Jestlipak víte, proč v 70. letech chodilo do kin nejvíc lidí? A kvůli čemu pravděpodobně nyní do kin moc nechodí? Ne, stahování DivX filmů nebo DVDripů za to rozhodně nemůže. I když jistým výpovědním prvkem to je.

Protipirátské unie a instituce tuto skutečnost vysvětlují po svém, i když fakty podložené vysvětlení je jiné. Ale k tomu skutečnému důvodu se dostanu o chviličku později. Protipirátské spolky tvrdí, že jde o důsledek stahování filmů. Zvláštní, že je nenapadalo, že za to může i klesající kvalita filmové produkce. 

Celovečerní filmy totiž ignorují většinu obyvatelstva a chrlí nesmysly hlavě pro teenagery. Podstatné u podobných „filmů“ je, že na plátně stále něco létá, vybuchuje, jiskří, skáče, je v tom hodně počítačových efektů a triků, čím velkolepější, tím lepší. A do toho musí znít bombastický soundtrack. A co přihodit trochu 3D efektů, které dřív patřily jen do zábavních parků? Ale jistě, mládež je po zábavních podnicích žhavá. dejte jí Avatar a bude slintat blahem... 

Jenže se zcela opomíjí všechny ostatní generace – nějaké hezké a milé pohádky pro děti se dnes moc netočí, ve všech je hodně sarkasmu a hodně animovaných filmů je spíše pro dospělé. Pro tu sortu obyvatel, pro které se točí filmů nejméně. Jestliže tedy odečteme všechny angažované filmy o moderních tabu, která již tabu snad dávno nejsou – o homosexualitě, výchově dětí lesbickým párem, o eutanazii, zneužívání dětí (i třeba pro vojenské účely), o sexu, když má žena své dny, o kanibalismu, úchylkách, a specifickým žánrem jsou exploitation horory, kde jde o to, co nejnázorněji a nejrealističtěji ukázat možnosti řezání lidského těla a jeho kousků, případně vnitřností. 

Protože nejen Hollywoodu docházejí nápady, jsme svědky mnoha remaků a tzv. restartů – James Bond přišel zcela o své kouzlo a stal se z něho nesympatický, chladný, blonďatý a modrooký zabiják. Posádku Star Treku nově tvoří 16leté děti. Terminátor bojuje s dalšími puberťáky a samozřejmě prohraje. Další puberťáci bojují s hračkami od Hasbro, které ve filmu poněkud přerostly. A remake Souboje Titánů se už rovnou vykašlal na nějakou řeckou mytologii, proč někomu mást hlavu historií? 

Takže na světě se najde hodně lidí nad 30 let, pro které v kinech prostě nejsou filmy. Proč by tahle většina měla chodit do kina? Když zajde třeba na film Agora, zjistí, že tvůrci filmu by se měli vrátit na základní školu nebo si alespoň půjčit učebnici dějepisu. Ano, tak hloupě je historie podaná. A když škrtneme všechny výše zmíněné typy filmů, co jiného zbude? Nějaký poctivý, chytrý film aby ve své touze divák hledal špendlíčkem. 

Velký problém je i ve scénářích. Když si pustíte černobílý film nebo něco právě z těch sedmdesátých, dialogy jsou břitké, a přitom inteligentní, postavy se chovají normálně, a ne jako kdyby se na Zemi zrovna vylodili z paralelního světa, jejich city jim věříte, a většinou řeší problémy, s nimiž neměl problém se obyčejný, průměrný divák ztotožnit, když ne ze své zkušenosti, tak proto, že kolem sebe viděl podobné typy. Ze současných filmů má člověk naopak často pocit, že hledí s úžasem na chovance mentálního ústavu, kteří řeší nejjednodušší věci těmi nejzbytečnějšími a nejkomplikovanějšími způsoby. Navíc jsou současnými hrdiny filmů postavy, které jsou skutečně z jiného světa. 

A nyní vám tedy prozradím, co bylo oním důvodem, proč lidé nejčastěji chodili do kin v 70. letech. Protože tehdy se v kinematografii rozšířila vlna happy endů. Lidé byli rádi, že – často na rozdíl od skutečného života – ve filmu to skončilo dobře. Protože film je zábavní médium a pohádkou pro dospělé. 

Možná i tohle má něco do sebe – proč chodit do kina na filmy, ze kterých budu mít špatnou náladu, ne-li deprese? Náš manažer v práci k tomu bohatě stačí. Ale vzbudit v někom dobrou náladu, příjemné pocity, to už je dneska kumšt. A určitě by to do kin nahnalo víc lidí. 

29. 1. 2011

Autor: Jan Lipšanský