Krádeže Wi-Fi již probíhají

Nedávno jsme se v článku Krádeže broadbandu zabývali krádežemi broadbandu. Netrvalo dlouho a máme zde praktický příklad. Představa, že bude policie objíždět ulice a chytal zloděje bezdrátového signálu, vypadá na první pohled směšně, ale asi se již brzy bude jednat o realitu, alespoň ve Spojených státech. Dva lidé, Benjamin Smith v americké Floridě a Gregory Straszkiewicz v Anglii, se již zatčení dočkali.

Pozor na čiperné sousedy!

Na Smithe přivolal policii čiperný soused, který ve chvíli, kdy šel vysypat odpadky, viděl Smithe, jak si na silnici hraje v autě s notebookem. Když mu předtím na počítači vyskočily nějaké neznámé ikony, věděl, co se děje. Floridské zákony zakazují nepovolený přístup k počítačové síti, takže byl Smith na místě zatčen. Straszkiewicz již byl v červnu dokonce odsouzen, dostal pokutu 874 dolarů a 12 měsíců podmíněně.

Běžná domácí síť Wi-Fi má dosah kolem 50 metrů, a i když signál poněkud přibrzdí zdi a okna, přece jenom většinou dosáhne mimo hranice pozemku. Pokud si signál vyzkoušíme někde v komunitě, bude běžné, že budeme několik sítí detekovat. Pokud se nejedná o zabezpečené připojení, stačí jedno kliknutí a jsme připojeni.

Jak se dostat do sdílených adresářů

To je však ještě celkem nevinné a majitel Wi-Fi nepocítí vedle nepatrného zpomalení prakticky nic. Horší ale bude, když se místo obyčejného zlodějíčka bude jednat o nějakého úmyslného škodila. U počítačů s OS Windows XP je totiž možné dostat se pomocí bezdrátového LAN do adresářů, které mají povolené sdílení. Windown XP Home Edition mají sdílení adresářů dokonce povoleno přímo v normálním nastavení.

Jak sledovat cizí data

Škůdce ale může také sledovat data, která po Wi-Fi posíláme na internet, včetně emailů a hesel. A to už riziko roste, většina lidí totiž stále používá identická hesla prakticky pro všechny potřeby, takže pokud hacker získá třeba heslo k přístupu k novinám, umožníme mu tak rovnou přístup i ke všemu ostatnímu. Většina Wi-Fi routerů pro domácí sítě je sice vybavena firewallem, ale ten funguje jen při útoku zvenku. Kdo se dostane přímo do naší sítě, je ve skutečnosti uvnitř, takže na něj firewall neplatí. Dalším nebezpečím jsou hesla on-line, firmy je sice kódují, ale novější browsery umožňují možnost ukládání hesel, což je pomocí Wi-Fi získatelné.

Potrestají vás?

Dalším potenciálním problémem je riziko, že budeme odpovědní za všechno, co si čipera z ulice pomocí naší sítě stáhne. Pokud se bude jednat třeba o dětskou pornografii, stejné riziko jako on nese i majitel sítě. FBI totiž nejdříve kontroluje IP adresu, provider potom musí vydat údaje o totožnosti majitele. Nejasné zákony sice jen těžko umožní odsouzení majitele, nicméně o problémy bude postaráno – policie nejdříve zabaví počítač a něco nelegálního se lehce najde, i kdyby mělo jít jen o stažené písničky z internetu.

Přitom se nejedná o malý počet lidí, kteří se rádi svezou na sousedově síti Wi-Fi. Podle posledních výzkumů si něco podobného vyzkoušelo hned 14 procent dotázaných. Federální zákon sice zakazuje použít cizí síť bez dovolení, ale samotný termín „bez povolení“ je v zákoně definován značně mlhavě, navíc otevřený systém může být šikovným právníkem definován jako „povolení“. Pokud opustíme federální zákony, státní zákony jsou většinou přesnější a podobné používání cizího připojení přímo zakazují.

17. 8. 2005

Autor: Václav Větvička