě tomu říkají zlepšení kvality, ačkoli to s ní nemá nic společného.

Podobně je tomu například s i-vysíláním, které je digitální, tedy „v nové kvalitě zvuku a obrazu“. Idea, že digitální=kvalitní, se z mozků televizních guru asi už nevytratí. 

Další novinkou je hybridní televize. Bůhví, proč hybridní. Možná s ohledem na její skutečný přínos, tam se hybrid ani ryba, ani rak, opravdu rýsuje. Musíte mít přístroj vybavený připojením k Internetu, tedy jde o další pokus už řadu let, dobrých deset, tlačený Microsoftem. Pouze trapná snaha nutit diváka, aby si z televizoru udělal domácí multimediální centrum a používal ho i jako počítač pro získávání informací.

Takže už příští rok nás, resp. ty, kdo si takto vybavený televizor koupí, čeká další grafický prvek. Červený čtvereček diváka upozorní, že k vysílanému pořadu lze získat další informace, a proto není třeba odbíhat k počítači... K lahůdkám patří možnost snadno hlasovat v anketách, při sledování fotbalu sázet na výsledek poté, co onlinově zjistíme, jak se klubu dařilo, u filmu či koncertu se dozvíme jména aktérů, o jejich umělecké dráze, popřípadě kdo je obléká a další a další nezbytnosti.

Jak pravila hybridní televizní soudružka „pohodlí je také jedna z hlavních výhod hybridní televize – co dostáváte z počítače, budete moci dostat i při ležení na gauči u televize“. A jsme doma: pohodlí. Kdo to vlastně potřebuje? – ptám se sám sebe, a hle, paní z obrazovky jako by mě slyšela.

Podle jakéhosi zahraničního průzkumu se dnes 48 % diváků na televizi dívá s tabletem či notebookem na klíně a zjišťují si dodatečné informace. I ona dotyčná se svěřila, že má při sledování na klíně ne manžela, milence nebo psa, ale tablet. Prý se občas přistihne, že většinu času ani vysílání nevěnuje a hledá a hledá cosi souvisejícího, bez čehož býti nemůže.

Říká se tomu invenčně „multitasking“. Dosud se omezoval na žehlení či vaření plus sledování televizního pořadu. Dnes tento způsob házení perel sviním či spíše hrachu na zeď, protože psychofyziologické zákony jasně definují, co a jak člověk je schopen vnímat, tedy budeme podporovat. Už teď je obrazovka ČT24 přeplněna okny či segmenty, v nichž běží doprovodné služby k vysílanému pořadu, tedy zpravidla zpravodajství.

Ministr Dobeš už aby chystal testy pro žáky a studenty, kdy budou muset prokázat při sledování hybridní televize a využívání služeb červených, modrých a nevím jakých čtverečků, že pochopili obsah. To bude maso!

Jasně, existují pořady, kde má smysl se zajímat během vysílání o doplňkové služby, ale zajisté existuje řada dalších, kde se bude cpát do lidí to, co nepotřebují. Ale jistě si to rádi vezmou. Už dnes lidi běžně v divadle, biografu či koncertním sále během produkce esemeskují a telefonují, záhy budou tabletovat. Dělají to, co doma.

Před delší dobou jsem si kladl otázku, kolik bude v domácnosti s interaktivním multimediálním centrem potřeba dálkových ovládání. Parafráze Orwella praví, že kdo má dálkové ovládání, ovládá přítomnost. Dnes zní otázka stejně, ale dopad je jiný: každý člen rodiny bude toužit po jiné hybridní službě a televize se s tím bude muset poprat. Možná bude každý člen mít vlastní účet, na který se mu budou ukládat body za aktivitu, a ten nejlepší bude rozhodovat.

Nejraději se dívám na film či divadlo v televizi sám. Zhasnu, uspím počítač a věnuju se tomu, co je na obrazovce. Když je reklama, většinou nepřepínám, když jde o záznam z externího média, pociťuji občas absenci reklam rušivě (když je to momentálně slabší). Pracku bych urazil tomu, kdo by se při sledování Madisonských mostů chtěl vědět, kolik musela M. Streepová přibrat.

Stejně jako se neodchází z divadla či koncertu, když je momentálně program nudný. Někdo to takto uvařil a máme to sníst, jak to leží a běží. I nové jídlo by měl člověk dělat podle předpisu, poprvé, protože svými návyky ho deformuje do podoby jiné, načež právem označí výsledek za blaf. Neuvědomuje si už, že jde o jeho blaf. To, co si díky hybridní televizi namíchá, bude pouze jeho problém

Pokrok nezastavíme a je to dobře. Nezastavovat pokrok však určitě neznamená strkat hlavu do každé misky, kterou nám někdo podstrčí. Výrobcům a producentům opravdu nejde o naše blaho, ačkoli to opakují jako mantru desetkrát denně. Hybridní televize zavání, stejně jako 3D televize, další destrukcí rodinného a společenského života. Kdo nebude mít s sebou 3D brýle či tablet, bude záhy sociálně vyloučený... Vznikne nová společenská vrstva: multitaskingoví hybridi.

Nebojte se děti, nebude to tak. Co je dnes hitem, může být zítra všedností, ale také něčím, po čem ani robotický pes neštěkne. Jediné, co zůstane, budou marketingově mediální bubliny, předkládané nám jako technologické vize a životní nutnost. 

21. 12. 2011

Autor: