V událostmi nabitém roce 2010 došlo ke zčeření vody i v oblasti produkce a výroby televizních seriálů. Pioneer One se stal prvním sci-fi seriálem vyráběným pod open source licencí. Jde o další hřebíček do (téměř hotové) rakve současnému hudebnímu a filmovému průmyslu?

V červnu 2010 bylo oznámeno vydání prvního dílu nového sci-fi seriálu. Na tom by samo o sobě nebylo nic divného – smršti premiér čehokoliv jsme víceméně uvyklí. Pioneer One se však od průměru přece jen trochu liší. Nikoliv snad obsahem – základní myšlenka není nijak oslnivá. Co ze seriálu dělá novinku, je zvolený distribuční model. 

Tvůrci seriál označují jako „nezávislý a svobodný“. Nezávislostí je přitom myšlena především nezávislost finanční (rozuměj: na velkých produkčních společnostech) a svobodou pak to, že seriál je šířen pod otevřenou licencí. Tvůrci zvolili licenci Creative Commons BY-NC-SA, která je mnohem benevolentnější než klasický copyright. Licence např. umožňuje dílo svobodně šířit, popřípadě dílo dále upravovat (pozměňovat). Na druhé straně licence vyžaduje jen minimální restrikce – ať budete dílo jen kopírovat kamarádovi, nebo se rozhodnete vytvořit vlastní spin-off (tedy v tomto případě odvozenou seriálovou větev), stačí, když a) uvedete autora původního díla, b) nebudete dílo využívat komerčně a c) nové dílo musí mít shodnou licenci s dílem původním.

Jako distribuční kanál byla zvolena síť Bit Torrent, což více než logicky doplňuje zvolenou licenci a formu financování celého projektu. Finance tvůrci na seriál získávají formou darů. V praxi to funguje tak, že si můžete v klidu stáhnout aktuální díl, a podle toho, zda se vám líbil či nelíbil, přispějete na pokračování celého projektu.

Výhoda modelu je nasnadě: může to znamenat konec éry nekonečně prodlužovaných seriálů, kde kvalita ustupuje úměrně s počtem sezon. Vzpomeňme například Hvězdnou bránu, kde - po skvělé myšlence a výborně zpracovanému původnímu filmu - přišli tvůrci s originálním seriálem. Ten se (právem) dočkal obrovského úspěchu. Jenže - jak už to tak u úspěchem opilých tvůrců bývá, tito brzy ztrácejí realistický pohled na svět. A tak jsme se po osmi letech natáčení původní Hvězdné brány dočkali méně vydařené, řekněme rozpačité odnože (Stargate Atlatis - celkem pět sezón) a pak ještě jedné křeče s názvem Stargate Universe, jehož současná premiérová (druhá) sezona pro mizernou sledovanost končí totálním debaklem.

Současný masový model je postaven na tom, že objeví-li se zajímavá myšlenka, která má komerční úspěch, musí být její potenciál vyčerpán až do konce. Proto také seriály nekončí zpravidla ve chvíli, kdy jsou v kurzu, vlastně ani tehdy, když jejich popularita stagnuje či dokonce klesá. Pro jistotu je potřeba počkat, až se tehdejší hvězda dostane do stádia klinické smrti. Pro stejnou jistotu je na produkci takového seriálu použito to nejlepší, co je dostupné. Nejlepší studia, nejdražší marketing, nejkvalitnější efekty, nejdražší výprava. Situace, kdy by byli producenti nařčeni z toho, že nevěnovali projektu dostatečnou pozornost (tedy finance), a proto výsledek nebyl úspěšný, zkrátka nesmí nastat. Následné soudní spory by mohly každého producenta přijít zatraceně draho. A právě z těchto důvodů se nešetří. 

Pioneer One se vydává jinou cestou. Epizody se mají natáčet jednotlivě, popř. v malých dávkách. Zpětná vazba je tak naprosto nemilosrdná a přesná. Pokud se epizoda nelíbila, finance na tu další se budou shánět velice těžko a dlouho. Pokud se tvůrcům zadaří děj dostatečně zajímavě rozvinout, sehnat finance bude snažší. 

A výsledek? Zatímco jeden díl seriálu Pioneer One stojí zhruba 6 000 dolarů, náklady na jeden díl výše zmíněného Stargate Universe dosahují astronomických dvou milionů dolarů. Rozpočet jednoho dílu Univerza by tedy byl schopen pokrýt plných 330 epizod Pionýra. Okamžitou reakcí by tedy bylo domnívat se, že kvalita takového nízkonákladového seriálu se bude pohybovat hluboko pod hranicí sledovatelnosti. Opak je však pravdou. Oželíme-li bombastické efekty, nákladnou výpravu a mírnou nevyváženost kvality zvuku v jednotlivých scénách (subjektivní dojem, alespoň v prvním díle), získáme co do nápadu, zápletky a celkového dojmu dílo, které může zdatně konkurovat svým štědře vykrmovaným bratříčkům.

Je tedy Pioneer One první vlaštovkou, která nese předzvěst dalekosáhlých změn ve filmovém i hudebním průmyslu? Zcela nepochybně. Pioneer je průkopníkem (chce se říci pionýrem) v oboru. Na rozdíl od svých následovníků, kteří budou závislí pouze na velikosti své fanouškovské základny, Pioneer musí překonat ještě jednu překážku. Musí dokázat, že podobný model je životaschopný. Musí současným Hollywoodem zhýčkaným divákům ukázat, že existuje vůbec nějaká alternativa. 

Jsem přesvědčen, že až se tento alternativní model dostatečně zabydlí, čeká nás revoluce. Čekají nás spolky a kluby lidí se společnými zájmy, kteří si nechají “zakázkově” zpracovávat filmy a seriály z prostředí, která je zajímají. Čekají nás scénáře psané globální komunitou, nikoliv jednotlivými profesionálními scénáristy. A proč vlastně zůstávat jen u mediální tvorby? Co např. fotbalová liga, ve které jsou kluby založeny a placeny komunitou? Sci-fi říkáte? To byl Pioneer One před dvaceti lety také. 

Jak ale bylo řečeno v úvodu: rakev pro současný zábavní průmysl již je téměř hotová, jen jejímu adresátovi se do ní ještě příliš nechce. Onehdy mocný a bohatý průmyslník dnes leží na JIPce a doufá, že s nejnovějšími lékařskými postupy (např. ACTA) a napojením na nejnovější resuscitační přístroje (např. Intel Insider) ještě pár let vydrží. Je ale dobré být připraven. 

První dva díly seriálu ke stažení a další doplňkové informace zde.

25. 1. 2011

Autor: