Myšlenkové mapy jsou stále populárnějším nástrojem na organizaci a formování myšlenek jak pro sebe samé, tak také pro jejich prezentaci širší veřejnosti. V článku se proto podíváme na zásady a postupy, které je možné při tvorbě myšlenkových map využít.

Osobně si myslím, že mnozí uživatelé druhého tábora si na samotnou práci s myšlenkovými mapami příliš nezvykli nebo nezískali takový návyk práce s nimi, aby se pro ně stala jejich tvorba efektivní. Pak je zde ale nemalá skupina těch, kteří nesnesou jakékoli omezení nebo nemají vrozenou žádnou pečlivost a ti zřejmě cestu k myšlenkovým mapám budou hledat jen velmi obtížně. 

V následujícím článku se pokusíme naznačit některé obecné zásady, které s tvorbou myšlenkových map pomocí on-line nástrojů souvisí, podíváme se na některé konkrétní možné aplikace a na závěr se podíváme na on-line nástroj Prezi, který na základě konceptu myšlenkových map umožňuje tvorbu poměrně pěkných a zajímavých prezentací. 

Několik obecných poznámek

Pokud jde o tvorbu mapy na počítači, je potřeba počítat s řadou specifik, které se zde oproti papíru uplatní. Je třeba vědět, že ne všechno, co se obvykle v literatuře doporučuje, je možné bez úprav vzít a dát do oblasti počítačové tvorby. Na tomto místě by bylo jistě dobré zdůraznit individualitu – jak autora, tak také programu. 

Pokud máte svůj způsob práce s mapami, není důvod jej měnit, pakliže jste s ním spokojení. Obecně platná doporučení příliš nefungují, neboť každý člověk je originální a má vlastní systém myšlení, který je ovlivněn výchovou, vzděláním, koníčky, mateřským jazykem, kulturou atp. Osobně tedy mohu konstatovat, že nemám úplně dobrou zkušenost se zahraničními návody, protože předpokládají jinou jazykovou strukturu, která se promítá do myšlení. Je to podobné jako lokalizace GMailu – v anglosaském prostředí je málo příjmení a hodně různých jmen křestních. U nás je to přesně opačně, a tak například můj webový klient nabízí plejádu Janů, Petrů a Martinů. To, že v každé kategorii jména je pět různých osob, Google neřeší. A návody na tvorbu map jsou často podobné. 

Druhou individualitou jsou možnosti použitého programu. Vždy doporučuji dopředu zvážit, jaké jsou funkce v oblasti značkování uzlů, tvorby vztahů nebo obecných poznámek. Právě možnosti doplňovat do mapy značky, které potřebujete, by mělo být jedním z důležitých parametrů výběru software. 

Pokud se má něco říci o obecných principech, pak je možné zmínit, že je dobré rozlišovat jednotlivé druhy bodů barevně, užívat nejrůznějších symbolů, zdůrazňovat pomocí vztahů provázanost jednotlivých uzlů a dopředu mít rozmyšlenou základní strukturu mapy, aby uzly na přibližně stejné úrovni měly podobnou důležitost atp. 

Tři praktické příklady

Asi více než obecné úvahy okolo tvorby může být užitečných několik praktických tipů s poznámkami. Upozorňuji, že se jedná o čistě subjektivní upozornění a není možné je brát jako jediný správný postup. 

Píšeme knihu: Pokud máte v úmyslu tvořit prozaické literární dílo, pak je možné postupovat následovně – vytvoříme si dvě mapy vedle sebe. V první udržujeme seznam osob, můžeme uvádět, co dělaly, co si myslely a ke komu mají jaký vztah. Ve druhé mapě máme množinu událostí uspořádaných tak, jak plyne příběh (více dějových linií odpovídá většímu počtu větví mapy) a ke každé události si dáme značku (třeba grafickou), kdo v ní vystupoval, případně, pomocí poduzlů, jak. Kdykoli přijdeme k tvorbě, máme přehled o struktuře děje a postavách, což je užitečné především u složitějších románů či divadelních her, detektivek a dalších děl, kde není linie příběhu a postav zcela jednoduchá. 

Tvoříme program: Pokud máme navrhovat nějaký program, je možné si jej pomocí jednotlivých uzlů rozdělit na menší podproblémy – např.: výpočetní jádro, správa databáze, uživatelské prostředí, bezpečnostní mechanismy. A ty dále dekomponovat. Programujeme potom tak že postupně řešíme problémy jednotlivých uzlů. Zvláště praktická je tato metoda u objektově orientovaného programování. 

Učíme se dějepis: Postupně si vytváříme větve lokálních dějin vedle sebe a postupně doplňujeme vazby a vztahy. Důležitá místa pak můžeme barevně odlišit. Je vhodné dát různým událostem rozdílné grafické provedení, aby bylo hned na první pohled jasné, co je objev, co válka a co třeba vznik nového státu. 

Prezi

Výhoda myšlenkových map je v tom, že umožňují názornou prezentaci toho, jak se vyvíjí určitá myšlenka nebo řeší problém. To je velice užitečné, když chceme publikovat nejen výsledek, ale celý postup, který ne vždy má lineární strukturu, ale nabízí řadu odboček, poznámek a partikulárních zastavení. To vše je v myšlenkových mapách možné zachytit relativně snadno a přehledně. 

A právě tohoto způsobu práce s prezentacemi využívá Prezi, který je určený k tvorbě a prezentací takovýchto map. Nabízí jednoduché on-line pracovní prostředí, se kterým se po chvíli sžije téměř každý – vše probíhá poměrně rychle, jednoduše a intuitivně. Stačí vkládat textová pole, případně obrázky, vytvářet skupiny s určitým společným tématem a pak mezi nimi nakreslit vztahy. 

Řada lidí říká, že Prezi je pro jejich způsob práce mnohem pohodlnější a lepší než PowerPoint. Prostě proto, že nabízí jednoduchý a rychlý přístup a můžete věci psát tak, jak vás napadají. A často jsou tak mnohem pochopitelnější i pro čtenáře, kterým je následně jasné, co jak a proč myslíte. Výsledná prezentace je optimalizována pro výstup na internet a nese jednoznačný punc originality a novosti, což jsou vlastnosti, které dnes jistě oceníte. 

3. 5. 2011

Autor: