Google+ mi ukázal, jak je Google pro mě důležitý. A strach z toho nemám

Spuštění sociální sítě Google+ rozpoutalo celou řadu reakcí, domněnek, rad a zamyšlení nad rozličnou paletou věcí. Jedni Google+ zatracují, jiní nepochopí, jak někdo může používat vůbec nějaké sociální sítě, jiní naopak Google+ vítají. Ať tak či tak, zase se planě hovoří o soukromí a jiných věcech týkajících se sběru uživatelských dat. A nejen zahraniční média skloňují slova jako "Facebook-killer", tedy spekulují nad tím, zda Google+ může položit dnešní jedničku společenských sítí.

Nevím, jak se na to díváte vy, každopádně já patřím k té skupině, která existence Google+ vítá. Krátce řečeno, "lepší 'Facebook' byl potřeba". O různé alternativy Facebooku se snažilo docela dost startupů, ale žádnému z nich se nepodařilo získat tolik uživatelů, aby to stálo za větší pozornost, resp. aby -- jak dnes média s oblibou píší – se Facebook musel o svou pozici obávat.

Média totiž rády připomínají příběh proslulé sítě MySpace, která byla svého času na špici, ale právě kvůli Facebooku začala tratit – jak uživatele, tak inzerenty. Jenže MySpace byl poněkud něco jiného než Facebook a soupeření Google+ s Facebookem je případ sám pro sebe a opravdu nemá cenu se teď tím vůbec zabývat.

V drtivé většině případů, kdy se začne mluvit o nějakých “killerech”, si navíc můžete být jisti, že ta či ona nová služba většího konkurenta vůbec nepoloží a dost možná brzy sama zkrachuje – učebnicovým příkladem toho byl třeba vyhledávač Cuil, který založili bývalí zaměstnanci Googlu a který měl být lepší. Jak to dopadlo, možná víte sami – Cuil po krátké době byl vypnut a investoři zaplakali.

Zda Google+ bude nebo nebude tím, co položí Facebook, netuším a ani to pro mě není podstatné. Nicméně bych byl raději, kdyby se ze sítě Google+ druhý Facebook nestal. Google+ se povedl a žádné hry, nesmyslné aplikace, podvodné stránky, zakuklené viry, virtuální srdíčka, pusinky a jiné akty v něm opravdu (ne)chybí. A dost pravděpodobně se tam tyto naprosté zbytečnosti ani neobjeví – Google totiž svůj obchodní model dávno má.

A Facebook může být dále místem, kde člověk pozdraví druhého člověka, kterého 15 let neviděl. Google+ díky tomu, jak je pojat, na druhou stranu nabízí a ještě nabídne mnohem víc pohodlí a klidu lidem "zkušenějším". Tematické kruhy, jak Google říká "skupinám" kontaktů, jsou opravdu provedením dobrého nápadu a díky tomu je Google+ nejen v něčem jako Facebook, ale pro další kruh něco jako Twitter, pro další blog, popř. i otevřené diskusní fórum.

Kritici, kteří většinou nemají společenské webové sítě rádi, zase skloňují slova jako soukromí – to je prostě už takový kolorit kybernetického světa. Nemůžu si pomoct, ale jak pozoruji Facebook a jak znám Google, zatímco Facebook se chová tak, jako kdyby mu patřila vaše data i vy samotní, Google nabízí jak volnou ruku, tak i vysokou míru zabezpečení svých služeb – a elegantní řešení “zabezpečení” soukromí pomocí zmíněných kruhů v Google+ z něj dělá mnohem přívětivějšího přítele. Nářky nad ztrátou soukromí u Googlu mě netrápí – účty jsou opravdu kontrolovatelné a nějaký statistický sběr dat pro nabídku reklamy mě nemá proč trápit (ostatně díky tomu máme takové služby zdarma).

Někteří zahraniční autoři si v minulých dnech – snad kvůli mediálnímu bombardování na téma Google+ – zkusili, jaké to je žít bez Googlu. Póza dobrá, zkouška taky (záleží na tom, kdo se k tomuto kroku odhodlal), ale dopadla více méně stejně – bez Googlu prostě moc na internetu fungovat nejde.

To jsem zažil také na vlastní kůži několikrát. Nechci sahat k velkohubým tvrzením – a vůbec už nechci nikoho přesvědčovat –, jenže žádná jiná společnost nenabízí tak kvalitní vyhledávač, díky kterému je Google Googlem.

I když některé vyhledávače uspokojí uživatele, kteří moc nehledají (a neví, co hledají), Google svým rychlým indexování stránek a aktuálních zpráv aj. je prostě nenahraditelný. Schválně si zkuste, jste-li uživateli Googlu, na pár dní hrát s jiným vyhledávačem. Ani Bing od Microsoftu, ani tuzemská jednička Seznam nemohou nabídnout ani zlomek toho komfortu a jistoty, která je tak vlastní Googlu. Alespoň mně osobně.

Co se počítačů, softwaru a webových služeb týče, jsem spíše konzervativní uživatel, webových služeb nepoužívám moc, ale většina z nich je právě od Googlu. Máloco mě nadchne tak, abych se někam hned registroval – výjimkou byl v “nedávné” době akorát možná Twitter –, o to víc cítím, jak jsem na Googlu závislý. Ne tak “závislý” (s výjimkou právě jeho vyhledávače), ale spíše ve smyslu spokojený, protože služby Googlu, jak spolu fungují, zastřešují většinu toho, co na webu dělám. Nejde přímo o jinak nenáviděný a často nebezpečný “Vendor lock-in” jako v případě Microsoftu či Applu – ale o to, že pod tou střechou člověk zůstat naopak chce (a hlavně má možnost používat libovolný operační systém).

Google+ spoustu služeb Googlu integruje do sebe a hlubší integrace ještě přijde – a při pohledu na to, co dnes používám, si říkám, že bez služeb a aplikací níže by alespoň můj digitální život nebyl takový, jaký je.

Vyhledávač Google – jak jsem si troufl už výše tvrdit, nahradit ničím jiným nelze. Další jeho funkce, jako Google Scholar (vyhledávání ve vědeckých textech) jsou sice určeny pro užší okruh lidí, přesto je to služba báječná.

Freemailovou službu Gmail používám de facto od jejích začátků, kdy mi přišla pozvánka; rychle si zvykl na její vysoký standard, spolehlivost, kvalitní spamový filtr a integraci s dalšími službami, že jen těžko bych hledat lepší službu. Účet na Hotmailu sice mám od roku 2000, ale Hotmail je zase tím, kdo tahá za kratší konec. Schránka je sice stále aktivní, ale pro žádné účely neslouží – když člověku chodí do příchozí pošty nabídky na zvětšení penisu a do složky nevyžádaná pošta novinky od Microsoftu a jeho různých divizí, jinak to ani nejde. Hrál jsem si s kupou schránek různých firem, ale Gmail jsem nikdy nevyměnil.

Google Docs - používám sporadicky, spolupráce s Gmailem je však věcí vítanou. Na počítačích, kde není možnost otevírat a editovat textové soubory, tabulky nebo prezentace v lokálních programech, jsou Dokumenty Google k nezaplacení. Službu člověk ocení zejména v případě, že spolupracuje na nějakých věcech s dalšími lidmi. (Bezesporu by uživatelé přivítali i určitou viditelnější integraci se sítí Google+.)

Google Reader – čteka RSS kanálů. I když leckdo RSS prorokoval v době sociálních sítí a dalších způsobů komunikace a šíření zpráv zánik, jsou dnes stále součástí webů, blogů, zpravodajských serverů. Po letitém hraní s různými desktopovými aplikacemi se Google Reader ukázal jako velice užitečná služba. Jakmile používáte více operačních systémů a více počítačů a mobilních přístrojů, stává se z ní “must-have” záležitost. Jestliže máte účet u Googlu, není nutné hledat jinou službu pro správu RSS.

Buzz / Hlášky – mikroblogovací a společenská síť pro výměnu zpráv, informování o novinkách z různých webových služeb v rámci účtu atd. Není pro mě nepostradatelná, ale je užitečná. Patrně však ustoupí právě síti Google+ (do níž je teď integrovaná).

Picasa - nejsem digitální fotograf, nefotím tak náruživě, tak bez této služby bych se klidně obešel. Ale pár alb pro nejbližší mám. Picasa Web Album je určitě každém ohledu lepší než tak používaná alba na Facebooku – to říkám opět proto, že Picasa je úzce integrovaná do Google+ a nabízí daleko více funkcí a možností.

Když se řekne Picasa, nejde zapomenout na stejnojmennou aplikaci. Rychlá, spolehlivá, nabitá funkcemi a nabízí i základní úpravy fotografií a spolupráci s webovými službami.

Když jsme u desktopových aplikací, zmíním i Google Desktop, jeden z nejlepších programů pro vyhledávání souborů, e-mailů aj. v systému. Škoda jen, že na Google Desktop sedá jen prach... Integrace s webovým vyhledávačem, poštou, webovou historií a mnoha dalšími věcmi dělá z tohoto programu pro vyhledávání souborů a obsahu v nich velkého pomocníka. Po letech jsem se k němu s nadšením vrátil, zvláště pro linuxové systémy lepší aplikace asi není.

Nejaktivněji vyvíjená desktopová aplikace je samozřejmě Google Chrome – přinejmenším na linuxových systémech nejlepší webový prohlížeč s pekelnou rychlostí, podporou moderních standardů a vysokou bezpečností založenou na sandboxu.

Google Talk, resp. Hlasový chat a videochat, jednoduchý, schopný a hlavně funkční komunikační nástroj s podporovou hlasových hovorů včetně videa ve skvělé kvalitě. Předností je opět multiplatformnost (Windows, Linux, Mac OS X), integrace do webových služeb Googlu (Gmail, Google+) a spolehlivost (zvláště v porovnání s chatem na Facebooku má člověk pocit, že žije v jiném století). Velkou část kontaktů jsem přesunul právě sem – pomáhá tomu i fakt, že kecálek od Googlu používá protokol XMPP/Jabber. Po dlouhých a dlouhých letech jsem skoro upustil od sítě MSN, prvního mého účtu pro instantní zprávy. U desktopové verze (Google Talk) zamrzí opět to, že zapadá prachem (poslední stabilní verze byla vydána v roce 2007, nicméně program stále spolehlivě funguje).

Na závěr ještě dvě pro mne užitečné služby, byť už ne tak zásadního charakteru:

Za prvé, Google Webmasters Tools (Nástroje pro správce webu). Služba není pro každého, ale máte-li web, Google vám v jeho optimalizaci hodně pomůže.

Za druhé Google Analytics - další z koloritů webových služeb Googlu. Přehled návštěvnosti webů, které spravujete, nebo se kterými prostě máte co do činění. Přehledné statistiky chování čtenářů/návštěvníků, trendy, pohyb na stránkách a mnoho, mnoho dalšího.

Výčet služeb Googlu, jak jsem předeslal, není vůbec úplný. Je to jen málo z toho, co Google nabízí a co používám.

Jestliže jsem se před lety několikrát bezúspěšně pokoušel být zcela “Microsoft-pozitivní”, tedy používat co nejvíce služeb a produktů Microsoftu, aby vše bylo pohodlně pod jednou střechou, s produkty Googlu se to podařilo i bez jakékoli plánované snahy. Síť Google+, která spoustu různých služeb integruje, je v tomto směru ještě větším příslibem. A já se z nějaké novinky ze světa webu konečně těším. 

15. 7. 2011

Autor: Oldřich Klimánek