S trhem xDSL roste důležitost testování

VDSL do tří let získá poloviční podíl na trhu s DSL, který se vyšplhá na 6 miliard dolarů. VDSL2 jako nejnovější schválená technologie je zatím ve stádiu testování. Testování zařízení je s rozvojem sítí pro triple play stále složitější.

V článku VDSL2 jsme informovali o doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T G.993.2, které bylo letos zatím jako poslední schváleno v rámci rodiny xDSL technologií. Doplnili jsme tak diskusi Rodina xDSL ve zkratce o všech xDSL typech přípojek, které dosud vznikly a z nichž mnohé se ujaly i v praxi. Největší rozmach ale zažilo ADSL.

Trh s DSL

Podle nedávno vydané zprávy Infonetics Research („DSL Aggregation Hardware“) se trhu s DSL porty v druhém čtvrtletí letošního roku mimořádně dařilo: počet prodaných „kusů“ se celosvětově dostal na 21 milionů, což je nárůst o 19 % oproti předchozímu čtvrtletí, kdy trh rostl o umírněných 6 %. Objem trhu dosáhl 1,6 miliard dolarů a to představuje nárůst o 11 %. Ovšem pokud se splní současné předpovědi, vyšplhá se do tří let téměř na 6 miliard dolarů.

Nárůst trhu se očekává právě díky VDSL2, které umožní díky vysoké propustnosti podporu kombinace služeb, zejména video různého typu (VoD, videotelefonie apod.). Díky spolupráci VDSL2 s ADSL/ADSL2+ zabudované ve specifikaci technologie budou provozovatelé nasazovat tyto technologie podle podmínek (zejména vzdálenosti od ústředny) vedle sebe. VDSL2 bude alespoň v počátcích ale určeno především pro významné zákazníky.

Francouzský Alcatel je vedoucím dodavatelem DSL z hlediska podílu na trhu (31 %), za ním následuje čínský Huawei (17 %) a německý Siemens (8 %), Lucent (7 %) a ZTE (6 %). Zbývajících 31 % připadá na dalších 16 dodavatelů. Z hlediska počtu prodaných portů se na prvních třech příčkách udržuje Lucent.

V loňském roce představovalo VDSL jen 7 % DSL portů. Letos to má být již každý desátý port a v roce 2008 bude VDSL tvořit téměř polovinu veškerého trhu s DSL. Celkově má být podle Infonetics Research do tří let ve světě téměř 200 miliónů DSL přípojek. Připomeňme metu DSL Fora: na konci dekády půl miliardy!

Pro zajímavost podle čtvrtletní zprávy stejných analytiků („Broadband Modems, Routers, and Gateways“) ale příjmy z CPE (Customer Premises Equipment) zařízení pro DSL nerostou tak rychle (o 2 %) jako u stejné kategorie zařízení pro kabelové přípojky (4 %). Do příštího roku se mají rozdíly mezi nimi ještě zvýšit: zatímco objem trhu DSL produktů má do roka mírně poklesnout, naopak objem trhu s CPE pro kabelové sítě má ještě mírně vzrůst (na 6 %).

Ovšem trh s produkty pro širokopásmový přístup tvoří téměř z poloviny (47 %) právě DSL CPE a kabelová CPE představují jen 18% (širokopásmové směrovače tvoří 27 %). Celkový počet prodaných CPE v druhém čtvrtletí letošního roku činil 26,7 milionů (přírůstek o 5 % mezi čtvrtletími). Objem trhu se má do roku 2008 dostat na 5,4 miliard dolarů.

VDSL2

Připomeňme, že VDSL2 je nejrychlejší přírůstek do rodiny xDSL a je zatím ve stádiu testování. VDSL2 je technologie založená na modulaci DMT a díky rozšíření kmitočtového pásma na 30 MHz maximální přenosová rychlost dosahuje 100 Mbit/s.

France Telecom http://www.francetelecom.com/ oznámil, že zahajuje testování VDSL2 ve svých laboratořích, na základě doporučení francouzského regulátora. VDSL2 se začne testovat v terénu teprve v příštím roce, kdy jej velcí provozovatelé začnou do svých sítí pilotně nasazovat, a to zejména v USA a v Asii. Zkušební provoz VDSL2 v Evropě plánuje Swisscom ale už na listopad letošního roku, se zařízením od Alcatelu (Alcatel 7302 ISAM).

Testování xDSL

Testování xDSL začíná v laboratorních podmínkách u zkoušek jednotlivých produktů a musí předcházet pilotním testům v terénu. S rostoucí složitostí DSL implementace se nejedná pouze o testování základních zařízení jako DSLAM (DSL Access Multiplexor), ale je třeba zkoušet další síťové prvky jako BRAS (Broadband Remote Access Servers)/ BBNG (Broadband Network Gateways) a s návazností na Ethernet pak také EAR (Ethernet Aggregation Routers).

Testování DSLAM představuje základ, neboť se týká vlastního přístupu. Testuje se úroveň datová i řídicí (data a control planes), aby se zajistilo, že záležitosti týkající se zpoždění a ztrát paketů negativně neovlivňují následné testování hlasových a video služeb. Pro specifické aplikace jako IPTV (Internet Protocol TeleVision) je potřeba implementovat další specifické metriky pro danou aplikaci, jako např. intervaly mezi připojením/odpojením od skupiny, zapping kanálů a škálovatelnost služby.

Testování BRAS/BBNG se zaměřuje na přístup a směrování. Testuje se škálovatelnost na portu, využití šířky pásma, výkonnost a upřednostňování provozu pro hlas, video a data. Možnost upřednostnění provozu je velice důležitá pro hlasové a video aplikace, které jsou vysoce citlivé zejména na zpoždění paketů. S ohledem na předpokládanou nutnost zajišťování SLA (Service Level Agreement) pro různé zákazníky je třeba provést zkoušky škálovatelnosti, aby se ověřila schopnost infrastruktury sítě podporovat požadovaný počet relací.

Testování směrovačů EAR se obdobně jako u BRAS/BBNG zaměřuje na výkonnost, škálovatelnost (EAR musí podporovat tisíce uživatelů na port), upřednostňování provozu a využití šířky pásma. Někteří poskytovatelé služeb používají EAR přes BRAS/BBNG založených na ATM (Asynchronous Transfer Mode), protože sítě s podporou triple play vyžadují větší šířku pásma a rozsáhlejší funkčnost, než které nabízejí tradiční BRAS.

Dnes je potřeba testovat také jednotlivé služby pro sítě nabízející kombinaci služeb (triple/quadruple play). Podobně jako IPTV také VoD (Video on Demand) vyžaduje testování výkonnosti a škálovatelnosti pro streaming, ale také záležitosti týkající se slučitelnosti, kapacity, odolnosti služby vůči poruchám a obnovy po výpadku. Scénáře zkoušek typicky zahrnují jeden nebo více streaming serverů a související přepínače a směrovače.

Testování VoIP (Voice over Internet Protocol) podobně jako u IP videa vyžaduje přísné monitorování zpoždění a jeho kolísání a rovněž ztráty paketů, to vše v souvislosti s upřednostněním hlasového provozu. U VoIP jsou specifické pasivní testy, které mezi jiným vypovídají o době navázání spojení, registrace a ukončení spojení. Některé testovací metody proto používají filtraci pro identifikaci a odlišení záležitostí týkajících se samotné sítě, konfigurací a koncových zařízení.

Testování zařízení pro xDSL představuje zajímavý trh sám o sobě: v loňském roce podle Frost & Sullivan dosáhl globálně hodnoty 358 milionů dolarů a v roce 2011 to má být dokonce 885 milionů. Ale výrobci testovacích zařízení musí nutně udržovat krok s rychle se rozvíjejícími aplikacemi xDSL. Jinými slovy to znamená nutnost vývoje nového zařízení např. pro DSLAM, který přestává být založený na ATM, ale modernizuje se na IP. Musí se rychle vyvíjet nová zařízení pro testování populárních aplikací jako VoDSL (Voice over DSL) nebo video po DSL, či IPTV.

23. 9. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA